Rainer Kreissl

sběratel starožitností a historik umění českého původu, zvláštní pozornost věnoval anatolským kobercům, autor knihy aforismů

Rainer Kreissl (13. dubna 1924 Děkov[1]23. června 2005 Mnichov[2]) byl německý sběratel umění a významný donátor, nositel státního vyznamenání Medaile Za zásluhy. Narodil se v Čechách a k Čechám si zachoval blízký vztah.

Rainer Kreissl
Narození13. dubna 1924
Děkov
Úmrtí23. června 2005 (ve věku 81 let)
Mnichov
Znám jakosběratel umění
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Život a díloEditovat

 
Anatolský koberec ze 16. století (pro ilustraci, nepochází ze sbírky Rainera Kreissla)

Pokřtěn jako Reiner Josef Kreissl, se narodil se v rodině Josefa Kreissla a jeho manželky Aloisie, rozené Krausové v německo–české, převážně německé obci Děkov na Rakovnicku.[1] Otec byl Němec, pěstitel a obchodník s chmelem, matka českého původu. Sám Rainer Kreissl hovořil oběma jazyky. Po 2. světová válce rodinu neodsunuli z Československa, mezi jiným i proto, že po nástupu Hitlera k moci otec pomáhal Němcům židovského původu k útěku do Československa.[3]

Po studiu obchodní akademie v Žatci pracoval nejprve jako malíř porcelánu v porcelánce Pirkenhammer; koncem 50. let 20. století se stal v Teplicích obchodníkem se starožitnostmi v podniku Antikva. Zastával také pozici soudního znalce pro Severočeský kraj. Protože v Teplicích zůstaly po odsunutých Němcích významné umělecké sbírky, nakupovali zde starožitnosti i zahraniční diplomaté a Rainer Kreissl se stal osobou, o kterou se zajímala StB. Spolupráci odmítal, což rozhodlo o emigraci v roce 1963 emigroval do Německé spolkové republiky.[4]

V Německu začínal jako zaměstnanec aukční síně, později ředitel její mnichovské pobočky. Po roce 1989 se vracel do své původní vlasti, které věnoval své významné sbírky afrického umění, anatolských koberců a užitého čínského a indického porcelánu.

Je pochován v Děkově.[2]

Knižní vydáníEditovat

  • Svátek sv. Nepomuka, Děkov L.P. 1928 = St. Nepomuktag, Dekau A.D. 1928 (české a německé vydání; vydalo Hrnčířství a nakladatelství, Praha 1999)
  • Michelob – pivo z Čech (vydal Zdeněk Susa, Středokluky 2003, překlad z němčiny Aus Böhmens Hain und Flur)

Filmový dokumentEditovat

V roce 2002 natočila Česká televize dokumentární film Vášně Rainera Kreissla.

Kreisslovy dary ČeskuEditovat

V roce 2000 daroval Národní galerii čtyři obrazy připisované Alexandru Rodčenkovi.[5]

Dále Rainer Kreissl daroval českým kulturním institucím tři své sbírky:[6]

  • v roce 1994 Náprstkovu muzeu sbírku anatolských koberců z 13.–19. století (více než 1 200 koberců, největší sbírka svého druhu na světě)
  • v letech 1998–2003 Národní galerii sbírku čínského, japonského a indického užitého umění (206 předmětů)
  • v roce 2002 Pražskému hradu sbírku téměř 500 afrických soch a v roce 2004 dalších 500 soch

VýstavyEditovat

Africká sbírka byla vystavena od července 2002 v pražském Letohrádku královny Anny, kde byla zamýšlena jako trvalá výstava.[7] Od roku 2004 ale byl objekt dlouhodobě rekonstruován a výstava se sem již nevrátila. V červnu 2004 – květnu 2005 ji mohli zájemci shlédnout ve Veletržním paláci, v roce 2007 bylo 140 předmětů vystaveno v Galerii výtvarného umění v Chebu.[8]

Části sbírky anatolských koberců byly vystaveny v letech 1995, 1998 a 2000 v Letohrádku královny Anny.[9]

Pocty a vyznamenáníEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Index narozených Děkov, 1859-1928, snímek 42 [online]. SOA Praha [cit. 2021-04-25]. Dostupné online. 
  2. a b KUDLÁČKOVÁ, Markéta. Rainer Kreissl a Rakovnické Sudety [online]. NG Praha [cit. 2021-04-25]. Dostupné online. 
  3. WOLF, Petr. Sběratel [online]. Reflex, 2001-08-30 [cit. 2021-04-25]. Dostupné online. 
  4. ŠTĚPÁNOVÁ, Kateřina. Exotické umění v České republice. , 2010 [cit. 2021-04-25]. Diplomová práce. Filozofická fakulta UK. Vedoucí práce Václav Soukup. s. 61–62. Dostupné online.
  5. Sběratel Kreissl daroval NG plátna připisovaná Rodčenkovi. iDnes [online]. 2000-01-28 [cit. 2021-04-25]. Dostupné online. 
  6. Muzea a galerie v Praze/Zámek Zbraslav [online]. Czekot, 2005-02-23 [cit. 2021-04-25]. Dostupné online. 
  7. SCHLINDENBUCH, Jan. Letohrádek královny Anny patří africkému umění. České noviny [online]. ČTK, 2002-08-02 [cit. 2021-04-25]. Dostupné online. 
  8. Svět Dogonů... [online]. Západočeské muzeum v Plzni [cit. 2021-04-25]. Dostupné online. 
  9. Orientální koberce - výstavy [online]. Jitka Dřevíkovská. Dostupné online. 
  10. Pamětní desky: Kreissl Rainer [online]. [cit. 2021-04-25]. Dostupné online. 
  11. Přehled udělených titulů Dr.h.c. na Univerzitě Karlově od roku 1990 [online]. Univerzita Karlova [cit. 2021-04-25]. Dostupné online. 
  12. Václav Havel udělil sběrateli a mecenáši Kreisslovi Medaili Za zásluhy. Zprávy Radia Praha [online]. Český rozhlas, 2001-05-05 [cit. 2021-04-25]. 

Externí odkazyEditovat