Ramie sněhobílá
Ramie sněhobílá (Boehmeria nivea) je tropická rostlina z čeledi kopřivovité pěstovaná převážně pro lýkové textilní vlákno.[1]
![]() | |
---|---|
![]() Sazenice ramie sněhobílé | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | rostliny (Plantae) |
Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
Řád | růžotvaré (Rosales) |
Čeleď | kopřivovité (Urticaceae) |
Rod | ramie (Boehmeria) |
Binomické jméno | |
Boehmeria nivea Gaudich., 1830 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |


Historie
editovatNejstarší doklady o pěstování ramie pocházejí z Číny. Při vykopávkách v Hemudu (provincie Če-ťiang) byly nalezeny provazy z ramie a listy z této rostliny z období kolem roku 4000 před n. l. [2] V Evropě byla ramie známá teprve asi od poloviny 19. století a k širšímu požití a výrobě ramiové příze došlo teprve od posledních let 19. století po vynálezu strojní dekortikace a odklížení surové ramie. Ramie se dovážela do Evropy hlavně z Číny a z Indie, většinou ve formě pásků lýka, které se zde zpracovávaly na speciálních strojích až po přízi. Na začátku 20. století vyvážela např. Čína ročně až 17 kilotun surové ramie (24-25 £/t). Hlavními odběrateli v Evropě byly Německo a Francie (po 1,5 kilotunách).[3]
Od 2. poloviny 20. století až do 1. dekády 21. století se vykazovaly celosvětové dodávky ramie ročně až 300 kilotun, např. v roce 2007 asi 291 kilotun (97 % Čína, 1,5 % Brazílie). Ve 20. letech se však snížily pod 10 kilotun.[4]
Popis
editovatRamie sněhobílá je jednodomý, řídce větvený keř dorůstající výšky 0,5 až 1,5 metru. Větévky, mladší stonky a řapíky jsou hustě chlupaté. Rostliny nejsou žahavé. Listy jsou jednoduché, střídavé, s okrouhlou až široce vejčitou, na bázi klínovitou až srdčitou, 5 až 15 cm dlouhou čepelí. Řapík je 2,5 až 10 cm dlouhý. Žilnatina je od báze trojžilná, se 3 páry postranních žilek. Listy jsou na okraji zubaté, na líci poněkud drsné a řídce srstnaté, na rubu hustě bíle plstnaté. Palisty jsou kopinaté, volné nebo srostlé a pak dvouklané, 7 až 11 mm dlouhé. Květy jsou jednopohlavné, v jednopohlavných klubkách vyrůstajících na specializovaných úžlabních větévkách. Větévky vyrůstají v páru a jsou bohatě větvené, za plodu často stěsnané. Samčí klubka jsou složená z několika květů, 2 až 4 mm široká. Samčí květy jsou čtyřčetné, přisedlé, asi 1,5 mm velké, s okvětím srostlým asi do poloviny. Samičí klubka jsou mnohokvětá, o průměru 2 až 3 mm. Samičí květy jsou jen 0,6 až 0,8 mm velké, s trubičkovitým okvětím a asi 1 mm dlouhou bliznou. Plodem je vejcovitá nažka asi 0,6 mm dlouhá, obalená vytrvalým okvětím.[5]
Vedle Boehmeria nivea se pro textilní vlákno pěstuje varianta Boehmeria tenacissima (někdy zvaná ramie zelená), která má podobné vlastnosti (vlákna jsou hrubší, ale pevnější).[3] Nařízení EU definuje (v roce 2011) ramii jako lýkové vlákno z Boehmeria nivea a z Boehmeria tenacissima.[6]
Pěstování a sklizeň
editovatRostliny mají životnost 6-20 let. Sklízí se obvykle třikrát ročně, výnos syrových stonků v prvních 4 letech do 30 tun později až 40 t/ha. Ze surového stonku se získává 2-4 % lýka, průměrný výnos čistých vláken se odhaduje na 1 t/ha.
Lýko se dá oddělit jen dekortikací, nejlépe přímo na plantáži hned po sklizni. Po dekortifikaci jsou vlákna slepena 25-30 % klihu, který se odastraňuje chemicky, enzymy nebo biologicky, na vláknech zůstává maximálně 1,5 % klovatiny. Některé druhy se současně s odklížením bělí.[7]
Vlastnosti
editovatElementární vlákna jsou 40-200 mm dlouhá, jemnost dosahuje 25-30 µm, pevnost až 90 cN/tex (6x pevnější než bavlna a 2x než len), hmotnost 1,50-1,55 g/cm³, navlhavost 12 %. Ramie je rezistentní proti bakteriím, hnilobě a mírným alkáliím, degraduje při 280°C.[7]
Zpracování
editovatKe spřádání se materiál třídí na 3 druhy: dlouhá, střední a krátká vlákna, 60 % jsou zpravidla dlouhá vlákna. Délka vláken je rozhodující pro volbu systému zpracování na přízi. Během posledních asi 150 let byly vyzkoušeny adaptované stroje, nejčastěji z výroby šapové příze ( česané až na 30 % krátkých vláken) doplněné někdy speciálními konstrukcemi. Např. na začátku 20. století se používaly tzv. „dressing machines“ na urovnání vláken u dlouhovlákné ramie a „filling machines“ s mykacím účinkem pro krátkovlákné ramie a část vláken se zpracovávala na adaptovaných lnářských strojích mokrým dopřádáním. Nejjemnější příze se vyráběly až do 10 tex.[3]
Použití
editovatKlasické je použití přízí na paličkování a jiné ruční práce. Příze z ramie se také používají na mnoho druhů oděvních tkanin a technických textilií.[8]
Tkaniny jsou velmi pevné a trvanlivé, snadno se mačkají, mohou být i křehké, po častějším prádle zhrubnou na povrchu. Výrobky jsou na stejné cenové úrovni se lněnými.[9]
Netextilní výrobky
editovatSpeciální papír (z ramiové celulózy), krmivo pro dobytek (z listů a výhonků ramie)
Sušené a na prášek rozdrcené listy ramie se používají v čínské a vietnamské kuchyni jako zdroj zeleného potravinářského barviva, tato přísada dodává zelenou barvu a lehce trávovou příchuť například vietnamskému moučníku bánh gai.[10]
Galerie
editovat(Stroje vyrobené v Evropě pro zpracování ramie na začátku 20. století a výrobky z ramie v průběhu asi 300 let)
-
Dekortikace na francouzských strojích
-
Zařízení na odklížování vláken
-
„Filling engine“, stroj s mykacím účinkem
-
„Dressing machine“, stroj na urovnávání vláken ramie
-
Hřebenový protahovací stroj
-
Tkaní ramie na čínském ručním stavu (akvarel v historické knize z roku 1820)
-
Vzorky: Stupně zpracování ramie od stonku až po hotovou tkaninu
-
Japonská výšivka z hedvábných a kovových nití na plátnu z ramie (z přelomu 18. a 19. století
-
Bavlněné šaty s ramiovou podšívkou (pravděpod. Egypt 1922)
-
Sklizeň ramie na brazilské poštovmí známce (1929)
-
Japonská látka Ojiya-Chijimi tkaná z ramie na zádovém stavu (technika zařazená v roce 2009 do Světového kulturního dědictví)
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Mecheels/Vogler/Kurz: Kultur- und Industriegeschichte der Textilien, Hohensteininstitute Bönningheim 2009, ISBN 978-3-9812485-3-1, str. 33
- ↑ Mecheels/Vogler/Kurz: Kultur- und Industriegeschichte der Textilien, Hohensteininstitute Bönningheim 2009, ISBN 978-3-9812485-3-1, str. 33
- ↑ a b c Carter: Ramie (Rhea), The Technical Publishing 1910
- ↑ Crops and livestock products [online]. FAO, 2025 [cit. 2025-02-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ JIARUI, Chen; FRIIS, Ib; WILMOT-DEAR, C. Melanie. Flora of China: Boehmeria nivea [online]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Nařízení EU 1007/2011 o názvech textilních vláken [online]. Eurolab, 2025 [cit. 2025-02-07]. Dostupné online.
- ↑ a b Ramie Fibre Processing and Value Addition [online]. Science Alert, 2016-12-15 [cit. 2025-02-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ramie Yarns [online]. Swicofil, 2015 [cit. 2017-12-06]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ What Is Ramie Fabric? [online]. Sewing is cool, 2021-02-16 [cit. 2025-02-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Franck : Bast and other plant fibres. Woodhead, Cambridge / Boca Raton 2005, ISBN 1-85573-684-5 / ISBN 0-8493-2597-8, str. 207–227.
Literatura
editovat- Blackburn: Biodegradable and Sustainable Fibres, Elsevier 2005, ISBN 978-0849334849, str. 70–79
- Board of Consultants: Natural Fibers Handbook with Cultivation & Uses, Niir Project Consultancy Service 2005, ISBN 9788186623985, str. 174–209
- Denninger/Giese: Textil- und Modelexikon, ISBN 3-87150-848-9, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 2006, str. 573–574
- Schenek: Lexikon Garne und Zwirne, Deutscher Fachverlag 2005, ISBN 3-87150-810-1, str. 369
- Veit: Fibers, Springer Nature 2022, ISBN 978-3-031-15309-9, str. 230-238
Související články
editovatExterní odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ramie na Wikimedia Commons