Robert Collett

norský zoolog a fotograf

Robert Collett (2. prosince 184227. ledna 1913) byl norský zoolog, ředitel a kurátor Zoologického muzea při univerzitě v Oslu.[1] Amatérsky se zajímal také o fotografii.

Robert Collett
Narození2. prosince 1842
Christiania
Úmrtí27. ledna 1913 (ve věku 70 let)
Christiania
Místo pohřbeníhřbitov Vår Frelsers (od 1913)
Povolánízoolog, botanik, mořský biolog a přírodovědec
RodičePeter Jonas Collett a Camilla Collett
PříbuzníAlf Collett (sourozenec)
Oceněníkomandér Řádu svatého Olafa
komtur Řádu neposkvrněného početí Panny Marie z Vila Viçosa
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život editovat

Robert Collett se narodil v Christianii (nyní Oslo) v Norsku. Byl nejstarším dítětem profesora Petera Jonase Colletta (1813–1851) a spisovatelky Camilly Collettové (1813–95). Mezi jeho strýce matky patří Oscar a Henrik Wergeland a mezi jeho otcovské strýce patřil Peter Severin Steenstrup. Měl tři mladší bratry, včetně spisovatele a historika Alfa Colletta. Nikdy se neoženil.[2][3][4][5]

Navštěvoval latinskou školu v Lillehammeru a absolvoval zoologii na univerzitě v Oslu. Od roku 1864 byl kurátorem zoologického muzea v Oslu. V roce 1882 se stal jejím ředitelem a v roce 1885 byl jmenován profesorem. Pracoval s obratlovci, především s rybami. Popsal mnoho nových druhů ryb, pavouků a dalších organismů.[6][7]

Populární kniha Norges pattedyr (Norští savci), kterou napsal, byla o savcích žijících v Norsku. Tato kniha prý ovlivnila Charlese Eltona ke studiu periodických výkyvů v populacích zvířat. Eltonův výzkum, zejména arktických hlodavců, zpochybnil myšlenku, že v přírodě existuje rovnováha.[8]

Na jeho počest je připomínán ve vědeckých jménech dvou druhů plazů: Ctenotus colletti a Pseudechis colletti.[9]

Amatérský fotograf editovat

Na mnoha svých cestách po Norsku pořídil Robert Collett celou řadu fotografií. Ve své knize „Norští ptáci“ je použito několik jeho snímků. Collett se nezajímal jen o fotografování květin a zvířat, přestože byl považován za největšího fotografa ptáků své doby. Zpětně je označován jako první norský ptačí fotograf. Také rád fotografoval lidí. Jeho fotografie ukazují jeho lásku k přírodě a lidem. Často byly obrázky také poznamenány studiem lidí a životním stylem – kulturními studiemi. Svou sbírku fotografií, 755 kopií, odkázal Norské ženské lékařské asociaci Norske Kvinners Sanitetsforening. Existuje také sbírka 550 fotopozitivů, kterou rodina Collettů věnovala Národní knihovně.

Galerie editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Robert Collett na anglické Wikipedii.

  1. Arne Semb-Johansson. Robert Collett [online]. Norsk biografisk leksikon [cit. 2017-01-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Robert Collett University of Oslo
  3. Sigurd Aa. AarnesKristin Ørjasæter. Jonas Collett - 2 [online]. Norsk biografisk leksikon [cit. 2017-01-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Kristin Ørjasæter. Camilla Collett [online]. Norsk biografisk leksikon [cit. 2017-01-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Terje Bratberg. Alf Collett, Jurist, Historiker, Genealog [online]. Norsk biografisk leksikon [cit. 2017-01-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Collett, R. On a new Fish of the Genus Lycodes from the Pacific.. Proceedings of the Zoological Society of London. 1879, roč. 47, s. 381–382. Dostupné online. DOI 10.1111/j.1096-3642.1879.tb02667.x. (anglicky) 
  7. Store norske leksikon. Robert Collett. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  8. Stenseth NC. The long-term study of voles, mice and lemmings: homage to Robert Collett. Trends Ecol. Evol.. 1995, roč. 10, čís. 12, s. 512. Dostupné online. DOI 10.1016/s0169-5347(00)89218-6. PMID 21237126. (anglicky) 
  9. Beolens, Bo; Watkins, Michael; Grayson, Michael (2011). The Eponym Dictionary of Reptiles. Baltimore: Johns Hopkins University Press. xiii + 296 s. ISBN 978-1-4214-0135-5. („Collett“, s. 56).

Související články editovat

Externí odkazy editovat