Saffárovci

geografie	; Území ovládané Saffárovci v době největšího vlivu na přelomu 9. a 10. století.
	; Území ovládané Saffárovci v době největšího vlivu na přelomu 9. a 10. století.
hlavní město:	Zaranj
	obyvatelstvo
jazyky:	perština (mateřský)
náboženství:	sunnitský islám
	státní útvar
státní zřízení:	monarchie
	státní útvary a území
	Táhirovci
	Abbásovský chalífát
	Samánovská říše
	Ghaznovská říše

Saffárovci byla perská dynastie, která vládla v letech 861–1003 v Chorásánu a části Transoxanie na území dnešního severního Íránu a Afghánistánu.

Dynastii založil bývalý měďotepec (Saffari) jménem Ja`kúb, který jako vojenský velitel ovládl oblast Sistanu (dnešní Sístán a Balúčistán) a začal ovládané území rozšiřovat směrem na západ. Dobyl Chorásán a ukončil zde vládu dynastie Táhirovců, dále části dnešního Pákistánu a západního Íránu téměř po Bagdád.

Již v roce 900 jeho bratra a následníka Amra porazili Sámánovci a musel se vzdát Chorásánu. Další Saffárovci byli omezeni na území Sistanu a byli vazaly Sámánovců.

Saffárovská dynastieEditovat

Ja`kúb ibn al-Laith as-Saffari (861–879)
Amr bin al-Laith (879–900)
Táhir bin Muhammad bin `Amr (900–909)
Al-Laith bin Alí al-Laith (909–910)
Muhammad bin Alí (910–910)
Al-Mu`addal bin Alí (910–911)
Amr bin Ja`kúb (912–912)

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Saffárovci na slovenské Wikipedii.

Externí odkazyEditovat

Obrázky, zvuky či videa k tématu Saffárovci na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.