Ruprecht VI. Nasavský
Ruprecht VI. Nasavský (před rokem 1280 – 2. listopadu či 2. prosince 1304, Praha) byl hrabě nasavský a krátce také zeť českého krále Václava II. Uchoval si k němu kladný vztah a až do své smrti byl jeho spojencem.[5]
| Ruprecht VI. Nasavský | |
|---|---|
| Narození | 1280 |
| Úmrtí | 2. listopadu 1304 (ve věku 23–24 let) Čechy |
| Pohřben | Praha |
| Otec | Adolf Nasavský |
| Matka | Imagina z Limburgu |
| Příbuzní | Gerlach I. Nasavský[1][2][3][4], Mechtilda Nasavská[1][2][3][4], Valeran III. Nasavský[1][2][3][4], Jindřich Nasavský[1][2][3], Adléta Nasavská[1][2][3][4], Imagina Nasavská[1][2][3] a Adolf Nasavský[1][2][3] (sourozenci) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatNarodil se jako prvorozený syn[6] Adolfa Nasavského a Imaginy, dcery limburského hraběte Gerlacha I., a to pravděpodobně před rokem 1280, protože roku 1292 potvrzoval dar své prabáby klášteru Altenburg. V dubnu téhož roku byl jeho otec ve Frankfurtu nad Mohanem za podpory českého krále Václava II. zvolen římským králem. Zvolení nepříliš významného a nepříliš majetného kandidáta z Porýní, který se měl stát povolnou loutkou kurfiřtů, překvapilo prohabsburské voliče.[7]
Již v květnu bylo dohodnuto zasnoubení Ruprechta Nasavského s Václavovou dcerou Anežkou. Anežčino věno ve výši deseti tisíc hřiven mělo být splaceno na dvakrát a Adolf Nasavský byl nucen na oplátku zastavit českému králi Pliseňsko společně s Altenburgem, Saskou Kamenicí, Cvikovem a Chebem.[8] Anežka měla po sňatku obdržet věnem Wiesbaden, Idstein a hrad Sonnenberg.[9] V dubnu 1296 se oba panovníci sešli v pliseňském klášteře Grünhain a Václav II. si po stvrzení vzájemného přátelství odvezl mladého Ruprechta na pražský dvůr.
| „ | V předvečer svatého Vavřince byla Anežka, léty mladší, položena k Ruprechtovi, a tak byl dokonán počatý sňatek způsobem, jakým se mohlo stát mezi dětmi... | “ |
| — Zbraslavská kronika[10] | ||
Ke svatbě došlo 9. srpna 1296. Sedmiletá Anežka krátce poté zemřela a mladík se vrátil na otcův dvůr.[11]
Adolf Nasavský proti sobě svou politikou a neplněním předvolebních slibů popudil řadu odpůrců, což v červnu 1298 vedlo k jeho sesazení a za české podpory ke zvolení Albrechta Habsburského. Oba protivníci se sešli 2. července 1298 na bitevním poli u Göllheimu. Adolf Nasavský zde padl a Ruprecht se dostal do zajetí mohučského arcibiskupa Gerharda II. z Eppsteinu.[12] Byl propuštěn roku 1299[13] a převzal po otci nasavské hrabství. Roku 1304 se připojil po bok svého bývalého tchána Václava II. v jeho sporu s Albrechtem Habsburským[14] a velel[15] části německých žoldáků[16] při obraně českých měst. Zemřel náhle a bez potomků na konci roku 1304 v Praze[17] a byl tam Václavem i pohřben. Uprázdněného hrabství se ujal jeho mladší bratr Gerlach.
Reference
editovat- ↑ a b c d e f g Charles Cawley: Medieval Lands. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g Genealogie van het Vorstenhuis Nassau. Zaltbommel: Europese bibliotheek. 1970.
- ↑ a b c d e f g Het vorstenhuis Oranje-Nassau. Leiden, Utrecht: Uitgeverij A.W. Sijthoff. 1882.
- ↑ a b c d Wilhelm Karl von Isenburg: Europäische Stammtafeln.
- ↑ CHARVÁTOVÁ, Kateřina. Václav II. Král český a polský. Praha: Vyšehrad, 2007. ISBN 978-80-7021-841-9. S. 311.
- ↑ Václav II., s. 140
- ↑ ANTONÍN, Robert. Zahraniční politika krále Václava II. v letech 1283–1300. Praha: Matice moravská, 2009. ISBN 978-80-86488-63-9. S. 178. Dále jen Zahraniční politika krále Václava II..
- ↑ Zahraniční politika krále Václava II., s. 179-180
- ↑ Zahraniční politika krále Václava II., s. 181
- ↑ Václav II., s. 149
- ↑ Zahraniční politika krále Václava II., s. 194-195
- ↑ RI VI,2 n. 1002, in: Regesta Imperii Online
- ↑ RI VI,2 n. 1056, in: Regesta Imperii Online
- ↑ Václav II., s. 200
- ↑ Václav II., s. 211
- ↑ VANÍČEK, Vratislav. Velké dějiny zemí Koruny české III. 1250–1310. Praha: Paseka, 2002. 760 s. ISBN 80-7185-433-6. S. 473. Dále jen Velké dějiny.
- ↑ Velké dějiny, s. 474
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ruprecht VI. Nasavský na Wikimedia Commons
