Semorad
Semorad,[1][2][3] řidčeji Šimorad[4] (polsky Simoradz, německy Schimoradz) je vesnice v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Těšín v gmině Dubovec. Leží na území Těšínského Slezska asi dva kilometry sevorozápadně od Skočova, patří k rybníkářské oblasti zvané Žabí kraj (rybníky zaujímají 12,7 % území obce). Podle sčítání lidu v roce 2011 zde žilo 1 007 obyvatel, rozloha obce činí 6,95 km².
| Semorad Simoradz | |
|---|---|
 Letecký pohled na centrum obce | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 49°48′39″ s. š., 18°45′34″ v. d. |
| Stát |  Polsko |
| Vojvodství | Slezské |
| Okres | Těšín |
| Gmina | Dubovec |
  Semorad | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 6,95 km² |
| Počet obyvatel | 1 007 (2011) |
| Hustota zalidnění | 144,9 obyv./km² |
| Etnické složení | Poláci, Slezané |
| Náboženské složení | římští katolíci, luteráni |
| Správa | |
| Status | starostenství |
| Starosta | Piotr Burawa |
| Telefonní předvolba | 33 |
| PSČ | 43-426 (Dębowiec) |
| Označení vozidel | SCI |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
První zmínka o vesnici pochází z roku 1286, kdy prý semoradský farář v ratibořském kostele pronesl kletbu na Jindřicha IV. Probuse. Semorad tedy patří k nejstarším obcím a nejstarším farnostem na Těšínsku. Nejdůležitější místní památkou je gotický kostel sv. Jakuba postavený někdy v 15. století na místě ještě staršího a částečně přestavěný v roce 1842. V presbytáři se zachovaly středověké gotické polychromie a sanktuárium, a také náhrobní desky Skočovských ze 17. století s nápisy ve staré češtině. Evangelický kostel pochází ze 20. let 20. století.
V minulosti existovaly v Semoradu dva velkostatky Těšínské komory, Horní a Dolní. Dolní byl v meziválečné době parcelován, zatímco Horní se v roce 1952 stal základem Zemědělského výrobního družstva „Wyzwolenie“ (Osvobození) o celkové rozloze 103 ha. Družstvo zůstává i v současnosti největším zaměstnavatelem v obci.
Ve dnech 28. až 30. ledna 1919 se u Semoradu odehrála jedna z československo-polských bitev sedmidenní války. Roku 1920 byla vesnice spolu s celým východním Těšínskem rozhodnutím Konference velvyslanců připojena k Polsku.
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis Země moravskoslezské. Praha: Academia, 1938, reprint 2004. ISBN 80-200-1225-7. S. 922.
- ↑ Podrobná mapa Moravy a Slezska, Praha: V. Neubert a synové, 1922
- ↑ DAVÍDEK, Václav. O názvech a jménech Těšínska. Opava: Slezský studijní ústav, 1949. S. 46.
- ↑ Grzegorz Studnicki: Vztah vlastivědného bádání a vzdělávání na Těšínském Slezsku od XIX. století do současnosti
Literatura editovat
- MICHNA, Gustaw. Rys monograficzny Gminy Dębowiec. [s.l.]: Galeria "Na Gojach", 2010. ISBN 978-83-60551-26-4. Kapitola Z przeszłości Simoradza. (polsky)
- ŻERAŃSKI, Marcin. Śląsk Cieszyński. Od Bielska-Białej do Ostrawy. Těšín: Pracownia na Pastwiskach, 2009. ISBN 9788393310937. (polsky)
Externí odkazy editovat
- Webové stránky o Semoradu
Obrázky, zvuky či videa k tématu Semorad na Wikimedia Commons
