Provirus
Provirus je stadium, respektive druh virové infekce, při kterém je nukleová kyselina viru začleněna do genomu hostitelské buňky. Může být neaktivní i několik let a projevit se až při oslabení organismu. Nejčastěji se takto projevují retroviry (HIV).
V případě napadení bakteriální buňky se namísto označení „provirus“ užívá označení „profág“.
Za objev mechanismu syntézy tzv. provirů, tj. virů, jejichž nukleová kyselina se v určitém stadiu životního cyklu vkládá do genomu hostitelské buňky, získal v roce 1965 Nobelovu cenu André Michel Lwoff (spolu s Françoisem Jacobem a Jacquesem Monodem).[1] „Řada základních virologických pojmů, jako je např. profág, provirus, virion nebo kapsida pochází buď přímo od Lwoffa, nebo od jeho spolupracovníků.“[2]
Termín zavedl americký virolog Richard Shope,[zdroj?] který v roce 1935 popsal papilomavirus u králíka a předpokládal, že tento DNA virus může zůstat jako provirus v latentní formě v organismu. Objev reverzní transkriptázy Howarda M. Temina (1970) poprvé ukázal, jak tohoto cíle retroviry dosahují.[3]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ LHOTSKÝ, Josef. Úvod do studia symbiotických interakcí mikroorganismů: nový pohled na viry a bakterie [online]. Praha: Academia, 2015 [cit. 2015-11-16]. S. 38–47. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-17. ISBN 978-80-200-2480-0.
- ↑ LHOTSKÝ, Josef. Úvod do studia symbiotických interakcí mikroorganismů: nový pohled na viry a bakterie [online]. Praha: Academia, 2015 [cit. 2015-11-16]. S. 43. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-11-17. ISBN 978-80-200-2480-0.
- ↑ SHOPE, R. E. a HURST, E. W. Infectious papillomatosis of rabbits: with a note on the histopathology. Journal of experimental medicine. Oct 1933, vol. 58, no. 5, s. 607–624. ISSN 0022-1007 (online 0022-1007). doi: 10.1084/jem.58.5.607
Literatura editovat
- LHOTSKÝ, Josef. Úvod do studia symbiotických interakcí mikroorganismů: nový pohled na viry a bakterie. Praha: Academia, 2015. 207 s. Průhledy, sv. 13. ISBN 978-80-200-2480-0.
