Petřvald (okres Nový Jičín)

obec v okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji

Petřvald (německy Gross Peterswald[2]) je obec v Moravskoslezském kraji, 15 km severovýchodně od Nového Jičína a 17 km jihozápadně od centra Ostravy. Petřvald leží při důležité silnici č. 58 Příbor-Ostrava ve zvlněném terénu podél řeky Lubiny. K Petřvaldu byly postupně přiřazovány obce Dvorek a Petřvaldík. V 50. letech 20. století byla do Petřvaldu přestěhována většina obyvatel obce Harty, která byla zbourána a na jejím místě bylo vystavěno letiště Ostrava-Mošnov.

Petřvald
Obecní úřad
Obecní úřad
Znak obce PetřvaldVlajka obce Petřvald
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0804 599743
Pověřená obec Příbor
Obec s rozšířenou působností Kopřivnice
Okres (LAU 1) Nový Jičín (CZ0804)
Kraj (NUTS 3) Moravskoslezský (CZ080)
Historická země Morava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 1 795 (2021)[1]
Rozloha 12,51 km²
Nadmořská výška 233 m n. m.
PSČ 742 60
Počet částí obce 2
Počet k. ú. 3
Počet ZSJ 4
Kontakt
Adresa obecního úřadu Petřvald 175
74260 Petřvald u Nového Jičína
obec@petrvaldobec.cz
Starosta Václav Kološ
Oficiální web: www.petrvaldobec.cz
Petřvald
Petřvald
Další údaje
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec má přibližně 1 800[1] obyvatel a průměrný věk v obci je 37 let.

HistorieEditovat

Založení PetřvalduEditovat

Založení obce Petřvald kladou někteří historikové do doby první biskupské kolonizace a spojují ji s koncem 13. a počátkem 14. století. Domnívají se, že byl založen Petrem, synem Heroldovým, který je jmenován v listině „Instrumentum testamenti episcopi Brenonis“ z roku 1267. Je možné, že se obec původně jmenovala Petrovice (Petrovicz), jak je uvedeno v listině z 18. prosince 1359, kterou olomoucký biskup Jan spojuje Hukvaldy s tzv. stolními statky biskupskými. Když pak první člen rodu Petřvaldských, Petr Meissner, rodem Němec, obdržel Petrovice lénem, nazval je Peterswald a psal se Petr Meissner von Peterswald. Získáním Petřvaldu se mění společenské postavení Petra Meissnera: napřed Němec a nešlechtic, stává se jako držitel biskupského léna rytířem a později i Čechem, Petříkem z Petřvaldu. Při sepisování lén roku 1398 se uvádí stav dobytka léna Petřvaldského: 240 ovcí, 6 dobrých tažných koní, 6 krav a 10 prasat.

Druhá světová válkaEditovat

Dne 10. října 1938 byl okupován celý novojičínský okres a tedy i Petřvald. Od 10. října byla obec okupována 6,5 let. Tato česká obec byla začleněna jako poslední do Sudet. Hranice a celnice byla na mostě přes Ondřejnici ve Staré Vsi. Novým místním starostou byl Rudolf Scheuter z osady Dvorek, který ponižoval české občany a použil každé příležitosti, aby ukázal svou neomezenou moc. Na schůzích občanů, které dosti pravidelně svolával, vyhrožoval, spílal a nutil k dodávání hospodářských produktů různým způsobem. Jeho přičiněním museli opustit mnozí občané své usedlosti a na jejich místa byli dosazeni nacisté.

V zahraniční armádě bojovali také občané Petřvaldu. Jaroslav Hlaváč a Oldřich Havlík. Již 12. března 1945 bylo ve škole přerušeno vyučování a ubytováno zde vojsko. Občané dokončovali opevňování krytu ve sklepích, ukrývali potraviny, šatstvo, prádlo a jiný majetek. Dne 30. dubna starosta Scheuter vyzval občany, aby opustili obec. Výzvy neuposlechl nikdo z Čechů a němečtí přistěhovalci utekli již před tím. Ve středu 2. května vstupují první vojáci Rudé armády na kraj obce v jejím dolním konci. Do půlnoci dojdou Rusové ke kostelu, ale jsou nuceni ustoupit zpět. Boje o obec končí ve čtvrtek 3. května odpoledne a přenášejí se do osady Dvorek. Boj zde byl velmi prudký. V obci padlo 33 ruských vojáků a 4 občané zemřeli po těžkých zraněních. Četné budovy shořely a kostelní věž byla těžce poškozena dělostřelectvem. Most přes řeku Lubinu byl zničen ustupujícími nacisty. Německý starosta Rudolf Scheuter byl nalezen s prostřelenou hlavou. Nikdy nebylo zjištěno, zda spáchal sebevraždu nebo byl zastřelen. 20. května 1945 bylo nutno vytvořit Národní výbor. Měl následující složení: 4 komunisté, 4 čs. socialisté, 3 sociální demokraté, 3 lidovci a 2 nestraníci. Do čela se samozřejmě dostává komunistický starosta. Po únoru 1948 je obec již zcela v moci komunistů.

PamětihodnostiEditovat

  • Kostel sv. Mikuláše - barokní stavba

Části obceEditovat

Pomístní názvy: Horní a Dolní konec (Důl), Kachnič, Harty a Dvorek (býv. Růžodol, Ružídol, Růží důl, Rosenthal, Rožmitál).

OsobnostiEditovat

  • Wenzel Kudielka (1814–1880), erbovní rychtář, majitel pivovaru a zemský poslanec

ObyvatelstvoEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2021. Praha. 30. dubna 2021. Dostupné online. [cit. 2021-04-30]
  2. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 696. 

LiteraturaEditovat

  • Kronika obce Petřvald
  • Kronika obce Petřvaldík
  • Listina „Instrumentum testamenti episcopi Brenonis“ uložená v archivu Olomouckého arcibiskupství
  • Josef Pilnáček, Staromoravští rodové, Vídeň 1930, 5. vydání Brno 2011
  • Bartoloměj Paprocký z Hlohol Zrcadlo slavného markrabství Moravského, Praha 1963
  • Slezský stavovský archiv v Opavě 1318-1850, Knihy půhonné a nálezové, Velký Petřvald. 1536-1948
  • Jiří Stibor, Stará Bělá 1997
  • Ladislav Juroš, Stará Ves 2006
  • Jiří Brňovják a kol.: Kryštof Bernard Skrbenský z Hříště, Český Těšín 2010
  • Dagmar Stryjová: Městys Račice, Račice 2009

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat