Ústavní zákon o československé federaci

ústavní zákon z roku 1968 transformující ČSSR na federaci

Ústavní zákon o československé federaci byl přijat Národním shromážděním Československé socialistické republiky dne 27. října 1968 a vyhlášen ve Sbírce zákonů pod číslem 143/1968 Sb. Ústavním zákonem o československé federaci byla dosud jednotná Československá socialistická republika přeměněna na federaci skládající se z České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky.[1]

Ústavní zákon o československé federaci
Předpis státu
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Druh předpisuústavní zákon
Číslo předpisu143/1968 Sb.
Údaje
AutorNárodní shromáždění Československé socialistické republiky
Schváleno27. 10. 1968
Platnost4. 11. 1968
Účinnost1. 1. 1969
Zrušeno1. 1. 1993
Související předpisy
Ústava Československé socialistické republiky
Oblast úpravy
ústavní právo

Ústavní zákon nahradil hlavu třetí, čtvrtou, pátou a šestou Ústavy Československé socialistické republiky.[2]

Ústavní zákon nově upravil vymezení působnosti mezi federací a republikami (hlava druhá), federální orgány (hlava třetí, čtvrtá a pátá). Hlava šestá upravovala nezřízený Ústavní soud. Hlava sedmá upravovala státní orgány České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky. Hlava osmá obsahovala přechodná a závěrečná ustanovení.

Text ústavního zákona o československé federaci

editovat

Hlava první: Základní ustanovení

editovat

V hlavě první byla upravena československá federace (čl. 1), upraven politický systém (čl. 2), upraveny státní hranice a území republik (čl. 3), hospodářství (čl. 4), státní občanství (čl. 5), užívání češtiny a slovenštiny (čl. 6).

Hlava druhá: ROZDĚLENÍ PŮSOBNOSTI MEZI FEDERACI A REPUBLIKY

editovat

V hlavě druhé (čl. 7 až 28) byla ústavní úprava působnosti mezi federací a republikami.

Hlava třetí: FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ

editovat

Federální shromáždění bylo zákonodárným sborem federace. Skládalo se ze dvou komor, Sněmovny lidu a Sněmovny národů. Zaveden byl zákaz majorizace. Předsednictvo Federálního shromáždění vydávalo zákonná opatření. Sněmovna lidu měla 200 poslanců a byla volena na 4 roky. Sněmovna národů měla 150 poslanců přičemž 75 bylo voleno v České republice a 75 ve Slovenské republice. Délka mandátu byla závislá na délce mandátu Sněmovny lidu. Konec mandátu Sněmovny lidu znamenal rovněž konec mandátu Sněmovny národů.

Hlava čtrvtá: PRESIDENT ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY

editovat

Prezident republiky byl hlavou státu. Prezident byl volen Federálním shromážděním na 5 let.

Hlava pátá: VLÁDA ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY

editovat

Federální vláda byla orgánem výkonné moci. Skládala se z předsedy, místopředsedy a federálních ministrů. Vládu jmenoval prezident republiky. Vláda byla odpovědna Federálnímu shromáždění.

Hlava šestá: ÚSTAVNÍ SOUD ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY

editovat

Ústavní soud měl být zvolen Federálním shromážděním a měl být soudním orgánem ochrany ústavnosti. Hlava šestá nebyla realizována a v roce 1991 byla nahrazena ústavním zákonem o Ústavním soudu.

Hlava sedmá: STÁTNÍ ORGÁNY ČESKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY A SLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY

editovat

Oddíl první: Národní rady

editovat

Česká národní rada a Slovenská národní rada byly zákonodárnými sbory obou republik.

Oddíl druhý: Vlády

editovat

Obě republiky měly svou vládu, jež byla odpovědna národní radě.

Hlava osmá: USTANOVENÍ OBECNÁ, PŘECHODNÁ ZÁVĚREČNÁ

editovat

V článku 143 byla zrušena hlava třetí, čtvrtá, pátá a šestá Ústavy Československé socialistické republiky, dále ustanovení článků čl. 1 odst. 2 a čl. 12, článků 107 až 109 a článku 111. V článku 151 byla určena účinnost ústavního zákona.

Derogace

editovat

Ústavní zákon o československé federaci byl zrušen Ústavou České republiky.[3]

Související články

editovat

Reference

editovat
  1. článek 1 odstavce 1 a 4 ústavního zákona o československé federaci
  2. Článek 143 odstavec 1 ústavního zákona o československé federaci
  3. článek 112 odstavec 2 Ústava České republiky

Literatura

editovat
  • SCHELLE, K. - TAUCHEN, J. Vývoj konstitucionalismu v českých zemích (2 svazky). Praha: Linde a.s., 2013, 2800 s. (ISBN 978-80-7201-927-4)

Externí odkazy

editovat