Pustoryl vrcholičnatý

Pustoryl vrcholičnatý (Philadelphus × cymosus) je opadavý keř z čeledi hortenziovité. Je to kříženec známý pouze z kultury. Je to spíše vyšší typ pustorylu. Květy jsou čistě bílé. Charakterizuje jej zejména typ květenství a lysé semeníky květů. Pěstuje se v několika dosti různorodých kultivarech jako okrasný keř a je uváděn i z českých botanických zahrad. Nejčastěji pěstovaným kultivarem je 'Bouquet Blanc', známý též pod názvem 'Albatre'.

Jak číst taxoboxPustoryl vrcholičnatý
Chybí zde svobodný obrázek
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řáddřínotvaré (Cornales)
Čeleďhortenziovité (Hydrangeaceae)
Rodpustoryl (Philadelphus)
Binomické jméno
Philadelphus × cymosus
Rehd., 1927
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pustoryl vrcholičnatý je vzpřímený keř dorůstající obvykle výšky 2 až 3 metry, řidčeji nižší. Borka je hnědá. Pupeny jsou ukryté v bázích řapíků. Listy jsou vejčité, elipticky nebo podlouhle vejčité. Květy jsou nejčastěji po 3, případně jednotlivé, po 5 nebo až po 9. Květenství jsou charakteristická tím, že stopky spodních květů jsou prodloužené a někdy i větvené, proto se tento typ květenství označuje jako vrcholík. Kalich, češule a květní stopky jsou lysé. Čnělky jsou srostlé jen na bázi. Květy jsou slabě až silně vonící. Kvete v červnu.[1][2]

Ostatní znaky jsou v rámci jednotlivých kultivarů dosti značně proměnlivé. Listy mohou být na spodní straně řídce chlupaté ('Amalthée'), lysé s chlupy pouze v paždí žilek ('Banniere'), chlupaté jen na žilnatině ('Bouquet Blanc') nebo lysé ('Perle Blanche'). Velikost listů se pohybuje v rozpětí od 1,5 do 10 cm, u převážné většiny kultivarů však přesahují 3 cm. Proměnlivý je i počet a velikost zubů na okraji čepele (od téměř celokrajných až po 15 zubů na každé straně), velikost květů (v rozpětí 2,5 až 5,5 cm v průměru). Borka může být neodlupčivá nebo papírovitě odlupčivá. Koruna květů je talířovitá nebo křížovitá, u některých kultivarů jsou květy poloplné nebo plné, s pomnoženými korunními lístky. Kultivar 'Umbellatus', přiřazovaný s výhradami rovněž k této skupině, má květy uspořádané po 10 až 15 v rozvolněných latách.[2]

Taxonomie

editovat

Okruh pustorylu vrcholičnatého tvoří dosti různorodou skupinu, k níž jsou jednotlivé kultivary často neznámého původu přiřazovány na základě kombinace znaků.[2]

Rozlišovací znaky

editovat

Ve skupině pustorylů vyššího vzrůstu a s většími listy je pustoryl vrcholičnatý specifikován lysým semeníkem a prodlouženými a často větvenými stopkami spodních květů v květenství. V rámci zahradních kultivarů řazených k danému taxonu však existují výjimky s nižším vzrůstem ('Conquete'), drobnými listy ('Campbell's Seedling', 'Velleda') či s převážně jednotlivými květy ('Amalthée', 'Velleda'). Od kultivarů pustorylu mnohokvětého (P. × polyanthus) se odlišuje ponejvíce jen podle lysého semeníku.[2][3]

Kultivary

editovat
  • Philadelphus × cymosus 'Amalthée' (1923)
  • Philadelphus × cymosus 'Banniere' (1906)
  • Philadelphus × cymosus 'Bouquet Blanc' (1903), syn. 'Albatre'
  • Philadelphus × cymosus 'Campbell's Seedling' (před 1933)
  • Philadelphus × cymosus 'Conquete' (1903)
  • Philadelphus × cymosus 'Dresden' (přibl. 1900)
  • Philadelphus × cymosus 'Gladwyne' (1949)
  • Philadelphus × cymosus 'Mer de Glace' (1907)
  • Philadelphus × cymosus 'Monster' (?)
  • Philadelphus × cymosus 'Nuée Blanche' (1903)
  • Philadelphus × cymosus 'Perle Blanche' (1900)
  • Philadelphus × cymosus 'Rosace' (1904)
  • Philadelphus × cymosus 'Velléda' (1923)
  • Philadelphus × cymosus 'Voile Lactée' (1905)[2][4]

Význam

editovat

Pustoryl vrcholičnatý je poměrně zřídka pěstován jako okrasný keř. Z českých botanických zahrad a arboret jsou uváděny kultivary 'Bouquet Blanc' (syn. 'Albatre') a 'Velleda'.[5]

Reference

editovat
  1. KOBLÍŽEK, J. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4. 
  2. a b c d e HU, Shiu-ying. A Monograph of the Genus Philadelphus. Journal of the Arnold Arboretum. Jan. 1956, čís. 37. Dostupné online. 
  3. HIEKE, Karel. Praktická dendrologie 2. Praha: SZN, 1978. 07-105-78. 
  4. HIEKE, Karel. Lexikon okrasných dřevin. Praha: Helma, 1994. 
  5. Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online.