Otevřít hlavní menu

Prohoz (angl.: picking, něm.: Schusseintrag) je odborný výraz pro činnost zanášení útku prošlupem mezi osnovní niti při výrobě tkanin[1].

Rychlost a délka dráhy prohozu podstatně ovlivňují výkonnost stroje. Teoretický výkon (P) v m/min vyjádřený vzorcem

P = počet prohozů / min. x délka zanešeného útku (m)

je jedno z hlavních měřítek pro porovnání různých typů tkacích strojů[2].

Druhy prohozních ústrojíEditovat

K zanášení útku slouží prohozní ústrojí, jejichž konstrukce byly během posledních více než 200 letech vyvinuty v mnoha variantách. Na začátku 21. století patří k základním, prakticky používaným typům zejména:

Druh
tkacího stroje
Hlavní části
prohozního ústrojí
[2]
Max. délka
prohozu (cm)
[2]
Max. výkon
m / min
Zvláštní znaky
ruční stav člunek, pudítko, šňůra (cukátko) cca 120 30-40 [3] s létajícím člunkem
mechanický člunkový stroj vačka, prohozní rameno s babkou, člunek (500g) cca 380 540 [2] hlučnost 100-110 dBA
(nárazy člunku na babku) [4]
jehlový stroj tuhá jehla (rapír): vačka, ozubený segment, jehla (80g)
ohebná jehla: klikový mechanizmus, ozubený segment, jehla (pás)
300
425
1260 [5]
1500 [6]
pro prohoz. ústrojí dodatečně šířka stroje
jehla z pružné oceli nebo plastu
skřipcový stroj torzní tyč, vodicí lamely, skřipec (projektil) 655 [6] 1570 [6] 7-12 projektilů na stroj
pneumatický stroj kompresor, řada tlakových trysek, sací tryska, vodicí lamely (konfuzory) 430[5] 2000 [5] tlak vzduchu 0,35-0,6 MPa
hydraulický stroj vodní čerpadlo, tryska, vodní paprsek (max ø 20 mm) 230 [7] 2300 [5] systém je vhodný jen pro syntetické materiály
kruhový stroj zanašeč s cívkou (max. 14 kg), [8] pohon magneticky nebo odvalováním po hnacím válci [9] bez omezení [9] 1800 [2] 4-8 zanašečů útku na stroj
stuhový stroj člunkový [10] vačka, ozubená tyč, člunek s cívečkou 50 300 (na vývod) 2-20 vývodů na stroj, až 200 útků na cm tkaniny
stuhový stroj jehlový [11] klikový mechanizmus, útková jehla s kyvadlovým pohybem 30 >1000 (na vývod) 2 až 3 prohozy nad sebou možné
2-8 vývodů na stroj
stroj na řezané stuhy [12] jehlové ústrojí: jako u standard. strojů
[13] pneumatické ústrojí: jako u standard. strojů
120
120
1000
1140
na laciné stuhy a štítky

Rozsah použití prohozních zařízeníEditovat

Popsané techniky prohozu se ve světě používají na více než 8 milionech tkacích strojů. Z toho:

  • Člunkový prohoz (na 2,8 milionech ručních [14] a 4 milionech mechanických stavech [15]
  • Bezčlunkový prohoz (na 1,2 milionech skřipcových, jehlových, pneumatických a hydraulických strojích [16]
  • Několik desítek tisíc kruhových a stuhových strojů je vybaveno speciálně upraveným prohozním ústrojím.

V tabulce nejsou uvedeny:

Víceprošlupní stroje dosahovaly ve zkušebním provozu výkonu až 6000 m/min, ve větším měřítku se však neprosadily a v roce 2005 se přestaly vyrábět.[17]

Stroje na kovové, netextilní tkaniny mohou zatkávat s jehlovým prohozním ústrojím až 450 m drátu za minutu. [18]

Skřipcové stroje s mimořádnou pracovní šířkou (až 12 m) používané ke tkaní filmových pláten a geotextilií. Např. stroj se šířkou paprsku 846 cm běží se 130 obr./min. [5]

Prohoz barevných útkových nitíEditovat

Výběrem ze 4 až 16 barev útkových nití a jejich systematickým zaváděním do prohozního ústrojí se vzorují tkaniny na strojích s běžnou pracovní šířkou do 150 cm.

Používaná zařízení:

  • U člunkových strojů je to (nejčastěji) tzv. stoupací člunečník (zásobník) sestávající ze 4 skříněk umístěných vedle prohozního ústrojí. Každá skříňka nese člunek s přízí v určité barvě, vertikální pohyb skříněk, kterým se přivádí člunek s požadovanou barvou příze přímo k prohoznímu ústrojí, je řízen speciální vačkou.
  • U bezčlunkových strojů se odvíjí příze s patřičnou barvou z křížem soukané cívky umístěné na okraji stroje. Záměna barev je řízena listovým nebo žakárovým ústrojím a u strojů s vačkovým prošlupem děrnými kartami speciálního agregátu. [19] [20]

Spotřeba elektrické energie v závislosti na způsobu prohozuEditovat

U standardních tkacích strojů se počítá s následujícími poměry: [21]

Druh zanašeče útku člunek skřipec jehla vzduch voda
KWh / kg tkaniny 1,8 1,3 2,5 3,2 0,9

Galerie prohozních ústrojíEditovat

ReferenceEditovat

  1. Kolektiv autorů: Weberei-Technik, Arbeitgeberkreis Gesamttextil Frankfurt/Main 1988 ISBN 3-926685-39-5, str. 3.77
  2. a b c d e Talavášek: Tkalcovská příručka, SNTL Praha 1980, str. 348-353
  3. Webstuhl [online]. Globale Suche, 2017 [cit. 2017-09-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-18. (německy) 
  4. Noise generation [online]. NPTL, 2013-08-01 [cit. 2017-09-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-13. (anglicky) 
  5. a b c d e Adanur: Handbook of Weaving, CRC-Press 2000, ISBN 978-1-4200-3196-6
  6. a b c 3 Technologies [online]. Itema, 2017 [cit. 2017-09-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. water jet loom 424 [online]. Linkedln, 2017 [cit. 2017-09-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Rundwebmaschinen [online]. Starlinger, 2017 [cit. 2017-09-15]. Dostupné online. (německy) 
  9. a b Schneider: Weberei Verfahren und Maschinen, Springer Verlag 1931, ISBN 978-3-642-49063-7, str. 41-44
  10. Lüdicke/Fiedler/Gorke: Technologie der Textilfasern 2. Band/2.Teil, Springer-Verlag 2013, ISBN 978-3-642-91080-7, str. 274-282
  11. Essig:Nadel-Bandwebtechnik, Jakob Müller Institute 2005, ISBN 3-906491-08-0, str. 55-84
  12. Bandwebsysteme [online]. Jakob Müller AG, 2017 [cit. 2017-09-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-18. (německy) 
  13. Neue Lunftdüentechnologie [online]. ftt, 2017 [cit. 2017-09-15]. Dostupné online. (německy) 
  14. Lend and Hand [online]. Altacit Global, 2017 [cit. 2017-09-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. Indian Power Loom Industry [online]. F2F, 2017 [cit. 2017-09-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. Tops & Flops [online]. Gherzi, 2010-05-25 [cit. 2017-09-15]. Dostupné online. (německy) 
  17. Saalfrank: Wirkungen neuer Technologien auf das Lohnniveau, Springer-Verlag 2013, ISBN 978-3-322-94236-4
  18. Drahtwebmaschinen [online]. Schlatter, 2017 [cit. 2017-09-15]. Dostupné online. (německy) 
  19. Talavášek: Tkalcovská příručka, SNTL Praha 1980, str. 547- 556
  20. P1 Greiferwebmaschine [online]. Dornier, 2011-08-03 [cit. 2017-09-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. (německy) 
  21. 13. Techno-Economic [online]. NPTL, 2013-08-01 [cit. 2017-09-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-18. (anglicky)