Roš ha-Ajin

město v Centrálním distriktu v Izraeli

Roš ha-Ajin (hebrejsky רֹאשׁ הָעָיִן‎, doslova „Hlava Pramene“ - podle arabského jména lokality Ras al-Ajn a nedalekého pramene řeky Jarkon, v oficiálním přepisu do angličtiny Rosh HaAyin[4]) je město v Centrálním distriktu Státu Izrael.

Roš ha-Ajin
ראש העין
Celkový pohled na Roš ha-Ajin, v pozadí Tel Aviv
Celkový pohled na Roš ha-Ajin, v pozadí Tel Aviv
Roš ha-Ajin – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška30 m n. m.
StátIzraelIzrael Izrael
distriktCentrální
Roš ha-Ajin
Roš ha-Ajin
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha24,39 km²[1]
Počet obyvatel42 200 (2014[2])
Hustota zalidnění2737,6 (r.2014) obyv./km²
Správa
StarostaRaz Sagi[3]
Vznik1950
Oficiální webwww.rosh-haayin.muni.il
PSČ48100–48104
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie

editovat

Město leží v nadmořské výšce 30 m, přibližně 17 km východně od centra Tel Avivu, v metropolitní oblasti Guš Dan. Je situováno na okraji územně souvislého pásu městského osídlení aglomerace Tel Avivu, který na severní straně od města přechází v neosídlenou krajinu na pomezí zelené linie, která odděluje Izrael v jeho mezinárodně uznávaných hranicích od území Západního břehu Jordánu. Na severu a západě je město lemováno torzy zemědělsky obhospodařované krajiny v povodí Jarkonu, který zde v lokalitě Tel Afek pramení. Dále k západu leží město Petach Tikva a další sídla v aglomeraci Tel Avivu.

Město je napojeno na četné dálniční a silniční dopravní tahy v aglomeraci Tel Avivu. Ve východozápadním směru je to dálnice číslo 5, v severojižním dálnice číslo 6 (takzvaná Transizraelská dálnice), která probíhá západně od města. Obec je také napojena na železniční trať Tel Aviv – Ra'anana. Funguje tu železniční stanice Roš ha-Ajin cafon. Bývalá železniční stanice Roš ha-Ajin darom byla zrušena.

Roš ha-Ajin leží v oblasti s hustým osídlením, v naprosté většině židovským. Na severovýchodě ale sousedí s městem Kafr Kasim obývaným izraelskými Araby.

Dějiny

editovat
 
Lokalita Migdal Afek a jižní okraj zástavby v Roš ha-Ajin
 
Válečný památník v Roš ha-Ajin

Moderní Roš ha-Ajin navazuje na stejnojmennou starověkou lokalitu Tel Afek neboli Antipatris. Později zde vznikla středověká turecká pevnost Ras al-Ajn a stejnojmenná malá vesnice obývaná Araby, která ale byla ve 20. letech 20. století opuštěna. V roce 1917 se do okolí nynějšího Roš ha-Ajin uchýlili mnozí židé z Tel Avivu a Jaffy vypuzení tureckými úřady. Ve 30. letech 20. století byl v okolí dnešního Roš ha-Ajin zbudováno ústí 60 kilometrů dlouhého vodovodu, který odtud zásoboval vodou Jeruzalém.[5]

V době britského mandátu zde britská armáda zřídila svou velkou vojenskou základnu. Během první arabsko-izraelské války v květnu 1948 se skupina židovských bojovníků z organizace Irgun pokusila o dobytí lokality, ale byli následujícího dne vypuzeni iráckou invazní armádou. V průběhu bojů byl přerušen zdejší vodovod a židovské čtvrti západního Jeruzaléma byly proto v následujících týdnech odpojeny od dodávek vody.[6] Teprve v červenci 1948 byla oblast nynějšího Roš ha-Ajin dobyta izraelskou armádou[7] v rámci Operace Betek.

V roce 1950 zde pak byl založen uprchlický tábor (ma'bara) pro židovské přistěhovalce, kteří do Izraele přišli z Jemenu v rámci Operace Létající koberec. K zřízení tábora byla využita opuštěná základna britské armády. Uprchlický tábor se pak postupně měnil v běžné sídlo městského typu. Po dlouhou dobu ale město čelilo značné chudobě.Původní obydlí sestávala ze stanů. Došlo tu i k hladovým bouřím a protestům. V roce 1951 došlo k výstavbě prvních trvalých domů. V roce 1953 se Roš ha-Ajin stal místní radou (malým městem).[6] V červenci 1955 byl dokončen vodovod, který poblíž Roš ha-Ajin sbíral prameny Jarkonu a zásoboval vodou poušť Negev. V roce 1964 se pak Roš ha-Ajin stal jedním z uzlů nového vodovodního projektu národní rozvaděč vody, který do středního Izraele přivádí vodu z Galilejského jezera. [5] Počátkem 90. let 20. století město absorbovalo další vlnu přistěhovalců, tentokrát ze zemí bývalého Sovětského svazu. V roce 2007 pak Roš ha-Ajin získal statut městské rady (tedy velkého města). Město se postupně zapojovalo do aglomerace Tel Avivu. V roce 2000 zde byla otevřena nová železniční stanice Roš ha-Ajin.[6] Jižně od města leží turisticky využívaná archeologická lokalita a národní park Migdal Afek.

V roce 1959 se zde narodil Ejtan Kabel, izraelský politik. Rodačkou je též světoznámá izraelská herečka Gal Gadotová, která se zde narodila 30.4.1985.

Demografie

editovat

Podle údajů z roku 2009 tvořili naprostou většinu obyvatel Židé - přibližně 38 000 osob (včetně statistické kategorie „ostatní“, která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu, ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, přibližně 38 500 osob).[4] Roš ha-Ajin je město se smíšenou populací, tedy složenou ze sekulárních i nábožensky orientovaných obyvatel.[8]

Jde o středně velké sídlo městského typu s trvalým růstem. K 31. prosinci 2014 zde žilo 42 200 lidí.[2] V 70. a 80. letech 20. století prošlo město dlouhodobou stagnací, která se zvrátila až počátkem 90. let 20. století s příchodem velkého množství přistěhovalců z bývalého Sovětského svazu. Významnou, byť už ne většinovou část obyvatelstva tvoří stále potomci imigrantů z Jemenu.

Vývoj počtu obyvatel
Data pocházejí z datové položky Wikidat


RokObyvatelé
19505 880
19516 273
19527 000
19537 500
19547 000
19558 100
19568 300
19578 600
19588 800
19598 850
19609 100
19619 300
RokObyvatelé
19629 600
19639 800
196410 000
196510 300
196610 400
196710 600
196810 800
196911 100
197011 600
197111 700
197211 800
197312 300
RokObyvatelé
197412 300
197512 400
197612 500
197712 600
197812 600
197912 700
198012 700
198112 700
198212 600
198311 400
198411 500
198511 500
RokObyvatelé
198611 500
198711 600
198811 700
198911 900
199012 100
199112 800
199214 000
199317 800
199423 100
199529 883
199630 874
199731 650
RokObyvatelé
199832 707
199933 400
200034 022
200134 859
200235 200
200336 000
200436 300
200536 900
200637 500
200737 900
200837 900
200938 500
RokObyvatelé
201039 200
201139 900
201240 600
201341 500
201442 200
201542 900
201645 500
201750 500
201856 300

Partnerská města

editovat

Reference

editovat
  1. נתונים פיזיים - עיריות ומ.מקומי [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2011-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-26. (hebrejsky) 
  2. a b POPULATION AND DENSITY PER SQ. KM. IN LOCALITIES NUMBERING 5,000 RESIDENTS AND MORE ON 31.12.2014 [online]. Ročenka Centrálního statistického úřadu 2015 [cit. 2015-09-11]. Dostupné online. (anglicky, hebrejsky) 
  3. רז שגיא נבחר לראשות העיר ראש העין [online]. [cit. 2024-04-15]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  4. a b יישובים 2009 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2011-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-03. (hebrejsky) 
  5. a b NAOR, Mordecai. The 20th Century in Eretz Israel. Kolín n.Rýnem: Könemann, 1998. Dostupné online. ISBN 3-89508-595-2. S. 80, 191. (anglicky) 
  6. a b c אזור מעיינות הירקון – מבט הסטורי [online]. http://www.rosh-haayin.muni.il/ [cit. 2009-12-21]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  7. Welcome To Ras al-'Ayn [online]. Palestine Remembered [cit. 2009-12-21]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Kehilat Bavat Ayin [online]. Connections 2009 [cit. 2009-12-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-12-07. (anglicky) 

Externí odkazy

editovat