SM Torpedoboot 87F

SM Torpedoboot 87F, zkráceně SM Tb.87F později T 5 a PBR-92 Cer, byla rakousko-uherská torpédovka typu 82F. Stejně jako její sesterské lodě byla postavena v loděnici Danubius Bergudi.

SM Torpedoboot 87F
Základní údaje Vlajka
Typ torpédovka
Třída typ 82F
Zahájení stavby březen 1914
Spuštěna na vodu 20. březen 1915
Uvedena do služby 28. září 1915
Osud vyřazena 1960 a sešrotována 1963
Takticko-technická data
Výtlak 267 tun
Délka 58,76 m
Šířka 5,84 m
Ponor 1,5 m
Pohon 2 kotle Yarrow
5 700 hp
Rychlost 28 uzlů
Posádka 3 důstojníci
38 námořníků
Výzbroj zdroje se razantně liší (2×80, 76, 70 nebo 66 mm)
2× 450 mm torpédomet

První světová válkaEditovat

Po svém uvedení do služby byla zařazena do I. torpédové flotily.[1] Dne 2. února 1916 se spolu s křižníkem Sankt Georg, torpédoborcem Wildfang a torpédovkami Tb.83F, Tb.88F a Tb.98M podílela na zničení železničních zařízení mezi italskými městy Ortona a San Vito.[2] O čtyři dny později (6. února) vyplula spolu s Tb.74T, Tb.80T, Tb.83F, Tb.78T a Tb.88F, při krytí křižníkem Helgoland, s úkolem napadnout transportní lodě Dohody plující z Drače do Brindisi. Cestou se srazily Tb.74T s Tb.83F, škody na první z nich byly natolik vážné, že se celý svaz musel vrátit. Lodě však zachytil britský lehký křižník HMS Weymouth v doprovodu francouzského torpédoborce Bouclier. Rakušanům se po torpédovém útoku Tb.83F podařilo využít manévrů nepřátel a uniknout.[2] Dne 4. července se pak účastnila výpadu lehkých hladinových lodí (křižník Helgoland, torpédoborce Orjen, Tátra, Balaton a torpédovky Tb.85F a Tb.83F) do Otrantské úžiny. Výpad si zopakovala o čtyři dny později, tentokráte s křižníkem Novara a torpédovkami Tb.73F a Tb.54T. Třetí výpad proti Otrantu podnikla spolu s křižníkem Novara a torpédovkami Tb.85F, Tb.83F a Tb.88F 30. července, avšak kontakt s nepřítelem nebyl navázán.[3] 16. srpna pak zachránila rakouský hydroavion L 87, který nouzově přistál po útoku na Valonu. Druhý létající člun zachránila 7. prosince 1917 20 námořních mil od Ancony, avšak úspěch to byl dočasný - letadlo se na cestě zpět převrhlo a potopilo. Dne 1. května 1918 pak u Umaga vyzvedla letoun K 210.[4]

Poválečný osudEditovat

Torpédovka byla v roce 1918 zajištěna Italy. Po mírových smlouvách připadla roku 1920 Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, kteří ji zařadili do svého námořnictva pod jménem T 5. Po obsazení Jugoslávie vojsky Osy v roce 1941 padla loď opět do italských rukou. Do služby byla zařazena pod stejným jménem (T 5). Loď přežila druhou světovou válku a po ní putovala opět do Jugoslávie. Zde obdržela svoje nové jméno PBR-92 Cer a sloužila až do roku 1960, kdy byla vyřazena. Sešrotována byla v roce 1963.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. MAREK, Jindřich. Pod rakouskou vlajkou. Čeští námořníci v létech 1900-1918. Cheb: Svět křídel, 2003. S. 93. 
  2. a b MAREK, Jindřich. Pod rakouskou vlajkou. Čeští námořníci v létech 1900-1918. Cheb: Svět křídel, 2003. S. 229. 
  3. MAREK, Jindřich. Pod rakouskou vlajkou. Čeští námořníci v létech 1900-1918. Cheb: Svět křídel, 2003. S. 230. 
  4. MAREK, Jindřich. Pod rakouskou vlajkou. Čeští námořníci v létech 1900-1918. Cheb: Svět křídel, 2003. S. 95. 

LiteraturaEditovat

  • BILZER, Franz F. Die Torpedoboote der k.u.k. Kriegsmarine von 1875 — 1918. Graz: H. Weishaupt Verlag, 1996. ISBN 3-900310-16-5. (německy) 

Externí odkazyEditovat