Wikipedie

Robert Blair

skotský básník 18. století

Robert Blair (17. dubna 1699, Edinburgh – 4. února 1746, Athelstaneford) byl skotský preromantický básník, jedna z vůdčích osobností tzv. hřbitovní školy.

Robert Blair
Narození17. dubna 1699
Edinburgh, Skotsko
Úmrtí4. února 1746 (ve věku 46 let)
Athelstaneford
Povoláníkněz s básník
Národnostskotská
Alma materEdinburská univerzita
Literární hnutípreromantismus
Významná dílaThe Grave (1743, Hrob)
DětiRobert Blair, Lord Avontoun
PříbuzníWilliam Blair of Avontoun (vnuk)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život

editovat

Byl prvorozeným synem kněze Roberta Blaira, jednoho z královských kaplanů, narodil se v Edinburghu. Studoval na Edinburské univerzitě a v Nizozemí, v roce 1731 byl ustanoven duchovním v Athelstanefordu v Východním Lothianu, kde žil až do smrti. V roce 1738 si vzal Isabellu Lawovou, dceru profesora Williama Lawa, se kterou měl šest dětí. Rodinné bohatství mu umožnilo věnovat se svým zálibám, totiž zahradničení a studiu anglické poezie.

Báseň Hrob

editovat
 
Poslední soud, ilustrace k básni od Williama Blakea

Blair publikoval pouze tři básně. Jednu věnoval památce svého tchána, druhá byla překlad. Proslavil se tou třetí, truchlivou didaktickou básní o smrti a odloučení The Grave (Hrob), kterou začal psát kolem roku 1731 a vydal až roku 1743 po úspěchu prvního vydání básně EdwardA Younga The Complaint, or Night-Thoughts on Life, Death, and Immortality (Nářek aneb Noční rozjímání o životě, smrti a nesmrtelnosti). Báseň je napsána v blankversu a k její velké oblibě, zejména ve Skotsku, nepochybně přispělo její náboženské téma. Má 767 veršů různé úrovně, v některých pasážích vyznívá velmi důstojně a velkolepě, v jiných je frázovitá.[1]

Hrob se stal reprezentativní ukázkou tzv. hřbitovní školy. Báseň je velmi ponurá, obsahuje melancholické popisy hřbitova a duchů s důrazem na marnost všeho světského. Smrt je vše prostupující a neodvratitelná a nehledí na tituly a vznešenou krev a nezná rozdíl mezi králem a chudákem (červi hodují stejně na králi i na chudákovi). V celém textu je kladen důraz na umění tzv. dobré smrti. Přináší vizi smrti dobrého muže, který během celého svého života neopomínal naplňovat své křesťanské povinnosti a kterého tedy očekává překrásný a blažený život po smrti. Tato vize je konfrontována a nemilosrdnými a odpudivými popisy hrůz, které bude pociťovat na smrt nepřipravený jedinec. Blair tak klade důraz na život spořádaného křesťana. Pýcha silných a bohatých lidí se v tu chvíli, kdy jí přes cestu přejde smrt, změní jen ve zbytečnost a prach. Tento obraz je umocněn porovnáním s tím, co přináší dobrý křesťanský život. Smrt je v tomto případě pouze prahem, který je nutno překročit na cestě k dalšímu životu strávenému ve věčné blaženosti.[2]

Báseň inspirovala Williama Blakea k sérii dvaceti ilustrací, které byly vydány v roce 1808.[1]

Ukázka ilustrací Williama Blakea

editovat
  •  
    Návrh titulní stránky
  •  
    Vdova objímající hrob svého muže
  •  
    Duše vznášející se nad tělem
  •  
    Sestup člověka do Údolí smrti
  •  
    Brána smrti

Odkazy

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Robert Blair (poet) na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b CRAIG, Harding a kol. Dějiny anglické literatury II., Praha: SNKLU 1963, S. 79.
  2. ↑ MRVÍK, Antonín. The Poetics of Robert Blair. Diplomová práce. Univerzita Pardubice 2010, Fakulta filozofická. Vedoucí práce prof. PhDr. Bohuslav Mánek, CSc. S. 65-69.

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Robert_Blair&oldid=21954232“