Otevřít hlavní menu

Kruhový tkací stroj (angl.: circular loom, něm.: Rundwebmaschine) je zařízení na výrobu tkanin hadicového tvaru.

Japonský kruhový tkací stroj z roku 1906

Funkce strojeEditovat

[1] Systém tkaní je podobný jako u rovinného víceprošlupního stroje s tím rozdílem, že všechny pracovní orgány jsou uspořádány do kruhu. Osnovní nitě se vedou jednotlivě z cívek přes vstupní prstenec k tzv. kalibrovacímu (tkacímu) prstenci. Prošlupní ústrojí sestává z listů rozdělených do sekcí (po cca 20-30 nitích), otvírání a zavírání prošlupu a příraz útku probíhá ve vlnách, způsobených postupným pohybem jednotlivých sekcí. Útek se při prohozu odvíjí z cívky umístěné na zanášeči, který obíhá nepřetržitě v kruhovém prošlupu. Hotová tkanina se odvádí v hořejší části stroje ke svinovacímu zařízení.

Výkonnostní parametryEditovat

Na moderních strojích se vyrábí tkaniny s pracovní šířkou cca 50 - 220 cm (objem hadice max. 440 cm), z maximálně 2200 osnovních nití. [2]

Stroje jsou běžně vybaveny 4-8 zanášeči útku, hmotnost cívek do cca 10 kg, rychlost až 1000 metrů útku za minutu, výroba hotové tkaniny (v závislosti na materiálu a dostavě) 40-80 m²/hod. [3]

Z historie kruhového tkaníEditovat

 
Kruhový tkací stroj v hasičském muzeu v německém Salemu
  • Nejstarší nálezy kruhově tkaných textilií pochází z období cca 1800 př.n.l ze Skandinávie. [4]
  • Celosvětově první kruhový tkací stroj použitelný v průmyslové výrobě byl instalován v Brně v roce 1897. Stroj konstruovaný podle patentu bratrů Heroldových na principu elektromagnetického pohonu zanášeče útku běžel s maximálním výkonem 384 metrů zatkaného útku za minutu. [5]
  • V Československu se začátkem padesátých let minulého století zkoušely prototypy vynálezců Linky (Liberec) a Rollera (Ústí nad Orlicí). [6] Ty se však neosvědčily a asi o pět let později se pak začal vyrábět v n.p.Kovostav v Ústí nad Orlicí maloprůměrový (100 mm) šestičlunkový stroj podle patentu norského vynálezce Christiansena. [7] O počtu vyrobených strojů a časovém ohraničení produkce není nic známo.
  • Asi do 60. let minulého století se na kruhových strojích tkaly hlavně hadice z konopných přízí, v současné době jsou to především obalové tkaniny z polypropylenových a polyethelenových fóliových přízí. Přední výrobce kruhových tkacích strojů, rakouská firma Starlinger uvádí, že je v roce 2011 v provozu 40 000 jejích strojů (u 850 zákazníků). [8] Mimo toho se tato zařízení vyrábí např. v Číně, na Tchaj-wanu a v menších strojírnách v Německu. [9] [10]
  • Z těchto informací [8] se dá odvodit, že se v současné době (2017) na hadicové tkaniny zpracovává ročně nejméně jeden milion tun přízí z fóliových pásků.

LiteraturaEditovat

  • Talavášek: Tkalcovská příručka, SNTL Praha 1980, str. 543-545

ReferenceEditovat

  1. Six shuttle circular weaving machine [online]. Ak Bidiwala, 2008-09-08 [cit. 2017-09-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Circular Looms [online]. Starlinger, 2017 [cit. 2017-09-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Eight Shuttle Weaving Machine [online]. Focus Technology, 1998-2017 [cit. 2017-09-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Experimentelle Archeologie [online]. Grömer, 20101-2004 [cit. 2017-09-16]. Dostupné online. (německy) 
  5. Der neue Herold´che Rundwebstuhl [online]. DFG, 1899 (digitalizováno) [cit. 2017-09-16]. Dostupné online. (německy) 
  6. Historie tkací techniky [online]. webzdarma, 2017 [cit. 2017-09-16]. Dostupné online. (česky) 
  7. Zařízení na strojích [online]. Úřad pro vynálezy, 1955-06-01 [cit. 2017-09-16]. Dostupné online. (česky) 
  8. a b Rundwebmaschinen [online]. Starlinger, 2017 [cit. 2017-09-16]. Dostupné online. (německy) 
  9. Four Shuttle Circular Loom [online]. Focus Technology, 1998-2017 [cit. 2017-09-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Rundwebmaschinen [online]. Rädlinger, 2017 [cit. 2017-09-16]. Dostupné online. (německy)