Samegrelo

<img alt="Vlajka státu" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7a/Flag_of_the_Principality_of_Mingrelia.svg/125px-Flag_of_the_Principality_of_Mingrelia.svg.png" decoding="async" width="125" height="72" class="mw-file-element" data-file-width="512" data-file-height="293"> ; vlajka	<img alt="Státní znak" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b2/Coat_of_arms_of_Principality_of_Samegrelo.svg/75px-Coat_of_arms_of_Principality_of_Samegrelo.svg.png" decoding="async" width="75" height="105" class="mw-file-element" data-file-width="481" data-file-height="676"> ; znak
Geografie	<img alt="Mapa" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fb/Kingdom_of_Georgia_after_dissolution_as_a_unified_state%2C_1490_AD.svg/290px-Kingdom_of_Georgia_after_dissolution_as_a_unified_state%2C_1490_AD.svg.png" decoding="async" width="290" height="191" class="mw-file-element" data-file-width="923" data-file-height="609"> ; Megrelie a další státy po rozpadu Gruzínského království
	<img alt="Mapa" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fb/Kingdom_of_Georgia_after_dissolution_as_a_unified_state%2C_1490_AD.svg/290px-Kingdom_of_Georgia_after_dissolution_as_a_unified_state%2C_1490_AD.svg.png" decoding="async" width="290" height="191" class="mw-file-element" data-file-width="923" data-file-height="609"> ; Megrelie a další státy po rozpadu Gruzínského království
Hlavní město	Zugdidi
	Obyvatelstvo
Jazyky	megrelština, gruzínština
Náboženství	gruzínské ortodoxní
	Státní útvar
Státní zřízení	monarchie
Mateřská; země	<img alt="Ruské impérium" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c7/Flag_of_the_Romanov_Monarchy.svg/22px-Flag_of_the_Romanov_Monarchy.svg.png" decoding="async" width="22" height="15" class="mw-file-element" data-file-width="900" data-file-height="600"> Ruské impérium (vazalství)
	Státní útvary a území
<img alt="Imeretské království" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/9f/Banner_of_the_Kingdom_of_Imereti.svg/25px-Banner_of_the_Kingdom_of_Imereti.svg.png" decoding="async" width="25" height="28" class="mw-file-element" data-file-width="800" data-file-height="900">	Imeretské království
<img alt="Ruské impérium" src="//upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c7/Flag_of_the_Romanov_Monarchy.svg/25px-Flag_of_the_Romanov_Monarchy.svg.png" decoding="async" width="25" height="17" class="mw-file-element" data-file-width="900" data-file-height="600">	Ruské impérium

Samegrelo, Samargalo, Megrelie, Mingrelie nebo dříve Odiši (gruzínsky სამეგრელო – Samegrelo; megrelsky სამარგალო Samargalo) je jedním z historických regionů na západě Gruzie. Je obývaná převážně národem Megrelů, kteří bývají někdy považováni za subetnikum Gruzínů.^[1]

V minulosti se zde nacházelo Megrelské knížectví (gruzínsky სამეგრელოს სამთავრო), které zaujímalo velkou část dnešního regionu Samegrelo-Horní Svanetie (bez Svanetie) a jihovýchodní část Abcházie a jejím hlavním městem bylo dnešní krajské město Zugdidi.

Historie

Mapa Megrelie

Megrelie bývala ve starověku součástí Kolchidy a jejího nástupnického státu Egrisi (nebo řecky Lazika). V době vrcholného středověku (11.–15. století) byla Megrelie začleněna do sjednoceného Gruzínského království a v jeho rámci bylo vyhlášeno Megrelské knížectví. Po rozpadu království v 16. století získala Megrelie poprvé nezávislost, ale dostala se brzy pod tlak Osmanských Turků, kterým muselo vyplácet tribut. Vládnoucím rodem se stal rod Dadianiů. V roce 1803 se knížectví dostalo pod ochranu carského Ruska na základě smlouvy mezi carem Alexandrem I. a megrelským knížetem Grigolem. V letech 1857 až 1867 bylo nejprve knížectví zrušeno a pak se stalo součástí kutaiské gubernie. Od roku 1918 do 1921 byla Megrelie součástí Gruzínské demokratické republiky, která se odtrhla od Ruska, později byla obsazena Rudou armádou a přičleněna ke Gruzínské SSR. Po rozpadu SSSR v roce 1991 se Megrelie stala opět součástí Gruzie, ale v letech 1992–1993 se zde odehrála brutální občanská válka souběžně s válkou v Abcházii, jejímž výsledkem bylo vyhnání většiny Gruzínců a Mingelců z Abcházie.

Megrelská knížata

Znak dynastie Dadianiů

Vardan I. Dadiani (legendární)
Vardan II. Dadiani (1184–1213)
Sergil Dadiani (1213–1250)
Vardan III. Dadiani (1250–1260)
Cotne Dadiani (1260–1300)
Giorgi I. Dadiani (1300–1323)
Mamia I. Dadiani-Gurieli (1323–1345)
Giorgi II. Dadiani-Gurieli (1345–1384)
Vamek I. Dadiani (1384–1396)
Mamia II. Dadiani (1396–1414)
Liparit I. Dadiani (1414–1470)
Samsan ed-Daula Dadiani (1470–1474)
Vamek II. Dadiani (1474–1482)
Liparit II. Dadiani (1482–1512)
Mamia III. Dadiani (1512–1532)
Levan I. Dadiani (1532–1546)
Giorgi III. Dadiani (1546–1574) (poprvé)
Mamia IV. Dadiani (1574) (poprvé)
Giorgi III. Dadiani (1574–1582) (podruhé)
Mamia IV. Dadiani (1582–1590) (podruhé)
Mamuka I. Dadiani (1590–1611)
Levan II. Dadiani (1611–1657)
Liparit III. Dadiani (1657–1658)
Vamek III. Dadiani (1658–1661)
Levan III. Dadiani (1661–1681)
Levan IV. Dadiani (1681–1691)
Giorgi IV. Čikovani (1691–1715)
Kacia I. Dadiani (1704–1710)
Bedžan Dadiani (1715–1728)
Otia Dadiani (1728–1744)
Kacia II. Dadiani (1744–1788)
Grigol Dadiani (1788–1791) (poprvé)
Mamuka II. Dadiani (1791–1793)
Tariel Dadiani (1793–1794) (poprvé)
Grigol Dadiani (1794–1802) (podruhé)
Tariel Dadiani (1802) (podruhé)
Grigol Dadiani (1802–1804) (potřetí)
Levan V. Dadiani (1804–1840)
- Nino Bagrationi (1804) (regent)
- Nikoloz Dadiani (1804) (regent)
- Čkondideli Bessarion (1804) (regent)
- Beri Gelovani (1804) (regent)
David Dadiani (1840–1853)
Nikoloz Dadiani (1853–1867)
- Jekatěrina Čavčandaze (1853–1857) (regent)
- Grigol Dadiani(1857–18??) (regent)
- Zachariáš, biskup megrelský (18??–18??) (regent)