Otevřít hlavní menu

Radim Hložánka

český římskokatolický duchovní

Radim Hložánka (4. ledna 1923 Petřvald28. ledna 2017 Kroměříž) byl český římskokatolický kněz, perzekvovaný komunistickým režimem.

Jeho Milost
Radim Hložánka
kanovník kroměřížské kapituly
Církev římskokatolická
Svěcení
Kněžské svěcení 16. dubna 1967
světitel Štěpán Trochta
Osobní údaje
Datum narození 4. ledna 1923
Místo narození Petřvald
Datum úmrtí 28. ledna 2017
(ve věku 94 let)
Místo úmrtí Kroměříž
Povolání kněz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ŽivotEditovat

Radim Hložánka se narodil v hornické rodině. Studoval na gymnáziu nejprve v Příboře, po záboru Sudet ve Frenštátě, maturoval v roce 1943 v Ostravě. Poté pracoval dva roky v Příboře jako zámečník, po 2. světové válce jako tajemník národního výboru v Petřvaldě, později byl učitelem na obecné škole v Jistebníku. Díky Antonínu Huvarovi se zapojil do skautského hnutí, byl také členem Orla.[1]

V září 1948 nastoupil do kněžského semináře v Olomouci, který byl však v srpnu 1950 zrušen. Hložánka pak začal pracovat jako dělník na vodních stavbách na severní Moravě. V květnu 1961 byl s dalšími pěti lidmi zatčen. V září téhož roku se konal u Krajského soudu v Ostravě proces Hložánka a spol., při němž byl Hložánka odsouzen na 11 let za velezradu a rozkrádání socialistického majetku. Vězněn byl ve Valdicích, na takzvaném Vatikánu, kde se v době Druhého vatikánského koncilu sešla řada kněží, biskupů, profesorů a řádových představených. „Taková síla vědomostí, pastoračních zkušeností, teologických sympozií každou neděli po obědě! ... Většího dobrodiní v této době mého života mi Bůh nemohl nabídnout!" komentoval svůj pobyt ve vězení Hložánka.[2] Propuštěn byl v říjnu 1963. Dne 16. dubna 1967 byl v Petřvaldě tajně vysvěcen na kněze biskupem Štěpánem Trochtou.[1]

Od listopadu 1968 nastoupil jako kaplan do Mostu. Odmítl vstoupit do hnutí Pacem in terris, tak byl v roce 1978 přeložen do Hoštky u Roudnice nad Labem. Vzhledem k tomu, že mše zde navštěvovaly necelé dvě desítky lidí,[2] věnoval se opravě místního kostela, ale i kostelů ve Velebudicích a Vetlé. V 70. a 80. letech vydával v samizdatu řadu náboženských a filozofických knih, a to mj. ve spolupráci s Otou Mádrem.[1]

Dne 20. března 1982 byl znovu odsouzen, za maření dozoru nad církvemi a náboženskými společnostmi dostal trest ve výši 20 měsíců. V Plzni na Borech se setkával např. s Václavem Havlem nebo Františkem Líznou. V listopadu 1982 byl po infarktu z výkonu trestu propuštěn. Státní souhlas k výkonu kněžství už ale nezískal, a proto odešel do důchodu, během nějž ale pokračoval ve vydávání samizdatu až do dalšího odhalení v roce 1985. Souzen již ale nebyl. „Dál jsem bez státního souhlasu dělal duchovní ‚partyzánštinu‘ ve farnostech kněží, kteří se nebáli nebo to měli u církevních tajemníků dobře ‚podslivovicované‘," uvedl ke svému dalšímu působení Hložánka.[2]

V listopadu 1989 nastoupil jako administrátor do farnosti Kostelec u Kyjova. Od roku 1991 pracoval ve farnosti Svatobořice-Mistřín, v roce 1992 se stal děkanem a od roku 2002 kanovníkem kroměřížské kapituly při kostele svatého Mořice.[1] Zemřel 28. ledna 2017 v klášteře křížových sester v Kroměříži.[3]

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b c d VLČEK, Vojtěch. Radim Hložánka (1923) [online]. Ústav pro studium totalitních režimů. Dostupné online. 
  2. a b c HLOŽÁNKA, Radim. P. Radim Hložánka (k Roku kněží) [online]. Skleněný kostel, 2010-04-24 [cit. 2013-07-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-22. 
  3. Zemřel kanovník a vězeň komunismu P. Radim Hložánka [online]. ado.cz [cit. 2017-02-05]. Dostupné online. 

LiteraturaEditovat

  • VLČEK, Vojtěch: Kříž jsem hlásal, kříž jsem snášel. Rozhovory s kněžími a řeholníky pronásledovanými za komunismu v letech 1948–1989. Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2006, s. 112–130.