Otevřít hlavní menu

Pytlák (opera)

opera Alberta Lortzinga

Pytlák čili Hlas přírody (Der Wildschütz oder Die Stimme der Natur) je německá komická opera o třech dějstvích od Alberta Lortzinga jejíž libreto skladatel upravil podle komedie Der Rehbock, oder Die schuldlosen Schuldbewussten (Srnec aneb Nevinní viníci) od Augusta von Kotzebue. Opera měla svou premiéru v Městském divadle v Lipsku dne 31. prosince 1842.

Pytlák čili Hlas přírody
Der Wildschütz oder Die Stimme der Natur
Albert Lortzing, oceloryt Andrewa Duncana podle Johanna Heinricha Schramma, kolem roku 1835
Albert Lortzing, oceloryt Andrewa Duncana podle Johanna Heinricha Schramma, kolem roku 1835
Základní informace
Skladatel Albert Lortzing
Libretista Albert Lortzing
Počet dějství 3
Originální jazyk de
Literární předloha

August von Kotzebue:
Der Rehbock, oder Die schuldlosen Schuldbewussten

Srnec aneb Nevinní viníci)
Premiéra

31. prosince 1842

Stadttheater (Altes Theater), Lipsko
Česká premiéra 27. června 1843
Městské divadlo, Brno (německy)
20. března 1882
Prozatímní divadlo, Praha (česky)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V českých zemích se hrála záhy: již 27. června 1843[1] v Brně a 3. února 1844 v Praze[2]. Českojazyčná premiéra opery proběhla 20. března 1882 v Prozatímním divadle v Praze.[3][4]

Opera byla uvedena v Národním divadle 16. července 1886.[5]

RoleEditovat

Role hlas obsazení při premiéře

31. prosince 1842
(Dirigent: Albert Lortzing)

role v českém překladu (1884) obsazení české premiéry
Hrabě von Eberbach baryton August Kindermann Hrabě Záleský Leopold Stropnický
Hraběnka von Eberbach, jeho žena alt Caroline Düringer-Lange Hraběnka Záleská Betty Fibichová
Baron Kronthal, hraběnčin bratr
tenor Heinrich Schmidt Baron z Lípova Adolf Krössing
Baronka von Freimann, vdova, sestra hraběte soprán Caroline Günther-Bachmann Baronka Dolanská Marie Laušmannová
Baculus, učitel bas Gotthelf Leberecht Berthold Sylaba František Hynek
Gretchen, jeho snoubenka soprán Auguste Krüger-Aschenbrenner Lenka Hermína Frommová
Pancratius, hraběcí majordomus baryton Max Ballmann Bonifác Josef Frankovský
Nanette, barončina služka mezzosoprán Tanz Nanetta sl. Řezníčková

Obsah operyEditovat

 
Hlediště Altes Theater v Lipsku, místo premiéry Pytláka, litografie kolem roku 1850
 
August Kindermann, první představitel Hraběte v Lortzingoě Pytlákovi, kresba Eduarda von Grütznera z roku 1891

1. dějstvíEditovat

V místním hostinci slaví učitel Baculus své zasnoubení s Gretchen. Na slavnost dorazí lovec hraběte von Eberbach a přináší hraběcí dopis, ve kterém je Baculus propuštěn ze svého učitelského místa za to, že bez dovolení ulovil srnce v hraběcích lesích. Baculus chce nejprve poslat Gretchen, aby vyprosila milost u hraběte, ale pak si uvědomí jeho slabost pro mladé dívky. Gretchen je uražena snoubencovou žárlivostí. Přichází baronka von Freimann, sestra hraběte která nedávno ovdověla, a její komorná Nanette, obě převlečené za studenty, aby nebyly poznány. Její bratr totiž chce baronku provdat za barona Kronthalem. Baronka vyslechne příběh Baculova neštěstí a sama se nabídne, že se přimluví místo Gretchen. Hrabě přichází na scénu s baronem Kronthal a se svou loveckou společností. Oba, hrabě i baron, jsou přitahováni krásou „Gretchen“. Celá společnost potom odchází na oslavu narozenin na jeho hrad.

2. dějstvíEditovat

Hraběnka von Eberbach má slabost pro starověké tragédie, zejména Sofokla, a nudí společnost svými řečmi o jeho hrách. Baculus přichází do zámku s „Gretchen“ - převlečenou baronkou. Majordomus Pancratius radí Baculovi, aby se snažil využít hraběnčiny přímluvy. Baculus hraběnku zaujme citacemi z jejích oblíbených starověkých literárních děl. Hrabě si ho všimne a snaží se rozmluvě zabránit. Jeho prosbu o milost odmítá. Baronka převlečená za Gretschen je pronásledována baronem Kronthalem. Přichází bouře a Baculus a „Gretchen“ musejí zůstat na zámku. Během partie kulečníku se hrabě s baronem snaží využít příležitosti, přiblížit se ke Gretchen a vyznat jí lásku. Přitom ale srazí lampu a místnost se ocitne ve tmě. Hraběnka pomáhá „Gretchen“ uniknout. Baron pak nabízí Baculovi odměnu 1000 tolarů, když mu ji přivede.

3. dějstvíEditovat

Ráno přicházejí hraběti blahopřát k narozeninám vesnické dívky a on s nimi laškuje. To vidí hraběnka a je tím uražena. Baculus přichází do hradu se skutečnou Gretchen. Baron si všimne, že Gretchen vypadá trochu jinak než dřív. Baculus to vysvětluje tím, že „předešlá“ Gretchen byl ve skutečnosti přestrojený student. Baron jí vyznává lásku, Hrabě zase usiluje o lásku převlečené baronky. Nakonec přichází ještě hraběnka. Zmatek je ale nakonec vyjasněn. Baron je bratrem hraběnčiným a baronka je sestrou hraběte. Vše je vysvětlováno „hlasem přírody“ a odpuštěno. Baculus a Gretchen jsou zase spolu, a hrabě Baculovi vrací jeho učitelské místo. Nakonec také vychází najevo, že Baculus ve skutečnosti omylem zastřelil svého vlastního osla a nikoliv srnce v hraběcí oboře.

NahrávkyEditovat

  • 1982 Deutsche Grammophon 2740 271: Edith Mathis, Doris Soffel, Georgine Resick, Peter Schreier, Gottfried Hornik, Hans Sotin; Staatskapelle Berlin; Bernhard Klee, dirigent
  • 1963 EMI 0946 3 81837 2 3:  Hermann Prey, Fritz Wunderlich, Fritz Ollendorff, Anneliese Rothenberger, Lotte Schädle; Bavarian State Opera Orchestra, Robert Heger, dirigent

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Der Wildschütz na anglické Wikipedii.

  1. WURMOVÁ, Milada. Repertoár brněnského divadla v letech 1777 – 1848. Brno: Šifra, 1996. S. 164. 
  2. LOEWENBERG, Alfred. Annals of Opera 1597 – 1940. 3. vyd. London: John Calder, 1978. ISBN 0-7145-3657-1. S. 824. (anglicky) 
  3. České noviny. 22. 3. 1882, čís. 69, s. 2. Dostupné online. ISSN 1802-663X. (česky) 
  4. -ý. Česká zpěvohra. Dalibor: časopis pro všecky obory umění hudebního. 1. 4. 1882, čís. 10, s. 76-77. Dostupné online. 
  5. Pytlák (opera) v databázi Archivu Národního divadla

LiteraturaEditovat