Wikipedie

Rudolf Strechaj

československý člen československého Národního shromáždění a politik slovenské národnosti

Rudolf Strechaj (25. července 1914 Čachtice[1] – 28. července 1962[2][1] Praha[1]) byl slovenský a československý odbojář, poválečný politik Komunistické strany Slovenska, místopředseda vlády Československa, poslanec československých zákonodárných sborů, pověřenec spravedlnosti a předseda Sboru pověřenců. Představitel konzervativního a centralistického křídla slovenské komunistické politiky.

Rudolf Strechaj
Poslanec Prozatímního NS
Ve funkci:
1945 – 1946
Poslanec Slovenské národní rady
Ve funkci:
1948 – 1962
Poslanec Národního shromáždění ČSR a ČSSR
Ve funkci:
1954 – 1962
Pověřenec spravedlnosti
Ve funkci:
1951 – 1953
PředchůdceJúlius Viktory
Předseda Sboru pověřenců
Ve funkci:
1953 – 1960
PředchůdceJúlius Ďuriš
Nástupcefunkce zrušena
Předseda Slovenské národní rady
Ve funkci:
14. července 1960 – 28. července 1962
PředchůdceĽudovít Benada
NástupceJozef Lenárt
Místopředseda vlády ČSSR
Ve funkci:
1960 – 1962
Stranická příslušnost
Členstvíčs. soc. dem.
KSS (KSČ)
Narození25. července 1914
Čachtice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí28. července 1962 (ve věku 48 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Příčina úmrtíleukemie
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Profesespisovatel a politik
OceněníŘád republiky
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Biografie

editovat

Pocházel z dělnické rodiny. Vyučil se tiskařem. V 18 letech se stal členem Československé sociálně demokratické strany dělnické, od roku 1935 přešel do KSČ. Téhož roku navštívil Sovětský svaz. Za druhé světové války se podílel na odboji. V srpnu 1941 byl zatčen a odsouzen na tři roky. Ve vězení nakonec strávil dva a půl roku. V roce 1944 se podílel na Slovenském národním povstání. Byl politickým pracovníkem u partyzánské jednotky.[3]

V letech 1945–1946 byl poslancem Prozatímního Národního shromáždění za KSS. Setrval zde do parlamentních voleb v roce 1946.[4] Ve volbách roku 1948 byl zvolen do Slovenské národní rady.[5] Mandát v SNR získal i ve volbách roku 1954[6] a ve volbách roku 1960.[7]

Do celostátního zákonodárného sboru se znovu dostal po volbách v roce 1954 jako poslanec československého Národního shromáždění. Po volbách v roce 1960 se stal za volební kraj Prešov členem Národního shromáždění ČSSR. Zde zasedal do své smrti roku 1962.[8][9]

Od roku 1945 byl členem Ústředního výboru KSS a od roku 1953 i členem předsednictva ÚV KSS. V letech 1946-1948 zastával funkci tajemníka oblastního výboru KKS v Bratislavě. Na X. sjezdu KSČ a XI. sjezdu KSČ byl zvolen členem Ústředního výboru Komunistické strany Československa. V období červen 1958 – červenec 1962 byl kandidátem politbyra ÚV KSČ. V letech 1949 – 1951 byl předsedou Krajského národního výboru v Žilině.[10]

Jeho mocenský vzestup vyvrcholil po takzvaném procesu s buržoazními nacionalisty, při němž byl z komunistické politiky na Slovensku dočasně eliminován Gustáv Husák a jeho spojenci.[3] V letech 1951-1953 byl Strechaj pověřencem spravedlnosti v 10. Sboru pověřenců. V letech 1953-1960 potom zastával post předsedy Sboru pověřenců (11. Sbor pověřenců a 12. Sbor pověřenců).[11] Jeho éra v čele Sboru pověřenců představovala vyvrcholení úpadku pravomocí slovenských orgánů. Sbor pověřenců se prakticky nescházel jako kolektivní orgán a řešil jen podružnou agendu, popřípadě schvaloval materiály došlé od centrální vlády. V roce 1956 se podílel na jednání o rozšíření pravomocí Sboru pověřenců, které pak skutečně bylo provedeno, ale projevilo se spíše drobnými kompetenčními změnami.[12]

V rámci přijetí ústavy Československé socialistické republiky v roce 1960 byl Sbor pověřenců coby kolektivní orgán zrušen, přičemž Strechaj se podílel na projednávání těchto změn a obhajoval je jako posílení role slovenských orgánů, ačkoliv historik Jan Rychlík to označuje za naprostý rozpor se skutečností, kdy byla dále posílena centralistická podoba československého státu.[13]

Strechaj pak v letech 1960-1962 působil jako předseda Slovenské národní rady, přičemž v poměrech uvolňující se československé politiky počátku 60. let jej historik Jan Rychlík popisuje jako zcela zkompromitovaného politika.[14]

Od roku 1960 do své smrti měl rovněž vládní post na celostátní úrovni coby místopředseda vlády v třetí vládě Viliama Širokého. V roce 1955 mu byl udělen Řád republiky.[10][3][15][16]

Zemřel 28. července 1962 v Praze na urémii. Vedoucím představitelům KSČ se však tato příčina úmrtí nezdála dostatečně důstojná. Byla tak zfalšována lékařská zpráva, jako příčina smrti byla zveřejněna akutní leukemie.[17] Státní pohřeb se konal 31. července 1962 v Bratislavě.[1]

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b c d Soudruh Rudolf Strechaj zemřel. Rudé právo. Červenec 1962, roč. 42, čís. 207, s. 1. Dostupné online. 
  2. ↑ Rudolf Strechaj [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-04]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c Historický kalendár: * Rudolf Strechaj [online]. ep.edu.sk [cit. 2012-01-02]. Dostupné online. (slovensky) [nedostupný zdroj]
  4. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-03]. Dostupné online. 
  5. ↑ 1. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-10-12]. Dostupné online. 
  6. ↑ 1. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-10-10]. Dostupné online. 
  7. ↑ 1. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-10-14]. Dostupné online. 
  8. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-02]. Dostupné online. 
  9. ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-01-02]. Dostupné online. 
  10. ↑ a b Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945 - 1989 [online]. cibulka.net [cit. 2012-01-02]. Dostupné online. 
  11. ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 626. 
  12. ↑ RYCHLÍK, Jan. Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 417, 421–423. 
  13. ↑ RYCHLÍK, Jan. Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 428, 431–433. 
  14. ↑ Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 441. 
  15. ↑ Kandidáti Národní fronty pro volby do Národního shromáždění. Rudé právo. Listopad 1954, roč. 35., čís. 312, s. 2. Dostupné online. 
  16. ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 625–626. 
  17. ↑ PEŠEK, Jan. Aktéri jednej éry na Slovensku 1948-1989 : personifikácia politického vývoja. Prešov: Vydavateľstvo Michala Vaška, 2003. S. 301. 

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Rudolf_Strechaj&oldid=24060331“