Rusko-polská válka (1654–1667)

Rusko-polská válka v letech 1654–1667, také nazývaná třináctiletá válka, třetí severní válka, nebo válka o Ukrajinu, byla konfliktem mezi Ruskou říší a Polsko-litevskou unií. Mezi lety 1655 až 1660 bylo Polsko napadeno také Švédskem, a tak je toto období v Polsku známé také jako „potopa“ nebo „rusko-švédská potopa“ (polsky: potop szwedzko-rosyjski).[1] Polsko-litevská unie zpočátku utrpěla porážky, ale znovu se vzchopila a vyhrála několik rozhodujících bitev. Těžce zkoušená polsko-litevská ekonomika však nebyla schopna financovat tak dlouhý konflikt. Tváří v tvář vnitřní krizi, navíc oslabena Lubomirského povstáním[2], byla unie nucena podepsat příměří. Mírová dohoda zvaná Andrusovský mír byla podepsaná v roce 1667 v Andrusově u Smolenska. Rusko dosáhlo významných územních zisků, získalo oblasti Smolenska, Černihivu a Starodubu, celou levobřežní Ukrajinu i Kyjev. Polsko uhájilo území Běloruska a území západně od Dněpru.[3] Válka tak znamenala začátek vzestupu Ruska jako velmoci ve východní Evropě.

ReferenceEditovat

  1. Potop szwedzko-rosyjski, czyli III wojna północna. PolskieRadio.pl [online]. [cit. 2020-06-18]. Dostupné online. 
  2. PERNAL, A. B. The Lubomirski rebellion in 1665–66: Its causes and effects on the diet and the constitution of the polish‐Lithuanian commonwealth. Parliaments, Estates and Representation. 1990-12-01, roč. 10, čís. 2, s. 145–155. Dostupné online [cit. 2020-06-18]. ISSN 0260-6755. DOI:10.1080/02606755.1990.9525778. 
  3. Andrusovský mír, mírová smlouva - CoJeCo.cz - Vaše encyklopedie. cojeco.cz [online]. [cit. 2020-06-18]. Dostupné online.