Rychlost větru je rychlost vzduchu měřená vůči zemi. K jejímu měření se v meteorologii používají přístroje zvané anemometry. Rychlost větru lze také odhadnout podle jeho účinků na předměty poblíž zemského povrchu. Pro odhad síly větru se používá mezinárodní dvanáctidílná Beaufortova stupnice sestavená v roce 1805 anglickým admirálem Francisem Beaufortem.

Jednotky editovat

Rychlost větru se udává v metrech za sekundu (m·s−1), kilometrech za hodinu (km·h−1) a uzlech (kt). Pro tyto jednotky platí následující převodní tabulka:

m/s km/h kt
m/s 1 3,6 ~1,944
km/h ~0,278 1 ~0,540
kt ~0,514 1,852 1

Pro vyjadřování rychlosti větru Beaufortovou stupnicí se používá zkratka Bft či ° B.

Značení na synoptických mapách editovat

Ve staničním modelu na synoptických mapách se rychlost větru zakresluje pomocí šipky větru směřující do staničního kroužku. Šipka větru udává jak směr (odkud vítr vane), tak rychlost větru – ta je značena čárkami (tzv. opeřením), každá čárka značí 5 m/s (10 kt), poloviční čárka 2,5 m/s (5 kt), vyplněný trojúhelníček 25 m/s (50 kt).[1] Bezvětří se udává nevyplněným kolečkem. V případě staničního modelu, kdy je do staničního kroužku zaznamenán stupeň pokrytí oblohy oblaky – oblačnost, vyznačí se bezvětří kolečkem kolem staničního kroužku. Opeření se na severní polokouli kreslí po směru hodinových ručiček. Čárky opeření svírají s dříkem šipky úhel 120°.[2]

Reference editovat

  1. Zákres počasí z kódu SYNOP Archivováno 20. 10. 2010 na Wayback Machine., ČHMÚ.
  2. Česká meteorologická společnost. Elektronický meteorologický slovník (eMS) [online]. [cit. 2023-03-23]. Heslo opeření šipky větru. 
  3. Česká meteorologická společnost. Elektronický meteorologický slovník (eMS) [online]. [cit. 2023-03-23]. Heslo praporek větru. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat