Slané
Slané (též Slaný, také Slaney, německy Schlaney, 1937–1945 Schnellau, polsky od roku 1945 Słone) je vesnice na polské straně hranice při hraničním přechodu z Česka. Od roku 1962 část lázeňského města Kudowa-Zdrój, jedna z 11 vesnic tvořících tzv. Český koutek, kde se český živel udržel i po roku 1945.
| Slané Słone | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 50°26′14″ s. š., 16°13′19″ v. d. |
| Stát |  Polsko |
  Slané | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
První písemná zmínka o Slaném je z roku 1403; původně manství náchodského hradu, 1477 připojeno k panství homolskému. Zhruba od roku 1525 rytířský statek. V roce 1601 jej od České královské komory koupilo město Náchod za 9500 kop míšeňských grošů (listinu k tomu získalo od císaře Rudolfa II. v roce 1601).[1] Spolu se sousední vsí Březovým a v roce 1674 i Malou Čermnou se Slané stalo poddanskou vsí města Náchoda. Zdejší statek se stal cenným zdrojem městských příjmů, stejně jako právo prodávat zde pivo z městského pivovaru. Když naopak město Náchod po Bílé Hoře ztratilo právo vařit doma pivo, postavilo si v letech 1684–1685 pivovar zde.[2] V roce 1780 při úpravě hranice hradecké diecéze po ztrátě Kladska byly vesnice Slané a Březová přifařeny pod kostel v Německé Čermné (dnes Czermna).[3] Roku 1782 se sládkem slánského pivovaru stal zdejší rodák Jan Karel Killar (1745-1800), raně obrozenecký literát.[4]
V roce 1765 byla postavena nová prusko-rakouská celnice. Postupně se Slané stalo významným dopravním bodem na silnici z Prahy do Vratislavi (vedle celnice i koloniální obchod) a podle Aloise Jiráska tu kvetlo pašeráctví.[5] Přes hraniční řeku Metuji stával odnepaměti dřevěný most, na němž město Náchod vybíralo mostné.[6] V roce 1889 byl postaven kamenný most; nahrazen novým v letech 1981–1985. V roce 1906 byla až do města prodloužena horská železnice z Kladska; další prodloužení do Náchoda až na jaře 1945, ještě téhož roku zrušeno.[5]
Ještě kolem roku 1900 zde národnostně převládali Češi. V roce 1939 zde žilo dle sčítání 911 obyvatel. Po roce 1945 probíhaly neúspěšné snahy o připojení Českého koutku[7] k Československu, ve škole v sousední Chudobě (Kudowa-Zdrój) se vyučovalo česky od roku 1947 do roku 1952.[8]
Památky editovat
- Kostel Narození Panny Marie z roku 1909 (barokní sochy na hlavním oltáři), podle návrhu architekta Josefa Elsnera (1845 Slané – 1933 Mnichov).
- Lesní kaplička P. Marie Sedmibolestné z roku 1887, asi 1 km jižně od vsi, na paměť uzdravení nemocných cholerou v roce 1832.
- Na hranici budova německé, později polské celnice z roku 1934.[5]
Ekonomika editovat
Do zavedení Schengenu zde byl hraniční přechod, dnes služby pro motoristy (celnice, spedice, čerpací stanice, směnárny, motel, restaurace, občerstvení. Čistírna odpadních vod pro město Kudowa Zdrój (1973, modernizace 2000).[5]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ Náchod. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 326 s. ISBN 80-7106-674-5. S. 76.
- ↑ Náchod. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 326 s. ISBN 80-7106-674-5. S. 110.
- ↑ Náchod. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 326 s. ISBN 80-7106-674-5. S. 129.
- ↑ Náchod. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004. 326 s. ISBN 80-7106-674-5. S. 130–131.
- ↑ a b c d SEMOTANOVÁ, Eva a kol. Kladsko, historickogeografický lexikon. Praha: Historický ústav AV ČR, 2015. 316 s. ISBN 978-80-7286-240-5. S. 184–5.
- ↑ KOUDELKOVÁ, Eva. Čtení o Českém koutku. 1. vyd. Liberec: Bor, 2011. 204 s. ISBN 978-80-86807-86-7. S. 82.
- ↑ Václav Černý: Kladský sborník. Druzstevní Práce, Prag 1946 (Svět. Nova rada 45
- ↑ Krysztof Koźbiał: Szkoła z czeskim językiem nauczania v Kudowie-Zdroju. In: Kladský Sborník 5-2003, S. 177–185.
Literatura editovat
- Český koutek v Kladsku. Kladský sborník 5. supplementum: Hradec Králové 2008, ISBN 978-80-903509-8-4
- VÍŠEK, Zdeněk. Osud Českého koutku v Kladsku. Navýchod [online]. 2006 [cit. 2018-06-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-22. ISSN 1214-2492.
- Ladislav Hladký: Dějiny Malé Čermné - Obce na Česko-Kladských hranicích - do roku 1850. Hronov 2010, ISBN 978-80-254-7552-2.
- Lydia Baštecká, Ivana Ebelová: Náchod. Náchod 2004, ISBN 80-7106-674-5, S. 59, 63, 110, 124, 127, 129 a 159.
- Jan Karel Hraše: Dějiny Náchoda. Svazek II, Náchod 1994, ISBN 80-900041-8-0, S. 335–338.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Slané na Wikimedia Commons
