Prezidentské volby ve Venezuele 2024

Prezidentské volby ve Venezuele se mají konat roku 2024. Bude v nich zvolen prezident na šestileté funkční období, začínající 10. lednem 2025.

Současným prezidentem je od roku 2013 Nicolás Maduro, předseda vládnoucí Sjednocené socialistické strany Venezuely. Po téměř čtyři roky (od ledna 2019 do ledna 2023) však ve Venezuele trvala prezidentská krize. Po volbách v roce 2018, které řada států i politiků označila za nelegitimní, se totiž za prezidenta prohlásil opoziční politik Juan Guaidó. Ačkoli nebyl zvolen ve volbách, uznalo ho za prezidenta asi 60 států, včetně České republiky.[1]

Volby v roce 2018 a prezidentská krize editovat

V únoru 2018 vyzval prezident Nicolás Maduro k prezidentským volbám čtyři měsíce před plánovaným datem.[2] Vítězem byl prohlášen v květnu 2018, nicméně řada opozičních stran se nemohla voleb zúčastnit. Na volby proto bylo mnoho stížností, řada politiků má za to, že Maduro nebyl legitimně zvolen[3][4] a označili ho za diktátora.[5]

Dne 5. ledna 2019 byl předsedou Národního shromáždění zvolen Juan Guaidó. Během svého projevu označil venezuelského prezidenta Madura za uzurpátora, pokud složí 10. ledna prezidentský slib.[6]

Tak se také v Caracasu stalo, čímž začalo Madurovo šestileté funkční období.[7] V lednu 2019 Národní shromáždění prohlásilo výsledky voleb za neplatné. Odvolalo se na klauzuli venezuelské ústavy z roku 1999 a do funkce úřadujícího prezidenta dosadilo Guaidóa. Madurovi příznivci odmítli tento krok uznat a Guaidó byl krátce zatčen.

Během desetitisícových demonstrací v Caracasu, které sám svolal, se Guaidó 23. ledna 2019 veřejně prohlásil prezidentem. Vzápětí ho dočasným prezidentem uznaly Spojené státy americké. Jeho prezidentství uznalo více než 60 států včetně Česka, postupně ale jeho podpora slábla jak doma, tak v zahraničí. V závěru roku 2022 sami opoziční politici rozhodli o rozpuštění tzv. prozatímní vlády, v jejímž čele stál. Rozhodli se ji nahradit komisí, která se bude soustředit na prezidentské volby.[8]

Potenciální kandidáti editovat

Za vládnoucí stranu PSUV editovat

Za opoziční uskupení Plataforma unitaria editovat

Kandidátkou opozice se v primárních volbách v říjnu 2023 stala María Corina Machado – politička a bývalá poslankyně. Od června 2023 má však 15letý zákaz zastávat veřejný úřad.[9]

Henrique Capriles Radonski – právník a politik, člen strany Primero Justicia, kandidát na prezidenta v letech 2012 a 2013 – svou kandidaturu stáhl.

Reference editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Next Venezuelan presidential election na anglické Wikipedii.

  1. Vláda na návrh ministra Petříčka uznala Guaidóa jako prezidenta Venezuely. iDNES.cz [online]. 2019-02-04. Dostupné online. 
  2. www.bbc.com. Dostupné online. 
  3. Dostupné online. 
  4. Dostupné online. 
  5. Dostupné online. 
  6. BUITRAGO, Deisy; PONS, Corina. New Venezuela congress chief says Maduro will be usurper president. Reuters [online]. 2019-01-05 [cit. 2019-01-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Dostupné online. 
  8. WILKINSON, Tracy. U.S. looks for opportunity in demise of Guaidó, whom it recognized as ‘interim president’ of Venezuela. LATimes.com [online]. 2023-01-05. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Venezuelská opozice tvrdí, že se jejích primárek zúčastnily přes dva miliony voličů [online]. Echo24.cz [cit. 2023-11-07]. Dostupné online.