Rudolf Auspitz
Rudolf Auspitz (7. července 1837 Vídeň[2] – 8. března 1906 Vídeň[3][4][5][6]) byl rakouský podnikatel a politik německé národnosti a židovského původu působící na Moravě, od 70. let 19. století poslanec Říšské rady.
| Rudolf Auspitz | |
|---|---|
 Rudolf Auspitz | |
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1873 – 1890 | |
| Ve funkci: 1892 – 1903 | |
| Poslanec Moravského zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1871 – 1900 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Ústavní strana (Klub liberálů – staroněmci) (Sjednoc. levice) (Německorak. klub) (Sjednoc. něm. levice) |
| Narození | 7. července 1837 Vídeň  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 8. března 1906 (ve věku 68 let) Vídeň  Rakousko-Uhersko |
| Místo pohřbení | Döblinský hřbitov |
| Choť | Helene Auspitz Marie Auspitz |
| Děti | Josefine Winter |
| Příbuzní | Stefan Auspitz von Artenegg (synovec)[1] Marianne Nechansky a Gerhard Winter (vnoučata) |
| Alma mater | Vídeňská technika |
| Commons | Rudolf Auspitz |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| dědeček | Lazar Auspitz |
|---|---|
| otec | Samuel Auspitz |
| matka | Therese Ester Lewinger |
| bratr | Carl Auspitz |
| 1. manželka | Helene Lieben |
| 2. manželka | Maria Heidenhain |
| dcera | Josefine Rosalie Auspitz |
| syn | Leopold Auspitz |
Biografie
editovat
Pocházel z rozvětvené a vlivné židovské rodiny usazené historicky na jižní Moravě (město Hustopeče bylo německy nazýváno Auspitz). Mezi jeho předky byli významní rabíni. Dědeček Lazar Auspitz (narozen 1772) založil roku 1833 v Brně textilní továrnu. Otec Samuel Auspitz (1795–1867) byl bankéř a zakladatel velkoobchodu ve Vídni. Oženil se s Therese Ester Lewinger. Kromě Rudolfa se jim roku 1824 narodil i syn Carl Auspitz, jenž byl obchodníkem a spolu s bratrem Rudolfem podnikal.[7]
Vystudoval matematiku na vídeňské technice a fyziku v Berlíně a Paříži. V Paříži od roku 1858 studoval též národohospodářství, později chemii.[7] Působil pak jako průmyslový podnikatel.[6] Podnikatelskou dráhu zahájil roku 1858. Roku 1863 zbudoval v Rohatci cukrovar. Roku 1882 k němu přikoupil i dosavadní hraběcí cukrovar v Bzenci a pronajal si související velkostatky Veselí a Strážnice.[7]
Od zemských voleb roku 1871 byl poslancem Moravského zemského sněmu.[6] Zastupoval městskou kurii, obvod Kyjov, Bučovice, Vyškov a Strážnice. Obhájil zde mandát v zemských volbách roku 1878. V zemských volbách roku 1884 byl na sněm zvolen za kurii obchodních a živnostenských komor, obvod Brno. Uspěl za ni i v zemských volbách roku 1890 a zemských volbách roku 1896. Trvale byl členem finančního výboru zemského sněmu. Na schůzi sněmu 17. prosince 1900 bylo oznámeno, že Rudolf Auspitz rezignoval na mandát. V doplňovací volbě pak místo něj nastoupil brněnský obchodník Friedrich Singer.[7]
V 70. letech 19. století se zapojil i do celostátní politiky. V prvních přímých volbách do Říšské rady roku 1873 byl zvolen do Říšské rady (celostátní zákonodárný sbor) za městskou kurii, obvod Mikulov, Hustopeče atd. Mandát obhájil za týž obvod i ve volbách do Říšské rady roku 1879 a volbách do Říšské rady roku 1885. Jeho volba byla ovšem 27. března 1890 anulována a do parlamentu pak místo něj usedl Karl Lebwohl.[8] Jeho odchod ze sněmovny souvisel podle Národních listů s kritikou regulérnosti jeho volby, protože křeslo v Říšské radě měl získat samými úplatky.[4] Do Říšské rady se vrátil v roce 1892, když sem usedl 13. prosince 1892 místo Julia Gomperze, nyní za kurii obchodních a živnostenských komor, obvod Brno. Mandát zde obhájil ve volbách do Říšské rady roku 1897 a volbách do Říšské rady roku 1901. Na poslanecké křeslo rezignoval 17. ledna 1903.[9] K roku 1897 se profesně uvádí jako továrník ve Vídni.[10]
Stranicky se profiloval jako německý liberál (takzvaná Ústavní strana, liberálně a centralisticky orientovaná, odmítající federalistické aspirace neněmeckých etnik).[6] Na Říšské radě se v říjnu 1879 uvádí jako člen staroněmeckého Klubu liberálů ( Club der Liberalen).[11] Po volbách roku 1885 patřil do klubu Sjednocené levice, do kterého se spojilo několik ústavověrných proudů německých liberálů.[12] Po rozpadu Sjednocené levice přešel do frakce Německorakouský klub.[13] V roce 1890 se uvádí jako poslanec obnoveného klubu německých liberálů, nyní oficiálně nazývaného Sjednocená německá levice.[14] Členem poslaneckého klubu Sjednocená německá levice byl na Říšské radě do roku 1897. Odmítal všeobecné volební právo.[7]
Od roku 1889 působil coby člen obchodní a živnostenské komory ve Vídni. V roce 1888 publikoval společně s Richardem Liebenem knihu o teorii cen. Od roku 1900 zasedal v předsednictvu vídeňské židovské náboženské obce. Zastával funkci generálního rady Rakousko-uherské banky. Byl mu udělen Řád železné koruny 3. třídy.[7]
Národní listy ho v nekrologu označily za nejbezohlednějšího protivníka Čechů, obzvláště těch moravských. Přičítaly jeho politický vliv jeho bohatství. Jeho postavení prý ale postupně oslabil antisemitismus, který postihl i jeho Ústavní stranu, jíž věnoval většinu svých sil.[4]
Rudolf Auspitz měl s první manželkou Helene Lieben dceru Josefine Rosalie Auspitz (narozena roku 1873, zemřela roku 1942 v ghettu v Terezíně) a syna Leopolda Auspitze (narozen 1877). S manželkou se rozvedl roku 1890 a téhož roku si vzal Marii Heidenhain.[7] Zemřel v březnu 1906 na zánět plic.[4] Dědictví po zesnulém se vyčíslovalo na 30 milionů korun. Z toho odkázal 470 000 na dobročinné účely.[15]
Reference
editovat- ↑ Georg Gaugusch: Wer einmal war. Das jüdische Großbürgertum Wiens 1800-1938 A–K. Vídeň: Amalthea Signum Verlag. 2011. ISBN 978-3-85002-750-2.
- ↑ Matriční záznam o narození a obřízce pro prohlížení je nutná registrace na FamilySearch
- ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu pro prohlížení je nutná registrace na FamilySearch
- ↑ a b c d Bývalý poslanec Rudolf Auspitz zemřel. Národní listy. Březen 1906, roč. 46, čís. 67, s. 1. Dostupné online.
- ↑ V Österreichisches Biographisches Lexikon uváděno datum úmrtí 10. března 1906, dobový tisk ale o jeho smrti informoval již 9. března s odkazem na to, že k úmrtí došlo o den dříve, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=7353485
- ↑ a b c d Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950. Bd. 1. Wien: [s.n.], 2003-2011. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Kapitola Auspitz, Rudolf (1837-1906), Nationalökonom und Abgeordneter, s. 38. (německy)
- ↑ a b c d e f g SOLDÁNOVÁ, Zdeňka: Čeští zemští poslanci za okres Hodonín v letech 1861 - 1914 [online]. muni.cz [cit. 2014-04-24]. Dostupné online.
- ↑ FABINI, Pavel. Volební korupce v českých zemích (1848–1914). In: Fabini P.; Zouzal T. (eds.). Vše pro mandát? Podvody, korupce a násilí při parlamentních volbách ve střední Evropě v 19. a 20. století. 1.. vyd. Praha-Liberec: Technická univerzita v Liberci ve spolupráci s Masarykovým ústavem a Archivem AV ČR, v.v.i., 2021.
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0013&page=12&size=45
- ↑ Parlamentarisches. Salzburger Volksblatt: unabh. Tageszeitung f. Stadt u. Land Salzburg. Říjen 1879, roč. 9, čís. 126, s. 1–2. Dostupné online.
- ↑ Našinec, 14. 6. 1885, s. 1-2.
- ↑ Südsteirische Post, 13. 4. 1887, č. 29, s. 3.
- ↑ Südsteirische Post, 14. 2. 1891, s. 2.
- ↑ Rudolf Auspitz. Bohemia. Březen 1906, roč. 79, čís. 69, s. 3. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rudolf Auspitz na Wikimedia Commons
