Větevníci

Větevníci
	Útesovník mozkovitý
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Oddělení	dvojlistí (Diblastica);
Kmen	žahavci (Cnidaria);
Třída	korálnatci (Anthozoa);
Podtřída	šestičetní (Hexacorallia);
Řád	Scleractinia; Bourne, 1900
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Větevníci (Scleractinia) je řád korálnatců vyznačujících se tím, že počet jejich ramen je dělitelný šesti. Poprvé jsou doloženi v období triasu.^[1] Větevníky postihla velká vlna vymírání již na konci období triasu před 201 miliony let.^[2]

Charakteristika editovat

Žijí převážně v mělkých teplých mořích. Patří mezi ně také samotářské druhy (např. turbinatka nebo houbovník), většinou však vytvářejí kolonie, které mohou mít až sto tisíc jedinců. Jejich pevné schránky obsahují uhličitan vápenatý a jsou základním stavebním materiálem korálových útesů. Mohou se rozmnožovat pohlavně i nepohlavně (pučením). Živí se planktonem. Častá je symbióza se zooxanthelami.

Známými zástupci jsou útesovník dutý nebo útesovník mozkovitý. Větevník dlanitý z oblasti Karibského moře mizí, protože nesnáší rostoucí kyselost mořské vody.^[3] Ohrožuje ho také tzv. nemoc bílých pruhů způsobená bakterií Serratia marcescens, která se do moře dostává s odpadní vodou.^[4]