Růžena Černá

česká spisovatelka

Růžena Černá rozená Cimrhanzlová (8. února 1867 Olomouc[1]24. listopadu 1957 Praha) byla česká spisovatelka, autorka kuchařských knih.

Růžena Černá
Narození8. února 1867
Olomouc
Úmrtí24. listopadu 1957 (ve věku 90 let)
Praha
Povoláníspisovatelka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Narodila se 8. února 1867 v Olomouci, kde v té době její otec Tomáš Cimrhanzl působil jako pedagog na německé reálce. Po přesídlení rodiny do Plzně zde absolvovala vyšší dívčí školu a již jako patnáctiletá pomáhala svému otci v jím spravované české knihovně v Plzni, byla členkou a později i členkou výboru Jednoty paní a dívek, a jako dorostenka Sokola veřejně cvičila, což bylo pro dívky z tzv. „lepších rodin“ velice neobvyklé. V roce 1889 uzavřela v Plzni sňatek s gymnaziálním profesorem klasické filologie Vojtěchem Černým[2] a následovala ho do Rychnova nad Kněžnou. Tam se jí podařilo významně pomoci ženám chudých tkalců, které si přivydělávaly pletením a háčkováním, když dokázala vzbudit u jisté vídeňské firmy zájem o toto zboží, takže odbyt i ceny výrobků se zlepšily. V roce 1898 byl profesor Černý přeložen do Kolína, kam přesídlil s celou rodinou. Po úmrtí manžela v roce 1920 se přestěhovala do Prahy. V létě často pobývala ve své vilce v Ratajích nad Sázavou. Na pražské Hanspaulce i v pokročilém věku aktivně působila ve spolku „Hospodářský klub Nad Šárkou“. Zemřela 24. listopadu 1957, dva a půl měsíce před svými 91. narozeninami.

Veřejná činnost

editovat

Po příchodu do Kolína se Růžena Černá stala jednatelkou místního odboru Ústřední matice školské a zavedla každoroční matiční slavnosti a plesy, které byly významným zdrojem příjmů pro české školství. Na tyto slavnosti nacvičila  se školními dětmi staré české tance z okolí Rychnova nad Kněžnou, Opočna a Dobrušky a děti je předváděly v krojích. Dále byla jednatelkou a starostkou dámského pěveckého spolku „Dobromila“, který přivedla k velkému rozkvětu (později byla zvolena jeho čestnou členkou). Jako klavíristka i sopranistka účinkovala na nesčetných dobročinných koncertech a zábavách, a na pravidelných večírcích a přednáškách Literárního spolku.

Když byla v roce 1910 v Praze založena Národohospodářská jednota, stal se Kolín jedním z prvních měst, kde byla zřízena její pobočka a Růžena Černá jako její předsedkyně a jednatelka konala v četných městech přednášky, z nichž nejúspěšnější byla „Význam ženy v národohospodářství“. Přednáška vyšla tiskem a byla rozšířena veškerými pobočkami Jednoty. Heslem „Svoji k svému“ nabádala ke kupování českých výrobků a jako členka širšího výboru Jednoty navrhla otevření jejich stálé výstavy. Ta měla velký úspěch a přispěla tak k založení Pražských vzorkových veletrhů. Ve spolupráci s pozdější známou senátorkou F. Plamínkovou a s dalšími organizovala putovní výstavy vzorků českých výrobků, které byly umisťovány ve výlohách českých obchodníků. Angažovala se i ve prospěch vzájemnosti slovanských národů, pozvala do Kolína slovenského chlapce a penězi získanými sbírkou mu umožnila vystudovat nižší gymnázium. Podobně podporovala i několik jeho následovníků.

Přispívala též do místních časopisů, zejména do Labských proudů seriálem  „Pětilístek“ o  příhodách svých dětí. Pod pseudonymem „Dr.Lapier“ (Rejpal) zde vycházely i její satirické texty a básničky. S úspěchem též hrála v ochotnickém divadle. Při veškeré této veřejné činnosti přivedla na svět sedm dětí, z nichž šest vychovala do dospělosti.

Odborná činnost

editovat

Když ve válce vzrůstala nouze o potraviny a postupně byly k dostání převážně jen mouka z kukuřice a krupice, sepsala návod a recepty na jejich zpracování do brožury Úprava pokrmů z kukuřičné mouky a krupice (Kolín, 1915).  Vydala i brožuru Válečná kuchyně.

Na základě svého spisu Umění šetřiti v domácnosti (A. Neubert, Praha 1924)  byla vyzvána k účasti na založení Skupiny pro organizaci práce v domácnosti při shora uvedené Národohospodářské jednotě. Přednášela v četných hospodyňských spolcích i v rozhlase a přispívala do časopisů Žena a domov, Domov a svět, Hospodyňské listy a dalších. Stala se místostarostkou zmíněné Skupiny a zasloužila se o založení Ústředí československých hospodyň a čsl. ústavu pro zkoušení a známkování náčiní a potřeb pro domácnost. Byla první předsedkyní Ústředí a při audienci u prezidenta T. G. Masaryka mu podala zprávu o činnosti této organizace. Po ukončení svého působení ve funkci předsedkyně byla zvolena čestnou předsedkyní. V roce 1931 o Ústředí dvakrát přednášela v Lublani, což vedlo slovinské aktivistky k založení obdobného spolku „Svaza gospodyň“.

Kromě shora zmíněných ve válce napsaných brožur vydala spisy Umění šetřit v domácnosti (Zemědělské knihkupectví A. Neubert,  Praha 1924), Vánoční stromeček (tamtéž v roce 1925), společně s doc. Ing. Dr. K. Branbergerem Mouka, těsto, chléb (Nákladem Jednoty přátel Masarykovy akademie práce, Praha 1926), Z kuchyní celého světa (Zemědělské knihkupectví A. Neubert, Praha 1927), Kuchařská abeceda (Prometheus, Praha 1930, do roku 1935 tři vydání), Co dnes? (Prometheus, Praha 1936) a Učíme se vařit (Prometheus, Praha 1937). Kniha Dobrá rada nad zlato (Prometheus, 3. vydání Praha 1930) byla v roce 1947 připravena ke čtvrtému vydání, k němuž však po Únoru 1948 již nedošlo.

Reference

editovat
  1. Zemský archiv v Opavě, Matrika narozených Olomouc-Sv.Michal 1864 - 1872, inv. č. 5638, sig. O V 7, s. 1805. Dostupné online.
  2. SOA Plzeň, Matrika oddaných Plzeň 081, s. 265. Dostupné online.

Externí odkazy

editovat