Prezident Československa

Ústavní uspořádáníEditovat

Po vzniku samostatné Československé republiky v roce 1918 byla přijata Prozatímní ústava, která stanovila, že prezidenta zvolí Revoluční národní shromáždění do doby, než bude schválena definitivní ústava.[1] K tomu došlo v roce 1920. Dle Ústavní listiny Československé republiky, platné až do roku 1948, byl prezident volen parlamentem, délka funkčního období byla sedmiletá a nikdo nesměl být zvolen více jak dvakrát za sebou (omezení dvou mandátů se nevztahovalo na Tomáše Garrigua Masaryka).[2] Ústava Československé republiky z roku 1948 měla obdobný obsah s tím, že omezení dvou po sobě jdoucích mandátů se nevztahuje na Edvarda Beneše.[3] V roce 1960 byla přijat nový ústavní zákon. Ústava Československé socialistické republiky zkrátila volební období na pět let, zároveň však už neomezovala počet po sobě jdoucích mandátů.[4] Roku 1968 bylo množství ustanovení v ústavě, včetně článků o prezidentovi republiky, nahrazeno novým Ústavním zákonem o československé federaci, který v případě prezidenta přijal obdobu ústavy z roku 1960.[5] Po sametové revoluci bylo v prosinci 1989 do zákona o federaci přidáno ustanovení, že v případě uvolnění úřadu prezidenta před skončením mandátu bude nově zvolený prezident ve funkci nejdéle do doby 40 dnů po ustavení parlamentu, který vzešel ze svobodných a demokratických voleb.[6][7] V květnu 1990 přibylo ustanovení, že délka funkčního období prezidenta svoleného po parlamentních volbách 1990 bude 24 měsíců.[8][9]

Prezidentská volbaEditovat

Volba probíhala v letech 1920–1946, 1968–1985 a 1990–1992 tajným hlasováním, v letech 1918, 1948–1964 a 1989 pak veřejným hlasováním, tj. aklamací, která v roce 1918 byla značně živelná.

V letech 1920–1992 bylo zvykem, že nově zvolený prezident složil slib ještě na volební schůzi parlamentu, bezprostředně po vyhlášení výsledků.[10]


Galerie prezidentských standart 1918 až 1992Editovat

ReferenceEditovat

  1. Zákon č. 37/1918 Sb., o prozatímní ústavě, § 7Dostupné online.
  2. Zákon č. 121/1920 Sb., kterým se uvozuje Ústavní listina Československé republiky, Hlava třetíDostupné online.
  3. Ústavní zákon č. 150/1948 Sb., Ústava Československé republiky, Kapitola třetíDostupné online.
  4. Ústavní zákon č. 100/1960 Sb., Ústava Československé socialistické republiky, Hlava čtvrtáDostupné online.
  5. Ústavní zákon č. 143/1968 Sb., o československé federaci, Hlava čtvrtáDostupné online.
  6. POLAKOVIČ, Pavel. Vývoj českého a československého konstitucionalismu po roce 1989. Zlín, 2017. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Právnická fakulta – Katedra dějin státu a práva. Vedoucí práce Jaromír Tauchen. s. 19–20. Dostupné online.
  7. Ústavní zákon č. 161/1989 Sb., kterým se mění a doplňuje ústavní zákon č. 143/1968 Sb., o československé federaci, ČL. IDostupné online.
  8. JANUŠ, Jan. Prezidentské volby v historii československého státu. Praha, 2011. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Právnická fakulta – Katedra ústavního práva. Vedoucí práce Ján Gronský. s. 80. Dostupné online.
  9. Ústavní zákon č. 158/1990 Sb., kterým se doplňuje ústavní zákon č. 143/1968 Sb., o československé federaci, ve znění ústavního zákona č. 161/1989 Sb., ČL. IDostupné online.
  10. ČERNÝ, Ondřej. 1920. Rozhlas.cz [online]. 2008-02-08 [cit. 2018-10-27]. Dostupné online. 

Související článkyEditovat

Externí odkazyEditovat