Pytlíkov

část obce Bžany v okrese Teplice

Pytlíkov (německy Pittling) je malá vesnice, část obce Bžany v okrese Teplice v Ústeckém kraji.

Pytlíkov
Pytlíkov 2016-07-20 2.jpg
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecBžany
OkresTeplice
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel41 (2011)[1]
Katastrální územíLysec (2,82 km²)
PSČ415 01
Počet domů11 (2011)[1]
Pytlíkov
Pytlíkov
Další údaje
Kód části obce409294
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

První písemná zmínka o Pytlíkovu je datována k roku 1403, když je zmiňován pan Blahut von Pytlik.[2] Po volbě Jiřího z Poděbrad českým králem na sněmu knížat v Chebu 2. března 1458 být definitivně urovnány sporné otázky mezi saskými knížaty a korunou českou. Mezi jinými i městečko Duchcov se vším příslušenstvím (tedy i Pytlíkovem) na této straně Krušných Hor bylo postoupeno Čechám.

Pytlíkov vlastnil Jakub Hodek ze Želevic. Vdova po Bohuslavu Hodkovi, synovi Jakuba Hodka, která se provdala za Zikmunda Vchynského z Nezpečova, toho roku zemřela. Do tohoto roku také byly spory obyvatel Pytlíkovských řešeny před soudcovskou stolicí duchcovskou.

Zikmundovi dědicové Zikmund a Jan Velvetští z Nezpečova prodali panu Radislavu Vchynskému z Vchynic za 16 900 kop míšeňských grošů statek lbínský s vesnicemi Lbín, Lysec, Světice a Pytlíkov. Od té doby byl Pytlíkov součástí panství teplického. Panství teplické včetně Pytlíkova přešlo konfiskací do majetku rodiny Aldringenů.

V roce 1680 zemřelo v Pytlíkově osm osob morem. V tomto roce je zaknihováno pět hospodářů, z toho jeden do 5 strychů polností a čtyři do 15 strychů. Pytlíkov měl v té době 7 domovních čísel.

Kateřina Kaiserová, majitelka domu čp. 6 dala roku 1800 na vlastní náklad postavit v Pytlíkově kapličku. V archivních materiálech z roku 1800 popisujících vybavení této kapličky a dle kroniky p. Sitteho není žádná zmínka o jejím zasvěcení sv. Antoníčkovi, byla pouze vysvěcena. Hlavní výzdobu tvořil mariánský obraz umístěný proti vstupu do kaple.[3] Kaple byla původně umístěna na dnešním pozemku rodinného domu čp. 7. Neměla vlastní zvonek, v její těsné blízkosti byl dle dobové fotografie „vidlák“ se stříškou se zvonem. Kaple dnes již neexistuje, na původním místě stojí pouze původní zvonička.

V roce 1934 byla obcí postavena kaple nová. Ta byla vysvěcena v červnu 1934, nebyla nikomu zasvěcena.[4] Tato kaple je v majetku obce a je v udržovaném stavu. Kaple je od druhé světové války bez zvonu.

V 19. století narůstal cestovní ruch, docházelo ke značení cest pro výlety do okolí a rozvoji lázeňství v Teplicích. V té době vznikl „Rundblick“, restaurace na Pytlíkovském kopci (v polích mezi Teplicemi a Pytlíkovem) a řada dalších hospod. Obec v té době zažívala největší slávu. Vedla tudy z Teplic turistická, upravená cesta na Milešovku (dnes červeně vyznačená), tzv. Pytlíkovská cesta. Cesta z Teplic byla z Pytlíkova až do Lysce lemována restauracemi, nabízející posezení s krásnou vyhlídkou na České středohoří a údolí Bíliny a navíc pohoštění, taneček, v pytlíkovské Knappeho restauraci „Na krásné vyhlídce“ navíc i kuželkárnu. Trasa byla vhodná jak pro vycházky rodin s dětmi a lázeňské hosty z Teplic, tak pro náročné turisty. Bylo jí totiž možné ukončit ve Lbíně, Hradišti, Žalanech a vrátit se zpět do Teplic vlakem.

Lbínský zázrakEditovat

Pověst o tzv. lbínském zázraku je předávána ústně z pokolení na pokolení od nepaměti. Říká, že v červnu na den sv. Antonína přišla strašlivá bouře. Silný déšť způsobil sesuv půdy a dům čp. 9 sjel až do Lbína, aniž by se vážněji poškodil. Ve Lbíně se ještě v šedesátých letech nacházely dva domy s čp. 9 (dům čp. 9 s původní adresou v Pytlíkově byl stále obýván, až v roce 1976 byl zbořen). Ačkoli v kronice bořislavské farnosti (Fr. Sitte) popisující události od roku 1169 není o této pověsti zmínka, prý z tohoto důvodu se na sv. Antonína od nepaměti pravidelně konala procesí z kaple v Pytlíkově do Lbína, Lysce a do kostela v Hradišti. Přerušena byla v období druhé světové války, dle fotodokumentace byla obnovena v roce 1949 a ukončena v roce 1956. Procesí se i po válce účastnili téměř všichni obyvatelé obcí Pytlíkov, Lysec a Lbín.

ObyvatelstvoEditovat

Vývoj počtu obyvatel a domů[5][6]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 48 57 74 79 81 86 81 69 53 31 18 23 26 41
Domy 9 10 11 12 13 13 13 13 . 12 8 10 10 11
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v domech místní části Lysec.

PamětihodnostiEditovat

  • Zvonička typu „vidlák“, která byla součástí původní kapličky z roku 1800 se nachází na pozemku rodinného domu čp. 7. Zvonička je od druhé světové války bez zvonu. Je udržována majiteli objektu.[7]

ReferenceEditovat

  1. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Přemysl Peer, Dějiny Teplicka do r. 1848.
  3. Zápis z roku 1800. Státní archiv Teplice.
  4. Kronika bořislavské farnosti. Fr. Sitte, 1936.
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 410, 411. 
  6. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 313. 
  7. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-01-16]. Identifikátor záznamu 155421 : Zvonička vidlák. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

Externí odkazyEditovat