Ramie sněhobílá
Ramie sněhobílá (Boehmeria nivea) je tropická rostlina z čeledi kopřivovité. Je to řídce větvený keř dorůstající výšky až 1,5 metru. Listy se podobají listům kopřivy a na rubu jsou bíle plstnaté. Rostlina pochází z Asie a pěstuje se pro lýkové vlákno. Nejstarší doklady o pěstování ramie pocházejí z Číny. Při vykopávkách v Hemudu (provincie Zhejiang) byly nalezeny provazy z ramie a listy z této rostliny z období kolem roku 4000 před n.l. [1]
 Ramie sněhobílá | |
 Sazenice ramie | |
| Vědecká klasifikace | |
|---|---|
| Říše |
rostliny (Plantae) |
| Podříše |
cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení |
krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída |
vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád |
růžotvaré (Rosales) |
| Čeleď |
kopřivovité (Urticaceae) |
| Rod |
ramie (Boehmeria) |
| Binomické jméno | |
|
Boehmeria nivea Gaudich. | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
PopisEditovat
Ramie sněhobílá je jednodomý, řídce větvený keř dorůstající výšky 0,5 až 1,5 metru. Větévky, mladší stonky a řapíky jsou hustě chlupaté. Rostliny nejsou žahavé. Listy jsou jednoduché, střídavé, s okrouhlou až široce vejčitou, na bázi klínovitou až srdčitou, 5 až 15 cm dlouhou čepelí. Řapík je 2,5 až 10 cm dlouhý. Žilnatina je od báze trojžilná, se 3 páry postranních žilek. Listy jsou na okraji zubaté, na líci poněkud drsné a řídce srstnaté, na rubu hustě bíle plstnaté. Palisty jsou kopinaté, volné nebo srostlé a pak dvouklané, 7 až 11 mm dlouhé. Květy jsou jednopohlavné, v jednopohlavných klubkách vyrůstajících na specializovaných úžlabních větévkách. Větévky vyrůstají v páru a jsou bohatě větvené, za plodu často stěsnané. Samčí klubka jsou složená z několika květů, 2 až 4 mm široká. Samčí květy jsou čtyřčetné, přisedlé, asi 1,5 mm velké, s okvětím srostlým asi do poloviny. Samičí klubka jsou mnohokvětá, o průměru 2 až 3 mm. Samičí květy jsou jen 0,6 až 0,8 mm velké, s trubičkovitým okvětím a asi 1 mm dlouhou bliznou. Plodem je vejcovitá nažka asi 0,6 mm dlouhá, obalená vytrvalým okvětím.[2]
RozšířeníEditovat
Druh pochází z Asie. Přirozeně se vyskytuje v oblasti od Indie a Číny po Japonsko a Thajsko. Roste na lesních okrajích, podél vodních toků, v křovinách a podél cest.[2]
Pěstování a sklizeňEditovat
Stonky ramie se sklízí obvykle třikrát ročně. Kůra stonků se se odloupává od vlákniny mechanicky nebo ručně. Svazky vláken jsou slepeny s více než 30 % klovatiny, která se na rozdíl od jiných lýkových vláken nedá odstranit rosením. Ramie se proto odkližuje chemicky, enzymy nebo biologicky. Na vláknech zůstává maximálně 1,5 % klovatiny a některé druhy se současně s odklížením bělí. [3]
Průměrný hektarový výnos obnáší asi 200 kg. V roce 2017 byla zaznamenána celosvětová sklizeň 102 000 tun, ze kterých naprostá většina pocházela z Číny.[4]
VlastnostiEditovat
Svazek technických vláken je až 4 metry dlouhý. Elementární vlákna s jemností 15–50 µm dosahují délku 50–250 mm, až 90 cN/tex pevnosti, mohou pojmout až 20 % vlhkosti, jsou jasně bílá, mají hedvábný lesk, poněkud tvrdší omak než bavlna a nechají se snadno barvit.
ZpracováníEditovat
Před zpracováním v přádelně se musí vlákna zpravidla krátit. Délka střihu se přizpůsobuje technologii předení. Asi nejstarší z nich je spřádání na způsob výroby šapové příze, kterým se dají z čisté ramie vyrobit příze až do jemnosti 17 tex.[5] Technologie spřádání bavlny, vlny nebo lýkových vláken jsou sice méně nákladné než šapé, ale ramie se tak dá zpracovat jen jako příměs k jiným materiálům a nebo na velmi hrubé příze.[3]
PoužitíEditovat
Klasické je použití přízí na paličkování a jiné ruční práce. Příze z ramie se také používají na mnoho druhů oděvních tkanin a technických textilií.[6]
Sušené a na prášek rozdrcené listy ramie se používají v čínské a vietnamské kuchyni jako zdroj zeleného potravinářského barviva, tato přísada dodává zelenou barvu a lehce trávovou příchuť například vietnamskému moučníku bánh gai. [zdroj?]
_LACMA_AC1992.42.1.jpg)
OdkazyEditovat
ReferenceEditovat
- ↑ Mecheels/Vogler/Kurz: Kultur- und Industriegeschichte der Textilien, Hohensteininstitute Bönningheim 2009, ISBN 978-3-9812485-3-1, str. 33
- ↑ a b JIARUI, Chen; FRIIS, Ib; WILMOT-DEAR, C. Melanie. Flora of China: Boehmeria nivea [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Ramie Fibre Processing [online]. Asian Journal of Textile, 2017 [cit. 2019-02-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Crops [online]. FAO, 2018 [cit. 2019-02-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Hunan Isunte [online]. Swocofil, 2019 [cit. 2019-02-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ramie Yarns [online]. Swicofil, 2015 [cit. 2017-12-06]. Dostupné online. (anglicky)
LiteraturaEditovat
- Blackburn: Biodegradable and Sustainable Fibres, Elsevier 2005, ISBN 978-0849334849, str. 70–79
- Board of Consultants: Natural Fibers Handbook with Cultivation & Uses, Niir Project Consultancy Service 2005, ISBN 9788186623985, str. 174–209
- Denninger/Giese: Textil- und Modelexikon, ISBN 3-87150-848-9, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, str. 573–574
- Schenek: Lexikon Garne und Zwirne, Deutscher Fachverlag 2005, ISBN 3-87150-810-1, str. 369