Pustoryl Lemoineův
Pustoryl Lemoineův[1][2] (Philadelphus × lemoinei), alternativně též pustoryl Lemoinův,[3] je opadavý keř z čeledi hortenziovité. Je to kulturní kříženec, vyšlechtěný v roce 1884 zkřížením pustorylu věncového a pustorylu malolistého. Vyznačuje se drobnými listy i květy, kompaktním vzrůstem a jemným větvením. Pěstuje se v různých kultivarech jako okrasný keř.
 Pustoryl Lemoineův | |
|---|---|
 Pustoryl Lemoineův, kultivar 'Innocence' | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | dřínotvaré (Cornales) |
| Čeleď | hortenziovité (Hydrangeaceae) |
| Rod | pustoryl (Philadelphus) |
| Binomické jméno | |
| Philadelphus × lemoinei Lemoine, 1888 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Popis editovat
Pustoryl Lemoineův je opadavý, hustě větvený keř dorůstající výšky 0,7 až 1,5 metru. Letorosty jsou tenké, hnědavé, borka je odlupčivá. Listy jsou úzce až kopinatě vejčité, 1,5 až 2,5 (výjimečně až 6) cm dlouhé a 7 až 12 mm široké. Na vrcholu jsou krátce zašpičatělé, na bázi tupé až zaokrouhlené, na líci lysé, na rubu šedozelené a drsně chlupaté. Na každé straně listu jsou 2 až 3 hrubé zuby. Květy jsou bílé, silně vonné, 2,5 až 3 cm široké, jednotlivé či v květenství po 3, zřídka až po 7. Kalich i češule jsou lysé. Korunní lístky jsou postavené do kříže a na vrcholu jsou vykrajované. Čnělka je dělená téměř až k bázi. Kvete v červnu.[4][1]
Původ editovat
Tento pustoryl byl vyšlechtěn Victorem Lemoinem v roce 1884, a to opylením zahradní formy pustorylu věncového pylem pustorylu malolistého. Později byly vyšlechtěny další kultivary.[4]
Kultivary editovat
Tento druh pustorylu je pěstován v řadě kultivarů. Z českých botanických zahrad jsou uváděny tyto (často jako Philadelphus hybr. + název kultivaru), v závorce je uveden rok vzniku či popisu:
- Philadelphus × lemoinei 'Candelabre' (1894)
- Philadelphus × lemoinei 'Dame Blanche' (1911)
- Philadelphus × lemoinei 'Erectus' (1892)
- Philadelphus × lemoinei 'Innocence' (1927)
- Philadelphus × lemoinei 'Manteau d'Hermine' (1898)[4][5][6]
Pustoryl Lemoinův posloužil při šlechtění dalších nových kříženců, jako je např. pustoryl panenský (P. × virginalis).[4]
Význam editovat
Pustoryl Lemoineův je pěstován v různých kultivarech jako okrasný keř, zvláště vhodný pro solitérní umístění. Oproti celé řadě jiných druhů se vyznačuje kompaktním vzrůstem, jemným hustým větvením a drobnými listy i květy, které poněkud připomínají květy trojpuku. Kultivar 'Innocence' má žlutě variegátní listy. Některé kultivary mají pomnožené korunní lístky a poloplné (např. 'Innocence') či plné ('Manteau d'Hermine') květy.[4][3]
Pěstování editovat
Tento pustoryl je podobně jako jiné druhy málo náročný na půdu. Stanoviště by mělo být slunné a ne příliš suché. Prořezává se prosvětlovacím řezem, při kterém se u země odstraňují nejstarší větve. Množí se nejlépe zelenými letními řízky.[3][7]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ a b KOBLÍŽEK, J. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4.
- ↑ Dendrologie online [online]. Dostupné online.
- ↑ a b c HIEKE, Karel. Praktická dendrologie 2. Praha: SZN, 1978. 07-105-78.
- ↑ a b c d e HU, Shiu-ying. A Monograph of the Genus Philadelphus. Journal of the Arnold Arboretum. Jan. 1956, čís. 37. Dostupné online.
- ↑ Florius - katalog botanických zahrad [online]. Dostupné online.
- ↑ HIEKE, Karel. Lexikon okrasných dřevin. Praha: Helma, 1994.
- ↑ WALTER, Karel. Rozmnožování okrasných stromů a keřů. Praha: Brázda, 2001. ISBN 80-209-0268-6.
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu pustoryl Lemoineův na Wikimedia Commons
