Otevřít hlavní menu

STS-41 byla mise raketoplánu Discovery. Celkem se jednalo o 36. misi raketoplánu do vesmíru a 11. pro Discovery. Cílem mise bylo vynesení družice Ulysses.

STS-41
Znak expedice
Sts-41-patch.png
Údaje o expedici
Loď Discovery
COSPAR 1990-090A
Členů expedice 5
Trvání 4 dny, 2 hodiny a 10 minut
Datum startu 6. října 1990 07:47:15 EDT
Kosmodrom Kennedyho vesmírné středisko, Florida (USA)
Vzletová rampa 39-B
Datum přistání 10. října 1990 06:57:18 PDT
Místo přistání Edwardsova letecká základna
Fotografie posádky
Zleva: Melnick, Cabana, Akers, Richards, Shepherd

Zleva: Melnick, Cabana, Akers, Richards, Shepherd

Navigace
Předcházející Následující
STS-31 STS-38

PosádkaEditovat

V závorkách je uvedený dosavadní počet letů do vesmíru včetně této mise.

Průběh miseEditovat

Cíl letuEditovat

Hlavním nákladem raketoplánu byla sonda Ulysses. Aby bylo dosažení jejího navedení na plánovanou heliocentrickou dráhu, byla vybavená urychlovacím raketovým stupněm IUS, doplněným navíc stupněm PAM-S. Celková sestava měla tři stupně. Na výrobě sondy se podílela také západní Evropa, v níž byl Ulysses zkonstruovaný.

Přípravy na startEditovat

Po předcházející misi STS-31, během které Discovery vynesl na oběžnou dráhu Hubbleův vesmírný dalekohled, se stroj vrátil na hřbetě Boeingu 747-SCA z Kalifornie zpět na Floridu. Tam, v montážní hale OPF (Orbiter Processing Facility), začala 9. května 1990 příprava na další let. Během předstartovních příprav došlo několika malým nehodám a poruchám. Přípravy se dostaly do časového skluzu, ale přesun na rampu 39-B se však odehrál v původně naplánovaném termínu (9. září) a v testech se pokračovalo na rampě. Ulysses procházel předstartovními přípravami nezávisle na Discovery a do jeho nákladového prostoru byl i s urychlovací jednotkou umístěn den před převozem na startovací komplex.

StartEditovat

 
Discovery startuje na misi STS-41. V popředí na druhé rampě stojí "sesterský" raketoplán Columbia

Odpočítávání startu na 6. října 1990 probíhalo bez problémů až do posledního plánovaného přerušení v T-9 minut. Tehdy se vyskytly dva problémy, jeden se týkal technického charakteru, druhý počasí. Následkem těchto problémů se obnovení odpočítávání opozdilo. Další přerušení přišlo v čase T-5 minut a T-31 sekund. Poslední přerušení trvalo dvě minuty a zavinily ho problémy s proplachováním nákladového prostoru plynem z pozemních zdrojů. Po vyřešení i tohoto problému bylo odpočítávání úspěšně dokončeno a tak se 6. října 1990 v 11:47:06 UT Discovery vydal na svou misi. Startovací okno v případě tohoto letu trvalo dvě a půl hodiny.

Start STS-41 proběhl bez problémů, 124 sekund od zážehu se od nádrže ET oddělily již vyhořelé startovací motory SRB a na padácích přistály v Atlantském oceánu. Osm a půl minuty po startu došlo k vypojení motorů SSME a o 14 sekund později byla oddělená i nepotřebná hlavní nádrž ET. Raketoplán se v tu chvíli nacházel na suborbitální dráze s apogeem ve výšce 289 km. 39 minut a 52 sekund od startu došlo k zapálení dvojice motorů OMS a tím navedení stroje na oběžnou dráhu okolo Země.

Průběh letuEditovat

 
Vzdalující se Ulysses po odpojení od raketoplánu

Krátce po dosažení oběžné dráhy zjistili piloti raketoplánu drobnou komplikaci, týkající se jednoho z palubních počítačů. Po jejím odstranění se otevřely dveře do nákladového prostoru a začala kontrola užitečného zatížení.

Přibližně 5 hodin 20 minut po startu dala posádka Discovery povel k vyklopení IUS v úhlu 20° vzhledem k podlouhlé ose nákladového prostoru. Tím umožnili telemetrické spojení nákladu s pozemními stanicemi, které by jinak nebylo vůbec možné kvůli stíněn nákladovým prostorem. Po skončení základních kontrol se oddělily přívodové kabely mezi IUS a raketoplánem a komplex byl vyklopený do úhlu 58°. Poté dal astronaut Tom Akers povel k odpojení komplexu od raketoplánu a ten se (vymrštěný sedmi stlačenými pružinami) začal od raketoplánu vzdalovat rychlostí 0,14 m/s. 45 minut po vypuštění se prostřednictvím dálkového povelu zažehl motor stupně IUS. Po skončení zážehových manévrů se Ulysses vzdaloval od Země rekordní rychlostí 15,4 km/s. Přestože se cílem sondy mělo stát Slunce, byl zdánlivě paradoxně vypuštěný opačným směrem, k Jupiteru. Jeho gravitační pole totiž sondu mělo vymrštit na dráhu, po níž bude moci přeletět nad slunečním pólem.

Posádka Discovery po skončení prací s vypuštěním Ulysses spustila automatický biologický experiment Chromex-2 (Chromosome and Plant Cell Division in Space) a později také PSE (Physiological System Experiments). Během druhého dne letu bylo do provozu uvedené zařízení SSBUV (Shuttle Solar Backscatter Ultra Violet Experiment), které umožňovalo měřit obsah ozónu v zemské atmosféře. Na palubě probíhal automatický experiment IPMP (Investigation into Polymer Membrane Proeessing) pro firmu Batelle. Probíhaly také testy, směřující k plánované záchranné misi družice Intelsat, jež se nedostala na plánovanou oběžnou dráhu, snímkování Země a další činnosti.

PřistáníEditovat

Experimenty probíhaly i během čtvrtého dne letu, kdy se již začaly přípravy na přistání. To proběhlo 10. října v 13:57 UT na Edwardsově základně.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku STS-41 na slovenské Wikipedii.

Externí odkazyEditovat