Ústavní zákon o československé federaci

Ústavní zákon o československé federaci byl přijat Národním shromážděním Československé socialistické republiky dne 27. října 1968 a vyhlášen ve Sbírce zákonů pod číslem 143/1968 Sb. Tímto ústavním zákonem byla dosud jednotná Československá socialistická republika transformována na federaci. Byla zásadně změněna struktura vlády. 1. ledna 1969 vznikly Česká socialistická republika a Slovenská socialistická republika, které byly součástí federace.

Ústavní zákon o československé federaci
Předpis státu
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Druh předpisuústavní zákon
Číslo předpisu143/1968 Sb.
Údaje
AutorNárodní shromáždění
Schváleno27. říjen 1968
Platnost4. listopad 1968
Účinnost1. leden 1969
Zrušeno1. leden 1993
Související předpisy
Ústava Československé socialistické republiky
Oblast úpravy
Ústavní právo

Ústavní zákon o československé federaci nahradil hlavu třetí, čtvrtou, pátou a šestou Ústavy ČSSR. Účinnosti nabyl (s výjimkou článků 146 odst. 2 a 3, čl. 149 a 150, které nabyly dnem vyhlášení) dnem 1. ledna 1969. Zrušen byl pro Českou republiku Ústavou České republiky dne 1. ledna 1993.

ObsahEditovat

Ústavní zákon o československé federaci tvoří osm hlav (153 článků) a úvodní preambule.

  • Úvodní prohlášení
  • Základní ustanovení
  • Rozdělení působnosti mezi federaci a republiky
  • Federální shromáždění
  • Prezident Československé socialistické republiky
  • Vláda Československé socialistické republiky
  • Ústavní soud Československé socialistické republiky
  • Státní orgány České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky
  • Přechodná, obecná a závěrečná ustanovení

PreambuleEditovat

Znění preambule ústavního zákona:

My, národ český a slovenský, vycházejíce z poznání, že naše novodobé dějiny jsou prodchnuty oboustrannou vůlí žít ve společném státě,

oceňujíce skutečnost, že padesát let našeho společného státního života prohloubilo a upevnilo naše odvěké přátelské svazky, umožnilo rozvoj našich národů a uskutečňování jejich pokrokových demokratických a socialistických ideálů a spolehlivě dokázalo jejich bytostný zájem žít ve společném státě, zároveň však ukázalo, že náš vzájemný vztah je třeba vybudovat na nových a spravedlivějších základech,

uznávajíce nezadatelnost práva na sebeurčení až do oddělení a respektujíce suverenitu každého národa a jeho právo utvářet si svobodně způsob a formu svého národního a státního života,

přesvědčeni, že dobrovolné federativní státní spojení je odpovídajícím výrazem práva na sebeurčení a rovnoprávnost, avšak též nejlepší zárukou pro náš plný vnitřní národní rozvoj i pro ochranu naší národní svébytnosti a svrchovanosti,

rozhodnuti vytvářet ve společném federativním státě v duchu humanitních ideálů socialismu a proletářského internacionalismu podmínky pro všestranný rozvoj a blahobyt všech občanů a zaručovat jim rovná, demokratická práva a svobody bez rozdílu národnosti,

reprezentováni svými zástupci v České národní radě a ve Slovenské národní radě, jsme se dohodli na vytvoření československé federace.

Hlava první: Základní ustanoveníEditovat

Obsahuje šest článků, týkajících se státní formy.

Článek 1 upravuje federativní zřízení (zřízení České socialistické republiky, Slovenské socialistické republiky.

Článek 3 upravuje státní území Československé socialistické republiky a obou republik.

Článek 5 upravuje občanství federace a republiky (ustavuje dvojí občanství: federální a republikové)

Hlava druhá: Rozdělení působnosti mezi federaci a republikyEditovat

Obsahuje 22 článků (v původním znění) upravujících působnost federace a republik. Nejčastěji měněná část ústavního zákona.[zdroj?]

Hlava třetí: Federální shromážděníEditovat

Federální shromáždění bylo zákonodárným sborem federace. Skládalo se ze dvou komor, Sněmovny lidu a Sněmovny národů. Zaveden byl zákaz majorizace. Předsednictvo Federálního shromáždění vydávalo zákonná opatření. Sněmovna lidu měla 200 poslanců a byla volena na 4 roky. Sněmovna národů měla 150 poslanců přičemž 75 bylo voleno v České republice a 75 ve Slovenské republice. Délka mandátu byla závislá na délce mandátu Sněmovny lidu. Konec mandátu Sněmovny lidu znamenal rovněž konec konec mandátu Sněmovny národů.

Hlava čtvrtá: Prezident republikyEditovat

Prezident republiky byl hlavou státu. Byl volen Federálním shromážděním.

Hlava pátá: VládaEditovat

Federální vláda byla orgánem výkonné moci. Skládala se z předsedy, místopředsedy a federálních ministrů. Vládu jmenoval prezident republiky. Vláda byla odpovědna Federálnímu shromáždění.

Hlava šestá: Ústavní soudEditovat

Ústavní soud měl být zvolen Federálním shromážděním a měl být soudním orgánem ochrany ústavnosti. Hlava šestá nebyla realizována a v roce 1991 byla nahrazena ústavním zákonem o Ústavním soudu.

Hlava sedmá: Státní orgány republikEditovat

Oddíl první: Národní radyEditovat

Česká národní rada a Slovenská národní rada byly zákonodárnými sbory obou republik.

Oddíl druhý: VládyEditovat

Obě republiky měly svou vládu, jež byla odpovědna národní radě.

Hlava osmá: Závěrečná ustanoveníEditovat

V článku 143 byla zrušena hlava třetí, čtvrtá, pátá a šestá Ústavy Československé socialistické republiky, dále ustanovení článků čl. 1 odst. 2 a čl. 12, článků 107 až 109 a článku 111. V článku 151 byla určena účinnost ústavního zákona.

NovelyEditovat

Ústavní zákon o československé federaci byl za dobu své platnosti obsáhle měněn a doplňován. Seznam změn a doplnění

Předpis Změna
  • 203/1968 Sb. RS pro ČR a SR vydání
  • 117/1969 Sb. ruší
  • 125/1970 Sb. mění a doplňuje
  • 43/1971 Sb. mění
  • 50/1975 Sb. mění a doplňuje
  • 161/1989 Sb. mění a doplňuje
  • 182/1989 Sb. mění
  • 46/1990 Sb. mění a doplňuje
  • 100/1990 Sb. doplňuje
  • 158/1990 Sb. doplňuje
  • 159/1990 Sb. mění a doplňuje
  • 46/1990 Sb. mění a doplňuje
  • 294/1990 Sb. mění a doplňuje
  • 295/1990 Sb. mění a doplňuje
  • 294/1990 Sb. mění a doplňuje
  • 556/1990 Sb. mění
  • 23/1991 Sb. mění
  • 91/1991 Sb. ruší
  • 103/1991 Sb. Úplné znění
  • 327/1991 Sb. doplňuje
  • 206/1992 Sb. mění a doplňuje
  • 205/1992 Sb. mění a doplňuje
  • 237/1992 Sb. ruší
  • 493/1992 Sb. mění a doplňuje
  • 211/1992 Sb. mění a doplňuje

LiteraturaEditovat

  • SCHELLE, K. - TAUCHEN, J. Vývoj konstitucionalismu v českých zemích (2 svazky). Praha: Linde a.s., 2013, 2800 s. (ISBN 978-80-7201-927-4)

Externí odkazyEditovat