Sebald Beham

německý malíř a rytec

Sebald Beham, uváděn též jako Hans Sebald Beham (* 1500, Norimberk - 22. listopadu 1550, Frankfurt nad Mohanem) byl německý malíř a rytec, řazený k tzv. Malým mistrům (Kleinmeister) norimberské renesance.

Sebald Beham
Portrait of Sebald Beham.jpg
Narození 1500
Norimberk
Úmrtí 22. listopadu 1550 (ve věku 49–50 let)
Frankfurt nad Mohanem
Povolání malíř, grafik a ilustrátor
Příbuzní Barthel Beham (sourozenec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

 
Vlastní erb Sebalda Behama
 
Sebald Beham, Adam a Eva, mědiryt
 
Sebald Beham, Čtyři scény ze života krále Davida, Louvre (1534)

Sebald Beham byl starší bratr Barthela Behama. Někdy je uváděn s křestním jménem Hans, které se vyvozuje z užívání monogramu HSP (Norimberk), později HSB (Frankfurt), ale nelze je doložit. O jeho rodičích a odborném školení v malířství a rytectví není nic známo, ale přibližně v letech 1515-1520 mohl být tovaryšem v dílně Albrechta Dürera.[1] Roku 1521 je zaznamenán jako cestující malíř a roku 1525 má vlastní dílnu v Norimberku.

Roku 1524, po návštěvě Thomase Müntzera v Norimberku, se Sebald a jeho bratr Barthel spolu s dalším Dürerovým tovaryšem Georgem Penczem přihlásili k nábožensky a politicky radikálnímu křídlu reformace. Tito „bezbožní malíři“ byli zatčeni a v lednu 1525 u soudu obviněni z kacířství a rouhání. Rozsudek byl relativně mírný a skončil jen vyhnanstvím z Norimberku. Katolická městská rada se o dva měsíce později přiklonila k luteránství a umělec se mohl do Norimberku vrátit. Roku 1528 musel město narychlo opustit, když byl obviněn z plagiátorství nepublikovaného Dürerova spisu o koňských proporcích.

Sebald Beham pak pracoval v jiných německých městech - Ingolstadtu (1527, 1529, 1530), Augsburgu (1529, 1530) a Mnichově (1530). Od roku 1531 pobýval ve Frankfurtu nad Mohanem a roku 1540 se stal tamním občanem. Do Frankfurtu ho mohl pozvat vydavatel Christian Egenolff nebo se uchýlil pod ochranu míšeňského arcibiskupa kardinála Albrechta Braniborského, pro kterého v letech 1531 a 1534 pracoval.

DíloEditovat

Sebald Beham je znám především jako grafik. Během pobytu v Norimberku navrhl také okenní vitráže, ke kterým se zachovaly kresebné návrhy, navrhl také znak frankfurtského patricije. Dále maloval olejomalby a kolorované Knižní ilustrace.

Malba a ilustraceEditovat

Roku 1534 vyzdobil stolní desku olejomalbou Čtyři scény ze života krále Davida. Knižní malbu reprezentují jeho celostranné kolorované ilustrace i jejich návrhové kresby pro Modlitební knihu saského kardinála Albrechta Braniborského z roku 1534, uložené ve Dvorní knihovně v Aschaffenburgu. Knihu vytvořil ve spolupráci se dvěma dalšími malíři, ale nazývá se podle něj Behamsches Gebetbuch.

GrafikaEditovat

Jeho grafické dílo zahrnuje 252 mědirytů, 18 leptů a kolem 1500 dřevořezů, včetně ilustrací dvou knih vydaných ve Frankfurtu nad Mohanem. Rytiny si sám tiskl, často jsou malých rozměrů (odtud označení "malí mistři", "Kleinmeister"), ale obsahují množství detailů. Dřevořezy byly většinou zhotoveny na zakázku. Vedle křesťanských motivů je výjimečný současný námět disputace Luthera s katolickými teology. Náměty mědirytů zahrnují řeckou mytologii, dobové alegorie a scény z venkovského života, někdy mají erotický podtext (Blázen a chlípné ženy,Dva blázni; Fontána mládí, Cimon a Pero, Leda s labutí, 1545). Některé nápady převzal od svého bratra a v pozdních letech často reinterpretoval Dürerovy grafiky, včetně slavné Melancholie, u které změnil měřítko (79 x 52 mm).

MedaileEditovat

Vytvořil několik návrhů na medaile pro Jáchymovskou mincovnu, které prováděli jáchymovští rytci Wolf Milicz [2], Concz Welcz a další ještě po Behamově smrti[3].

GalerieEditovat

ReferenceEditovat

  1. Stewart A G, 2012
  2. Boublíková-Jahnová 2013, s. 94-101
  3. Boublíková-Jahnová, 2001, s.166-169

LiteraturaEditovat

  • Jürgen Müller, Thomas Schauerte (eds.), Die gottlosen Maler von Nürnberg : Konvention und Subversion in der Druckgrafik der Beham-Brüder. Katalog zur Ausstellung, Emsdetten, Imorde, 2011, 285 p., ISBN 9783942810012
  • Alison Stewart: Before Bruegel. Sebald Beham and the Origins of Peasant Festival Imagery, Ashgate 2008; ISBN 978-0-7546-3308-2
  • Keith Moxey, Peasants, Warriors, and Wives: Popular Imagery in the Reformation, University of Chicago Press, 2004
  • Alison Stewart, « Sebald Beham & Barthel Beham », in: Jane Turner (ed.), The Dictionary of Art, New York, Grove, 1996, p. 505–508
  • Robert A. Koch (ed.), The Illustrated Bartsch. Early German Masters, vol. 15, Abaris Books, New York, 1978
  • Herbert Zschelletzschky, Die "drei gottlosen Maler von Nürnberg". Sebald Beham, Barthel Beham u. Georg Pencz ; histor. Grundlagen u. ikonolog. Probleme ihrer Graphik zu Reformations- u. Bauernkriegszeit, E. A. Seemann Verlag, Leipzig 1975
  • Gustav Pauli, Hans Sebald Beham. Ein kritisches Verzeichnis seiner Kupferstiche, Radierungen und Holzschnitte, Baden-Baden, 1974
  • Muchall-Viebroock, Thomas, "Beham, Sebald" in: Neue Deutsche Biographie 2 (1955), S. 4-6 On line
  • Edouard Aumüller, Les petits maîtres allemands : t. 1. Barthélemy et Hans Sebald Beham , Munich, Rieger, 1881
  • Adolf Rosenberg, Sebald und Barthel Beham. Zwei Maler der deutschen Renaissance, E.A. Seemann, Leipzig 1875
  • Wilhelm Adolf Schmidt, Hans Sebald in: Allgemeine Deutsche Biographie, herausgegeben von der Historischen Kommission bei der Bayerischen Akademie der Wissenschaften, Band 2 (1875), S. 279–280 On line
  • Juliana Boublíková-Jahnová, Návrh medaile na mincmistra Ulricha Gebharta od Hanse Sebalda Behama. Numismatické listy roč. 56, č. 5/6, 2001, s. 166-169
  • Juliana Boublíková-Jahnová, Co se skrývá za jáchymovskou medailí s Davidem, Goliášem a Jonatanem?: medaile na přátelství od Wolfa Milicze podle grafik Hanse Sebalda Behama. Časopis Společnosti přátel starožitností Roč. 121, č. 2, 2013, s. 94-101.

Externí odkazyEditovat