Oblačnost
Oblačnost je mírou, jež udává stupeň pokrytí oblohy oblaky. Oblačnost je významným meteorologickým a klimatologickým prvkem. V klimatologii se vyjadřuje v desetinách pokrytí oblohy – 0/10 do 10/10. V synoptické meteorologii se používá osmin – 0/8 až 8/8 pokrytí oblohy oblaky. V obou případech znamená 0/10 nebo 0/8 jasnou bezoblačnou oblohu, 10/10 nebo 8/8 znamená zcela zataženou oblohu.
| Pokrytí | Kód | Význam | Symbol |
|---|---|---|---|
| 0/8 | 0 | jasno | 
|
| 1/8 | 1 | jasno | 
|
| 2/8 | 2 | skoro jasno | 
|
| 3/8 | 3 | malá oblačnost | 
|
| 4/8 | 4 | polojasno | 
|
| 5/8 | 5 | oblačno | 
|
| 6/8 | 6 | oblačno | 
|
| 7/8 | 7 | skoro zataženo | 
|
| 8/8 | 8 | zataženo | 
|
| 9 | nelze rozeznat | 
|
Množství oblačnosti lze vyjádřit v procentech. Globální hodnota oblačnosti pro planetu Zemi je udávána kolem 54 %, což je více než jedna polovina povrchu Země.
Množství oblačnosti je významným meteorologickým a klimatologickým prvkem, neboť oblaky hrají zásadní roli v energetické bilanci Země a jsou součástí zpětných vazeb uvažovaných i při modelování počasí a podnebí. Stačí si uvědomit, jaký mají vliv na albedo Země – αZemě = 30 %; αoceány = 2 až 7 %; αoblaky = až 75 %.
Oblačnost je úzce svázána se slunečním svitem. Je zřejmé, že se oba prvky „doplňují“.
Čáry spojující místa se stejným množstvím oblačnosti se nazývají izonefy[1].
Dříve byly pod pojmem oblačnost chápány všechny oblaky a jejich skupiny, přičemž se uvažovala oblačnost nízká, střední, vysoká, konvektivní, orografická, proměnlivá a jiná další. U oblačnosti se stanovovaly druhy, tvary a odrůdy, výška základny, ale také množství a hustota. A právě pro množství oblačnosti se dnes užívá označení oblačnost.
Na meteorologických mapách se oblačnost (množství oblačnosti) zaznamenává přímo do staničního kroužku pomocí specifických symbolů.
Za období 1983–2017 se oblačnost nad pevninou zvýšila o téměř čtvrt procenta.[2] Celkově ale oblačnost klesá.[3]
| Oblačnost | Vysvětlení |
|---|---|
| Jasno | Obloha bez oblaků |
| Skoro jasno | Většina oblohy bez oblaků |
| Polojasno | Polovina oblohy zakryta oblaky |
| Oblačno | Většina oblohy zakryta oblaky |
| Skoro zataženo | Téměř celá obloha zakrytá oblaky |
| Zataženo | Obloha úplně zakrytá oblaky |
Reference editovat
- ↑ Česká meteorologická společnost [online]: Elektronický meteorologický slovník (eMS) [cit 08.03.2022]. Dostupné z: http://slovnik.cmes.cz
- ↑ COX, Daniel T. C.; MACLEAN, Ilya M. D.; GARDNER, Alexandra S. Global variation in diurnal asymmetry in temperature, cloud cover, specific humidity and precipitation and its association with leaf area index. Global Change Biology. 2020-09-30, s. gcb.15336. Dostupné online [cit. 2020-10-01]. ISSN 1354-1013. DOI 10.1111/gcb.15336. (anglicky)
- ↑ Climate and clouds. www.climate4you.com [online]. [cit. 2024-01-09]. Dostupné online.
Související články editovat
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu oblačnost na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo oblačnost ve Wikislovníku- Galerie druhů oblaků
- Galerie meteorologických jevů
- Základní klasifikace oblaků
- Dělení oblaků
- Určování oblaků
- Portál ČHMÚ – Aktuální stav počasí – Oblačnost a sluneční svit
