Rainer Kreissl
Rainer Kreissl (13. dubna 1924 Děkov[1] – 23. června 2005 Mnichov[2]) byl německý sběratel umění a významný donátor, nositel státního vyznamenání Medaile Za zásluhy. Narodil se v Čechách a k Čechám si zachoval blízký vztah.
Rainer Kreissl | |
---|---|
Narození | 13. dubna 1924 Děkov |
Úmrtí | 23. června 2005 (ve věku 81 let) Mnichov |
Povolání | historik, publicista, sběratel a spisovatel |
Znám jako | sběratel umění |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Život a dílo
editovatPokřtěn jako Reiner Josef Kreissl, se narodil se v rodině Josefa Kreissla a jeho manželky Aloisie, rozené Krausové v německo–české, převážně německé obci Děkov na Rakovnicku.[1] Otec byl Němec, pěstitel a obchodník s chmelem, matka českého původu. Sám Rainer Kreissl hovořil oběma jazyky. Po 2. světová válce rodinu neodsunuli z Československa, mezi jiným i proto, že po nástupu Hitlera k moci otec pomáhal Němcům židovského původu k útěku do Československa.[3]
Po studiu obchodní akademie v Žatci pracoval nejprve jako malíř porcelánu v porcelánce Pirkenhammer; koncem 50. let 20. století se stal v Teplicích obchodníkem se starožitnostmi v podniku Antikva. Zastával také pozici soudního znalce pro Severočeský kraj. Protože v Teplicích zůstaly po odsunutých Němcích významné umělecké sbírky, nakupovali zde starožitnosti i zahraniční diplomaté a Rainer Kreissl se stal osobou, o kterou se zajímala StB. Spolupráci odmítal, což rozhodlo o emigraci v roce 1963 emigroval do Německé spolkové republiky.[4]
V Německu začínal jako zaměstnanec aukční síně, později ředitel její mnichovské pobočky. Po roce 1989 se vracel do své původní vlasti, které věnoval své významné sbírky afrického umění, anatolských koberců a užitého čínského a indického porcelánu.
Je pochován v Děkově.[2]
Knižní vydání
editovat- Svátek sv. Nepomuka, Děkov L.P. 1928 = St. Nepomuktag, Dekau A.D. 1928 (české a německé vydání; vydalo Hrnčířství a nakladatelství, Praha 1999)
- Michelob – pivo z Čech (vydal Zdeněk Susa, Středokluky 2003, překlad z němčiny Aus Böhmens Hain und Flur)
Filmový dokument
editovatV roce 2002 natočila Česká televize dokumentární film Vášně Rainera Kreissla.
Kreisslovy dary Česku
editovatV roce 2000 daroval Národní galerii čtyři obrazy připisované Alexandru Rodčenkovi.[5]
Dále Rainer Kreissl daroval českým kulturním institucím tři své sbírky:[6]
- v roce 1994 Náprstkovu muzeu sbírku anatolských koberců z 13.–19. století (více než 1 200 koberců, největší sbírka svého druhu na světě)
- v letech 1998–2003 Národní galerii sbírku čínského, japonského a indického užitého umění (206 předmětů)
- v roce 2002 Pražskému hradu sbírku téměř 500 afrických soch a v roce 2004 dalších 500 soch
Výstavy
editovatAfrická sbírka byla vystavena od července 2002 v pražském Letohrádku královny Anny, kde byla zamýšlena jako trvalá výstava.[7] Od roku 2004 ale byl objekt dlouhodobě rekonstruován a výstava se sem již nevrátila. V červnu 2004 – květnu 2005 ji mohli zájemci zhlédnout ve Veletržním paláci, v roce 2007 bylo 140 předmětů vystaveno v Galerii výtvarného umění v Chebu.[8]
Části sbírky anatolských koberců byly vystaveny v letech 1995, 1998 a 2000 v Letohrádku královny Anny.[9]
Pocty a vyznamenání
editovat- V průjezdu paláce Kinských v Praze je umístěna busta Rainera Kressla[10]
- V roce 1995 obdržel čestný doktorát Univerzity Karlovy[11]
- V roce 2001 udělil president Václav Havel Raineru Kreisslovi státní vyznamenání – medaili Za zásluhy I. stupeň[12]
- V roce 2004 bylo Raineru Kreslovi uděleno čestné občanství hl. m. Prahy
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b Index narozených Děkov, 1859-1928, snímek 42 [online]. SOA Praha [cit. 2021-04-25]. Dostupné online.
- ↑ a b KUDLÁČKOVÁ, Markéta. Rainer Kreissl a Rakovnické Sudety [online]. NG Praha [cit. 2021-04-25]. Dostupné online.
- ↑ WOLF, Petr. Sběratel [online]. Reflex, 2001-08-30 [cit. 2021-04-25]. Dostupné online.
- ↑ ŠTĚPÁNOVÁ, Kateřina. Exotické umění v České republice. , 2010 [cit. 2021-04-25]. Diplomová práce. Filozofická fakulta UK. Vedoucí práce Václav Soukup. s. 61–62. Dostupné online.
- ↑ Sběratel Kreissl daroval NG plátna připisovaná Rodčenkovi. iDnes [online]. 2000-01-28 [cit. 2021-04-25]. Dostupné online.
- ↑ Muzea a galerie v Praze/Zámek Zbraslav [online]. Czekot, 2005-02-23 [cit. 2021-04-25]. Dostupné online.
- ↑ SCHLINDENBUCH, Jan. Letohrádek královny Anny patří africkému umění. České noviny [online]. ČTK, 2002-08-02 [cit. 2021-04-25]. Dostupné online.
- ↑ Svět Dogonů... [online]. Západočeské muzeum v Plzni [cit. 2021-04-25]. Dostupné online.
- ↑ Orientální koberce - výstavy [online]. Jitka Dřevíkovská. Dostupné online.
- ↑ Pamětní desky: Kreissl Rainer [online]. [cit. 2021-04-25]. Dostupné online.
- ↑ Přehled udělených titulů Dr.h.c. na Univerzitě Karlově od roku 1990 [online]. Univerzita Karlova [cit. 2021-04-25]. Dostupné online.
- ↑ Václav Havel udělil sběrateli a mecenáši Kreisslovi Medaili Za zásluhy. Zprávy Radia Praha [online]. Český rozhlas, 2001-05-05 [cit. 2021-04-25].
Externí odkazy
editovat- SKŘIVÁNEK, Jan. Poslední láska pana Kreissla. Koktejl [online]. [cit. 2021-04-25]. Čís. 5/2002. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- Rainer Kreissl v informačním systému abART