SM Torpedoboot 80T

rakousko-uherská torpédovka

SM Torpedoboot 80T, zkráceně SM Tb.80T později Vijelia, byla rakousko-uherská torpédovka typu 74T. Postavena byla, stejně jako její sesterské lodě, v loděnici Stabilimento Tecnico Triestino.

Tb.80T poškozená při ostřelování Porto Corsini
Základní údaje Vlajka
Typ: torpédovka
Třída: typ 74T
Zahájení stavby: prosinec 1913
Spuštěna na vodu: 3. srpen 1914
Uvedena do služby: 8. listopad 1914
Osud: vyřazena a sešrotována 1932
Takticko-technická data
Výtlak: 262 tun
Délka: 57,84 m
Šířka: 5,75 m
Ponor: 1,54 m
Pohon: 2 kotle Yarrow
5 700 hp
Rychlost: 29,5 uzlů
Posádka: 3 důstojníci
38 námořníků
Výzbroj: zdroje se razantně liší (2×80, 76, 70 nebo 66 mm)

První světová válkaEditovat

Za první světové války sloužila u I. torpédové flotily.[1] Dne 24. května 1915 se účastnila velké akce rakousko-uherského loďstva - velkého nájezdu na italské pobřeží. Spolu s křižníkem Novara, torpédoborcem Scharfschütze a třemi dalšími torpédovkami (78T, 79T a 81T) ostřelovala město Porto Corsini. Při přestřelce s italskou pobřežní baterií byla poškozena.[2] Dělostřelecký granát prorazil její bok a explodoval v důstojnické jídelně; exploze si vyžádala 3 zraněné.[3] 27. července pak odplula z Šibeniku jako součást menšího svazu (lehké křižníky Saida a Helgoland, 6 torpédoborců a 9 torpédovek) s cílem zaútočit na italskou stanici na ostrově Velká Palagruža.[4] Dne 30. prosince kryla spolu s Tb.78T výpad křižníku Novara proti Brindisi. 6. února 1916 vyplula spolu s Tb.74T, Tb.78T, Tb.83F, Tb.87F a Tb.88F, při krytí křižníkem Helgoland, s úkolem napadnout transportní lodě Dohody plující z Drače do Brindisi. Cestou se srazily Tb.74T s Tb.83F, škody na první z nich byly natolik vážné, že se celý svaz musel vrátit. Lodě však zachytil britský lehký křižník HMS Weymouth v doprovodu francouzského torpédoborce Bouclier. Rakušanům se po torpédovém útoku Tb.83F podařilo využít příležitosti a uniknout.[5] 2. srpna se účastnila přestřelky rakouských lodí (křižník Aspern, torpédoborce Wildfang a Warasdiner a torpédovka Tb.85F) s francouzskými torpédoborci, slabší francouzské síly se musely spasit útěkem.[6] Dne 14. května 1918 pak torpédovka zachránila u Rovinje hydroavion A 70 a odtáhla ho zpět na základnu.[7]

Poválečná službaEditovat

Po válce obsadili torpédovku Italové, ale v roce 1920 byla udělena Rumunsku. Zde ji zařadili do služby pod jménem Vijelia. Sloužila až do roku 1927, kdy byla vyřazena a později sešrotována.

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. MAREK, Jindřich. Pod rakouskou vlajkou. Čeští námořníci v létech 1900-1918. Cheb: Svět křídel, 2003. S. 93. 
  2. HRBEK, Jaroslav. Velká válka na moři, 2. díl. Rok 1915. Praha: Libri, 2001. S. 97. 
  3. NOVÁK, Jiří. Příběh Ostrostřelce. Osudy rakousko-uherského torpédoborce Scharfschütze za první světové války. Praha: Mare-Czech a Ares, 2004. 182 s. ISBN 80-903149-0-2. 
  4. MAREK, Jindřich. Pod rakouskou vlajkou. Čeští námořníci v létech 1900-1918. Cheb: Svět křídel, 2003. S. 96. 
  5. MAREK, Jindřich. Pod rakouskou vlajkou. Čeští námořníci v létech 1900-1918. Cheb: Svět křídel, 2003. S. 229. 
  6. MAREK, Jindřich. Pod rakouskou vlajkou. Čeští námořníci v létech 1900-1918. Cheb: Svět křídel, 2003. S. 231. 
  7. MAREK, Jindřich. Pod rakouskou vlajkou. Čeští námořníci v létech 1900-1918. Cheb: Svět křídel, 2003. S. 95. 

LiteraturaEditovat

  • BILZER, Franz F. Die Torpedoboote der k.u.k. Kriegsmarine von 1875 — 1918. Graz: H. Weishaupt Verlag, 1996. ISBN 3-900310-16-5. (německy) 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat