Reaktoplasty (dříve termosety, duromery, duroplasty) jsou zesíťované polymery, které vytvářejí prostorovou trojrozměrnou síť.[1] Zesíťování nastává až při tváření plastu vlivem tepla a tlaku, někdy působením katalyzátorů. Jakmile je zesíťování dokončeno, není další tváření možné, protože opětovným působením daného vlivu (teplo, tlak, záření, katalyzátor) nelze hmotu reaktoplastu roztavit – nelze zrušit již vzniklou prostorovou síť. Husté příčné zesíťování se nazývá vytvrzování.

Reaktoplasty editovat

Reaktoplast je hmota, kterou lze teplem, zářením nebo působením katalyzátoru vytvrdit. Vytvrzení znamená vytvoření prostorové sítě v materiálu, díky které takový plast získává zajímavé vlastnosti, především je netavitelný a nerozpustný. Změny vyvolané teplem, zářením nebo katalyzátorem podnítí vznik kovalentních vazeb mezi molekulami polymeru.

Epoxidové pryskyřice mají ve strojírenství široké využití, hlavně díky svým dobrým chemickým a fyzikálním vlastnostem. Především je to výborná adheze ke keramice, kovům a sklu a tyto vlastnosti si udržují v poměrně široké škále teplot. Často se využívají jako matrice kompozitů. V elektronice se dají použít jako izolanty, které snesou tepelné namáhání. Epoxidy před vytvrzením bývají viskózní kapaliny. Vytvrzení umožní katalyzátory jako aminy, kyseliny, zásady.

Fenolytické pryskyřice jsou rozděleny podle látek (fenol a další), ze kterých polykondenzací vznikají, na fenolové, krezolové a xylenové pryskyřice. Vytvrzujícím činidlem je u fenolytických pryskyřic teplo. Tyto plasty jsou vysoce odolné proti vysokým teplotám a nehoří. Fenolytické pryskyřice se díky svým vlastnostem uplatňují ve strojírenském průmyslu, kde jsou součástí směsí lisovacích hmot.

Kaučuky jsou polymery, jejichž vytvrzování se nazývá vulkanizace. Vulkanizace je chemická reakce kaučukové směsi, která probíhá při teplotách kolem 200 °C. Aby reakce proběhla, musí kaučuková směs obsahovat vulkanizační činidlo. Důležitým vulkanizačním činidlem je síra, která dokáže spojit molekuly polymeru příčnými vazbami. Produkt vulkanizace se nazývá pryž. Pryže mají výborné mechanické vlastnosti, a díky velké elastické deformaci snesou velké tahové namáhání. Jsou pružné a odolné proti cyklickému namáhání. Nepropouští vodu a jsou stálé i při některých chemických reakcích. V elektronice nacházejí uplatnění díky dobrým izolačním vlastnostem. Z kaučuků na bázi nenasycených uhlovodíků izoprenu a butadienu se vyrábějí pneumatiky, hadice, těsnění, dopravní pásy, fólie a další. Olejovzdorné kaučuky se přidávají do pohonných látek a olejů, protože jejich přítomnost snižuje bobtnavost. Přidáním do pevných látek roste jejich tvrdost. Polychloreprenový kaučuk je rovněž olejovzdorný, odolává větru a působení ozonu a má výbornou adhezi k spoustě materiálů. Tato vlastnost z něj činí velmi dobrý materiál pro lepidla. Tepluvzdorné kaučuky našly uplatnění díky odolnosti vůči dlouhotrvajícím vysokým teplotám kolem 250 °C. Styrenový kaučuk je nejpoužívanějším syntetickým kaučukem, tvoří víc než 50 % veškeré spotřeby všech kaučuků. Vzniká z butadienu a styrenu.

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. The IUPAC Compendium of Chemical Terminology: The Gold Book. Příprava vydání Victor Gold. 4. vyd. Research Triangle Park, NC: International Union of Pure and Applied Chemistry (IUPAC) Dostupné online. DOI 10.1351/goldbook.tt07168. (anglicky) DOI: 10.1351/goldbook. 

Související články editovat

Externí odkazy editovat