Wikipedie

ROMO

zaniklý český výrobce praček

ROMO akciová společnost byla společnost ve Fulneku,[1] která vyráběla pračky. V dobách největší slávy zaměstnávala až 2500 zaměstnanců.[2] Výroba skončila v roce 2003,[2] předlužená společnost zkrachovala v roce 2004[3] a zanikla v roce 2010.[1] Ochrannou známku Romo používá společnost R - FIN s.r.o.[4]

ROMO akciová společnost
Základní údaje
Dřívější jménoRozhlasové montáže Fulnek
Právní formanárodní podnik
Datum založení1949
Datum zániku2010
Osudkonkurz (2004)
ZakladatelKarel Nenička
SídloFulnek
Adresa sídlaZvonařka 408/16, Brno, 617 00, Česko
Souřadnice sídla49°42′46,38″ s. š., 17°54′42,69″ v. d.
Charakteristika firmy
Oblast činnostihome appliance industry
Identifikátory
IČO00006998
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Pračka ROMO se ždímačkou (rok výroby neurčen)

Vznik editovat

Po 2. světové válce se do firem patřících původně majitelům německé národnosti dosazovali národní správci.[5]Jedním z těchto správců byl i Karel Nenička (* 9. 11. 1917),[6] vyučený elektrikář, který začal vést elektrodílnu na adrese Palackého 313 ve Fulneku. Dílna opravující elektrospotřebiče a elektroinstalace prosperovala; v roce 1948 již měla kolem 50 zaměstnanců, a tak byla znárodněna dle zákonů komunistického státu. Dosavadní správce spolupracoval,[7][8] a tak se stal nejen vedoucím nově vzniklého Komunálního podniku, ale obdržel i vysoká vyznamenání: Vyznamenání za zásluhy (č. 2566) a Řád práce (č. 4154). Komunální podnik pokrýval celou řadu služeb. Dominantní se časem stala výroba součástek pro montáž veřejných rozhlasů a veřejného osvětlení. Činnost montáže rozhlasů se vydělila[kdy?] a vzniklý podnik dostal jméno Rozhlasové montáže Fulnek, zkráceně ROMO Fulnek.[9]

Milníky firmy editovat

  • V roce 1953 začala výroba pračky Kladena, jejíž know-how bylo převzato.[zdroj?]
  • V roce 1954 začala výroba pračky R-54, která byly zkonstruována v podniku. Její přední stranu zdobila silueta fulnecké radnice.[zdroj?]
  • v roce 1955 bylo vyrobeno 30 tisíc praček. Velikost výroby se vymykala poslání Komunálního podniku. Následkem toho získala továrna statut Krajského podniku místního hospodářství.[zdroj?]
  • V roce 1956 obdržel Romo elektro a kovo kombinát Řád práce.[10] Kombinátem se firma nazývala po včlenění strojíren v Jakubčovicích, Budišově a slévárny v Suchdole nad Odrou.
  • V roce 1957 začala výroba pračky R-57 na 8 kg suchého prádla.[11]
  • V roce 1998 činil podíl společnosti ROMO na trhu bílé techniky v ČR cca 5 % a v roce 1999 cca 3 %.[12]
  • V roce 1963 začala výroba velkokapacitní žehlicí soupravy, která prováděla i skládání vyžehlených košil.[zdroj?]
  • V roce 1965 vznikl oborový podnik MEOS; ministerstvo vnitra (úsek místního hospodářství) zřídilo oborové ředitelství MEOS (Mechanizace oprav a služeb) ve Fulneku. Ředitelství byly podřízeny podniky Kovo Cheb, Kovo Bzenec a Kovo Beluša.[13] a také Romo, které získalo název Romo, národní podnik, Fulnek. Vyjmenované podniky vyráběly pračky, ždímačky a žehlicí techniku
  • V roce 1967 byla zahájena výroba praček na 100 kg suchého prádla.[zdroj?]
  • V roce 1968 byla zahájena výroba v areálu bývalých Urxových závodů v Ostravě, katastrální území Zábřeh-Hulváky (600 zaměstnanců v roce 1972).[zdroj?]
  • V roce 1969 byla uvedena na trh automatická pračka R-200.[9]
  • V roce 1971 byla uvedena na trh automatická pračka RAC-202.[9]

V roce 1988 se ROMO, národní podnik transformoval na ROMO, státní podnik.[4] V roce 1991 pak na ROMO, akciová společnost (IČO 00006998). Ta byla privatizována v rámci kupónové privatizace.[14][15]

Situace na trhu editovat

O vířivé pračky byl zájem a často nemohla nabídka uspokojit zájem zákazníků.[16] Počátkem 70. let 20. století stály automatické pračky stály cca 6 000 Kčs,[17] tedy téměř trojnásobek průměrné mzdy v ČSSR (zhruba 2 000 Kčs).[18] Z důvodu ceny a konzervativismu zákazníků nebyl o automatické pračky zprvu zájem. Preference zákazníků se rychle změnily a automatické pračky se staly nedostatkovým zbožím.[16]

Sortiment běžných prodejen v Československu se omezoval na automatické pračky značky Tatramat, které byly pověstné svými vibracemi[19][6] a automatických praček Romo. Nabídka v obchodech Tuzex nebo Merkuria[9] byla omezená;[20] automatické pračky československých firem nemusely soutěžit se zahraniční konkurencí. Malá konkurenceschopnost byla příčinou ekonomických problémů československých výrobců po roce 1989.[zdroj?]

Značka Romo však měla i po roce 2000 podle spotřebitelského průzkumu dobrou pověst, zejména u starších spotřebitelů.[21] Této skutečnosti využila španělská firma Fagor, která si značku Romo pronajala[kdy?][22]

Ekonomické problémy a zánik editovat

V roce 2002 se předlužená společnost, dlužící přes 440 mil. Kč s věřiteli dohodla na soudním vyrovnání,[3] podle kterého svým věřitelům vyplatit 30 % pohledávek.[23] Po ztroskotání vyrovnání byl v roce 2004 vyhlášen na společnost konkurs; konkursním správcem firmy byl jmenován JUDr. Lubomíra Rokyta.[3]

Výrobu praček přezvala společnost R - FIN s.r.o., kterou v roce 2002 založil dlouholetý ředitel Roma Josef Krystek. Ta si také od Roma pronajala výrobní prostory a převzala podstatnou část zaměstnanců.[23][3]

V roce 2009 byl zrušen prohlášený konkurs po splnění rozvrhového usnesení a v roce 2010 společnost zanikla.[1]

Ochrannou známku Romo získal v roce 2002 výrobce parket společnost MAGNUM Int., a.s. (IČO 25511335),[24][4] a v roce 2007 společnost R - trade, s.r.o. (IČO 26946009).[4] Ochranou známkou používají společnosti R - FIN s.r.o. a ELMAX STORE a.s.[4]

Firmy se vztahem ROMO Fulnek editovat

  • R - FIN s.r.o. je česká firma založená v roce 2000 ředitelem Roma Josefem Krystkem.[25] Vyrábí vířivé pračky a zdravotnická zařízení.[26]
  • SOBA International Trading AG je švýcarská firma, pro kterou firma R - FIN s.r.o. vyráběla pračky[zdroj?]
  • VVM – IPSO s.r.o., česká strojírenská společnost založená v roce 1998 ve městě Fulnek. V prvopočátku se společnost zabývala i prodejem velkokapacitní průmyslové prádelenské technologie, který byl ukončen v roce 2015.[27]
  • Schump, švýcarský generální importér značky Kenwood Limited prodal firmě know-how na výrobu praček BABYNOVA a EURONOVA[28]
  • Primus - belgická firma, která spolupracovala ve Fulneku s firmou Romo; v roce 1998 koupila areál Tatra v Příboru, který se stal novým sídlem firmy.[29]

Vzpomínky editovat

Občanské sdružení Comenius[30] uspořádalo v září 2009 ve volnočasovém salonku Městského kulturního centra Fulnek výstavu "60 let ROMO Fulnek".[31]

Výrobky ROMO jsou vystaveny v Městském muzeu a galerii ve Svitavách.[32][33]

 
Romo R 190
 
Romo R 190 ovládání
 
ROMO Mini - vířivá pračka

Reference editovat

  1. ↑ a b c Úplný výpis z obchodního rejstříku ROMO akciová společnost - B 4070 vedená u Krajského soudu v Brně. Veřejný rejstřík a Sbírka listin [online]. Ministerstvo spravedlnosti České republiky [cit. 2023-12-12]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b Smyčka se utahuje. Euro.cz [online]. [cit. 2023-12-12]. Dostupné online. 
  3. ↑ a b c d Bývalý výrobce praček Romo je v konkurzu - Novinky. www.novinky.cz [online]. [cit. 2023-12-12]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d e RESDB. isdv.upv.gov.cz [online]. [cit. 2023-12-12]. Dostupné online. 
  5. ↑ Majetkové změny v ČSR v letech 1945-1948 - Bibliografie dějin Českých zemí. biblio.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2023-11-22]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b BLAHUTA, Ladislav. Vzpomínka na pana Karla Neničku – zakládajícího člena a prvního ředitele podniku ROMO. Fulnecký zpravodaj. Listopad 2012, čís. 11, s. 21. Dostupné online. 
  7. ↑ Seznamy agentů StB online Svazky Zoznamy ŠtB Štátna bezpečnosť Agenti. www.seznamy-stb.online [online]. [cit. 2023-11-21]. Dostupné online. 
  8. ↑ Jmenné evidence – Archiv bezpečnostních složek. www.abscr.cz [online]. [cit. 2023-11-21]. Dostupné online. 
  9. ↑ a b c d OREL, Vlastimil. Historie n. p. ROMO. Vlastivědný sborník okresu Nový Jičín: 680 let města Fulneka. Vlastivědný ústav v Novém Jičíně, 1973, čís. 11, s. 42. 
  10. ↑ Seznam nositelů Řádu Práce [online]. Praha: ARCHIV KANCELÁŘE PREZIDENTA REPUBLIKY, 2012-11-12 [cit. 2023-11-20]. Dostupné online. 
  11. ↑ Muzeum Svitavy - sbírky, výstavy, expozice, knihovny. www.muzeum.svitavy.cz [online]. [cit. 2023-11-20]. Dostupné online. 
  12. ↑ Úřad pro ochranu hospodářské soutěže | Sbírky rozhodnutí. www.uohs.cz [online]. [cit. 2023-11-20]. Dostupné online. 
  13. ↑ starý Bzenec » Kronika 1965 [online]. [cit. 2023-11-20]. Dostupné online. 
  14. ↑ Přes sto akcií v RM-Systému zůstává. iDNES.cz [online]. 2002-01-02 [cit. 2023-12-12]. Dostupné online. 
  15. ↑ KURZY.CZ. ROMO AKCIOVÁ SPOLEČN IČ 00006998, emitent cenných papírů | Kurzy.cz. www.kurzy.cz [online]. [cit. 2023-12-12]. Dostupné online. 
  16. ↑ a b R.F.K. Malé dějiny praček v Československu - RetroMánia. www.retromania.sk [online]. [cit. 2023-11-21]. Dostupné online. 
  17. ↑ inzerát Nechte dřinu technice. 100+1 zahraničních zařízení. Čís. 06/1973, s. 58. Dostupné online po registraci. Dostupné online. ISSN 0322-9629. 
  18. ↑ Průměrná hrubá měsíční mzda...1955-1989 [online]. Český statistický úřad [cit. 2023-11-21]. Dostupné online. 
  19. ↑ Sbírka zákonů a Sbírka mezinárodních smluv - Ministerstvo vnitra České republiky. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2023-11-20]. Dostupné online. 
  20. ↑ Prodej nedostatkových automatických praček (1989) - Nákupní martyria - Archiv ČT24 | Česká televize. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. 
  21. ↑ Výzkum trhu u konečných spotřebitelů na prodejnách u značky automatické pračky Romo – Zerowatt. SMS.cz [online]. [cit. 2023-11-20]. Dostupné online. 
  22. ↑ Španělská Fagor si pronajala od Romo a.s. Fulnek značku Romo. firmy.finance.cz [online]. [cit. 2023-11-21]. Dostupné online. 
  23. ↑ a b ŠMÍD, Pavel. Soudní vyrovnání Romo Fulnek ztroskotalo. Hospodářské noviny (HN.cz) [online]. 2003-10-16 [cit. 2023-12-12]. Dostupné online. 
  24. ↑ KUBÁTOVÁ, Zuzana. Manažer omdlel a Romo uniklo bankrotu. iDNES.cz [online]. 2002-04-26 [cit. 2023-12-12]. Dostupné online. 
  25. ↑ Veřejný rejstřík a Sbírka listin - Ministerstvo spravedlnosti České republiky. or.justice.cz [online]. [cit. 2023-11-20]. Dostupné online. 
  26. ↑ R-FIN | R-FIN s.r.o.. www.r-fin.cz [online]. [cit. 2023-11-20]. Dostupné online. 
  27. ↑ O nás | VVM-IPSO s.r.o.. www.vvm-ipso.cz [online]. [cit. 2023-11-20]. Dostupné online. 
  28. ↑ KURZY.CZ. Výrobce praček Romo krachuje | Kurzy.cz. www.kurzy.cz [online]. [cit. 2023-11-20]. Dostupné online. 
  29. ↑ Příbor: výrobce praček Primus oslavil stovku!. CELYOTURISMU.CZ [online]. 2011-10-06 [cit. 2023-11-22]. Dostupné online. 
  30. ↑ O sdružení | Comenius Fulnek z.s. [online]. 2014-02-01 [cit. 2023-11-20]. Dostupné online. 
  31. ↑ RŮČKOVÁ, Věra. Fulnečtí Romováci vzpomínali na staré časy. Novojičínský deník. 2009-09-26. Dostupné online [cit. 2023-11-20]. 
  32. ↑ REPUBLIKY, Asociace muzeí a galerií České. Asociace muzeí a galerií České republiky. www.cz-museums.cz [online]. 1999 [cit. 2023-11-20]. Dostupné online. 
  33. ↑ Muzeum Svitavy - Historie prací techniky. www.muzeum.svitavy.cz [online]. [cit. 2023-11-20]. Dostupné online. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=ROMO&oldid=23678080“