Primas Poloniae

Primas Poloniæ (česky primas polský, polsky Prymas Polski, historicky též Primas Království polského a Velkoknížectví litevského, Prymas Królestwa Polskiego i Wielkiego Księstwa Litewskiego) je čestný církvení titul udělovaný od roku 1417 hnězdenským arcibiskupům jako zdůraznění jejich postavení v rámci polského episkopátu.

Kardinál Józef Glemp, primas v letech 1981–2009 a arcibiskup Henryk Muszyński, primas v letech 2009–2010, v *legátské purpuře* (19. prosince 2009)

Arcibiskup hnězdenský je dle tradice současně nejvyšším představitelem římskokatolické církve v Polsku. Jako Legatus natus je vyslancem Svatého stolce a v Polsku zastupuje papežskou autoritu. Od 17. května 2014 tento úřad vykonává Wojciech Polak.

Historie editovat

Dle bádání polského historika Jana Długosze bylo na kostnickém koncilu v roce 1417 rozhodnuto o prvním udělení titulu Primas Poloniae. Jelikož Hnězdno bylo prvním hlavním městem a současně prvním biskupským sídlem Polska, padla volba na tamního arcibiskupa Mikuláše Trombu (Mikołaj Trąba). Od té doby jsou nositeli titulu všichni hnězdenští arcibiskupové. Od roku 1515 je s úřadem arcibiskupa hnězdenského spojen titul ''Legatus natus''.

Primas Poloniae předsedal synodám, jmenoval arcijáhny a stanovil hranice jednotlivých biskupství. V Polsko-litevské unii (do roku 1818) nosil titul Primas Království polského a Velkoknížectví litevského (Prymas Królestwa Polskiego i Wielkiego Księstwa Litewskiego).^[1]

V období mezi roky 1572–1795 polský primas také plnil úlohu interrexe, tedy říšského správce v době před zvolením nového krále. Taktéž vedl korunovace a pohřby polských králů, uděloval jim a jejich rodině svátosti. Do roku 1795 byl rovněž jako vrchní senátor nejvyšším představitelem Senátu Rzeczi pospolité.^[2]

Od roku 1749 je úřad spojen s kardinálskou hodností.^[3]

Bezprostředně po třetím dělení Polska v roce 1795 pruští okupanti zakázali používání titulu primas polský, což ovšem Svatý stolec ignoroval. Poté, co Vídeňský kongres potvrdil rozdělení Polska mezi jeho sousedy, byl v roce 1818 v Polském království ("Kongresové Polsko") i pod ruskou nadvládou ustanoven samostatný primas. Avšak v roce 1829 car Mikuláš I., který byl v personální unii taktéž králem Polska, užívání titulu zakázal.

Seznam editovat

primas polský	v úřadu	poznámky
Mikołaj Trąba	1417–1422
Vojtěch Jastrzębiec	1423–1436
Vincent Kot z Dubna	1436–1448	v letech 1444 až 1447 kardinál v zastoupení Felix V.
Vladislav Oporowski	1449–1453
Jan Sprowski	1453–1464
Jan Gruszczyński	1464–1473
Jakub z Sienna	1474–1480
Zbigniew Oleśnicki	1481–1493
Fryderyk Jagiellończyk	1493–1503	(kardinál)
Ondřej Boryszewski	1503–1510
Jan Laský	1510–1531	první Primas Poloniæ s titulem Legatus natus
Matěj Drzewicki	1531–1535
Ondřej Krzycki	1535–1537
Jan Latalski	1537–1540
Petr Gamrat	1541–1545
Mikuláš Dzierzgowski	1545–1559
Jan Przerębski	1559–1562
Jakub Uchański	1562–1581
Stanislav Karnkowski	1581–1603
Jan Josef Tarnowski	1603–1605
Bernard Maciejowski	1605–1608	(kardinál)
Vojtěch Baranowski	1608–1615
Vavřinec Gembicki	1616–1624
Jindřich Firlej	1624–1626
Jan Wężyk	1627–1638
Jan Lipski	1638–1641
Matěj Łubieński	1641–1652
Ondřej Lešenský	1653–1658
Václav Lešenský	1659–1666
Mikuláš Prażmowski	1666–1673
Kazimír Florián Czartoryski	1673–1674	(kníže)
Ondřej Olszowski	1674–1677
Jan Stefan Wydżga	1677–1685
Štěpán Wierzbowski	1686–1687	(nominovaný)
Michal Štěpán Radziejowski	1687–1705	(kardinál)
Stanislav Szembek	1706–1721
Teodor Potocki	1723–1738
Kryštof Antonín Szembek	1739–1748
Adam Ignác Komorowski	1749–1759
Vladislav Alexandr Łubieński	1759–1767
Gabriel Podoski	1767–1777
Antonín Kazimír Ostrowski	1777–1784
Michal Jiří Poniatovský	1785–1794
Ignác Krasicki	1795–1801
Ignác Raczyński	1806–1818
Timotej Pavel Gorzeński	1821–1825
Teofil Cyprian Wolicki	1828–1829
Martin Dunin	1831–1842
Leon Michal Przyłuski	1845–1865
Mieczysław Halka-Ledóchowski	1866–1886	(kardinál)
Julius Dinder	1886–1890	jediný polský primas německého původu, sídlil v Poznani
Florian Stablewski	1891–1906
Edward Likowski	1914–1915
Edmund Dalbor	1915–1926	(kardinál)
August Hlond	1926–1948	(kardinál)
Stefan Wyszyński	1948–1981	(kardinál)
Józef Glemp	1981–2009	(kardinál)
Henryk Muszyński	2009–2010
Józef Kowalczyk	2010–2014
Wojciech Polak	2014–

Další tituly editovat

1807–1815: Primas Varšavského knížectví
1818–1829, 1925–1938: Primas Polského království
1817–1858: Primas království Haliče a Vladiměře

Reference editovat

↑ Úplný titul tehdy zněl latinsky: N.N. Dei et Sedis Apostolicae gratia sanctae Gnesnensis Ecclesiae Archiepiscopus Legatus Natus, Primas Regni Poloniae Magnique Ducatus Lithuaniae Primusque Princeps.
↑ Zbigniew Góralski: Urzędy i godności w dawnej Polsce, Warszawa 1998, s. 62–66
↑ Zbigniew Góralski: Urzędy i godności w dawnej Polsce, Warszawa 1998, s. 62.

Externí odkazy editovat

Oficiální internetové stránky polských primasů (polsky)

[1] Úplný titul tehdy zněl latinsky: N.N. Dei et Sedis Apostolicae gratia sanctae Gnesnensis Ecclesiae Archiepiscopus Legatus Natus, Primas Regni Poloniae Magnique Ducatus Lithuaniae Primusque Princeps.

[2] Zbigniew Góralski: Urzędy i godności w dawnej Polsce, Warszawa 1998, s. 62–66

[3] Zbigniew Góralski: Urzędy i godności w dawnej Polsce, Warszawa 1998, s. 62.

[1]

[2]

[3]