Prvočíselná funkce

matematická funkce udávající počet prvočísel

Prvočíselná funkce je funkce udávající počet prvočísel menších nebo rovných zadanému reálnému číslu x [1][2]. Bývá značena pomocí řeckého písmeneme π jako (ovšem nesouvisí nijak přímo se známějším Ludolfovým číslem) a je předmětem studia v matematice, v teorii čísel.

Hodnoty π(n) pro prvních 60 přirozených čísel

Historie editovat

Rozložení prvočísel mezi přirozenými čísly je předmětem zájmu číselných teoretiků již dlouho. Na konci 18. století vyslovili Carl Friedrich Gauss a Adrien-Marie Legendre domněnku, že prvočíselná funkce přibližně odpovídá funkci

 

tedy že

 

Tento výsledek, známý jako prvočíselná věta, se podařilo dokázat až v roce 1896, kdy jeho důkaz podali nezávisle na sobě Jacques Hadamard a Charles de la Vallée Poussin za použití Riemannovy funkce.

Algoritmy pro získání hodnoty editovat

Pro malé hodnoty je nejsnazší explicitně zjistit všechna prvočísla menší než   (například pomocí Eratosthenova síta) a sečíst je.

Legendre vymyslel propracovanější způsob výpočtu  : Pro dané reálné číslo   a různá prvočísla   , …,   je počet přirozených čísel nesoudělných se všemi   a menších než   roven

 

Pokud za   , …,   zvolíme všechna prvočísla menší než odmocnina z  , je toto číslo rovno:

 

Ještě lepší algoritmy od té doby vymysleli například Ernst Meissel nebo Derrick Henry Lehmer.

Odkazy editovat

Související články editovat

Externí odkazy editovat

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Prime-counting function na anglické Wikipedii.

  1. BACH, Eric, Shallit, Jeffrey. Algorithmic Number Theory. [s.l.]: MIT Press, 1996. ISBN 0-262-02405-5. S. volume 1 page 234 section 8.8. 
  2. Prvočíselná funkce v encyklopedii MathWorld (anglicky)