Robert Brout
Robert Brout (14. června 1928 – 3. května 2011) byl belgický fyzik, známý díky svým příspěvkům ve fyzice elementárních částic. Vyučoval na Université Libre de Bruxelles, kde tvořili dvojici s Françoisem Englertem.
| Robert Brout | |
|---|---|
 | |
| Narození | 14. června 1928 New York |
| Úmrtí | 3. května 2011 (ve věku 82 let) Brusel |
| Alma mater | Kolumbijská univerzita Newyorská univerzita |
| Pracoviště | Cornellova univerzita Université libre de Bruxelles |
| Obor | fyzika částic |
| Ocenění | High Energy and Particle Physics Prize (1997) Wolfova cena za fyziku (2004) čestný doktor Svobodné univerzity v Bruselu (2005) Sakurai Prize (2010) Wolfova cena … více na Wikidatech |
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Výzkum editovat
Brout získal doktorát na Kolumbijské univerzitě v roce 1953. Poté začal pracoval na Cornnelově univerzitě. Roku 1959 přijel na dva roky z Belgie na Cornellovu univerzitu Englert. Brout a Engelrt se stali blízkými přáteli a když se v roce 1961 Englert rozhodl vrátit do Belgie, Engler odešel s ním na Université Libre de Bruxelles a nakonec získal i belgické občanství.
V roce 1964 zjistili Brout s Englertem, jak může být generována hmotnost pro kalibrační částice v přítomnosti abelovské a neabelovské kalibrační symetrie. Úspěšně tento mechanismus demonstrovali jak klasicky, tak kvantově mechanicky. Jeffrey Goldstone potom ukázal, že je tato teorie renormalizovatelná. Podobné nápady byly vymyšleny i ve fyzice pevných látek.
Ke stejnému závěru jako Brout a Englert dospěli nezávisle i Peter Higgs, Tom Kibble, Gerald Guralnik a C. R. Hagen. Při 50. výročí oslav objevu byly uznávány všechny 3 tyto práce uznávány jako objevitelské (Higgs, Brout a Englert, Guralnik a Hagen a Kibble). [1] Každá z těchto prací má podobné přístupy, přesto jsou rozdíly mezi nimi značné. Tyto práce ukázaly, že částice, které interagují slabě získávají svoji hmotnost interakcí s všudypřítomným polem, nyní známo jako Higgsovo pole. Interakce probíhá pomocí částic, široce známých jako Higgsovy bosony. Na počátku července 2012 bylo oznámeno z výsledků Velkého hadronového urychlovače v Evropské organizaci pro jaderný výzkum existence nové částice, která má vlastnosti očekávané od Higgsova bosonu. Objev byl ohlášen s jistotou 5 sigma a částice má hmotnost 125 GeV.[2] V roce 2013 za tento objev obdrželi Higgs a Englert Nobelovu cenu za fyziku.
V roce 1971 dokončil Gerardus 't Hooft pod vedením Martinuse J. G. Veltmana doktorskou práci v níž ukázal, že Yangova–Millsova teorie je renormalizovatelná. Ukázal, že pokud lze symetrii Yangovy–Millsovy teorie rozdělit podle způsobu navrhovaném Higgsem, Broutem, Englertem, Kibblem, Guralnikem a Hagenem, pak je Yangova–Millsova teorie renormalizovatelné. Renormalizace Yangovy–Millsovy teorie je jeden ze zásadních úspěchů fyziky 20. století. Veltman a 't Hooft za tuto práci získali Nobelovu cenu za fyziku v roce 1999.[3]
Brout dále pracoval například na problematice kosmické inflace.
Ocenění editovat
V roce 2004 získal Brout, společně s Englertem a Higgsem Wolfovu cenu za fyziku.[4]
Reference editovat
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Robert Brout na anglické Wikipedii.
- ↑ Physical Review Letters - 50th Anniversary Milestone Papers
- ↑ {{{publisher}}}: CERN experiments observe particle consistent with long-sought Higgs boson, tisková zpráva, [cit. July 4, 2012], Dostupné on-line. Archivováno 5. 7. 2012 na Wayback Machine. Archivovaná kopie. press.web.cern.ch [online]. [cit. 2016-08-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-07-05.
- ↑ The Nobel Prize in Physics 1999 Retrieved August 6, 2007.
- ↑ The Wolf Prize in Physics in 2004 Retrieved August 6, 2007.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Robert Brout na Wikimedia Commons
