Otevřít hlavní menu

Pokřovníkovití (Acanthisittidae) je malá čeleď velmi primitivních pěvců, žijící pouze na Novém Zélandu. V současné době přežívají pouhé dva druhy, ostatní již vyhynuly.[1]

Jak číst taxoboxPokřovníkovití
alternativní popis obrázku chybí
pokřovník alpínský (Xenicus gilviventris)
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída letci (Neognathae)
Řád pěvci (Passeriformes)
Čeleď pokřovníkovití (Acanthisittidae)
Sundevall, 1872
Rody
  • Acanthisitta
  • Xenicus
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obsah

Fylogeneze a taxonomieEditovat

Pokřovníkovití jsou sesterskou skupinou všech ostatních pěvců, k oddělení jejich vývojové linie došlo ještě před rozdělením pěvců na křikavé a zpěvné.[1]

Přehled druhůEditovat

  • Acanthisitta chloris, pokřovník zelený – stále je rozšířen na velké ploše a přestože populace klesá, není pokles natolik výrazný, aby vedl k zařazení druhu mezi zranitelné.[2]
  • Xenicus longipes, pokřovník stromový – vyhynul v roce 1972.[3] Byl endemickým druhem tří hlavních ostrovů Nového Zélandu, ssp. variabilis (Stewartův ostrov) byla naposledy zaznamenána v roce 1965, ssp. stokesi (Severní ostrov) v roce 1949 a ssp. longipes (Jižní ostrov) v roce 1972. Na pevnině šlo o druh hustých horských lesů, na příbřežních ostrovech obýval pobřežní lesy a křoviny. Příčinou vyhynutí byli zřejmě introdukovaní predátoři, protože tento druh hnízdí na zemi, což jej činilo zranitelným.[4]
  • Xenicus (=Traversia) lyalli, pokřovník ostrovní – vyhynul v roce 1894.[3] Z moderní doby je znám jen jeho výskyt ze Stephenova ostrova, i když jeho fosilní nálezy jsou běžné na obou hlavních ostrovech Nového Zélandu. Budování majáku na Stephenově ostrově v roce 1894 vedlo k likvidaci většiny lesní plochy na ostrově, což ve spojení s predací (kočka správce majáku!) vedlo k vyhubení druhu.[5]
  • Xenicus gilviventris, pokřovník alpínský – v současné době hodnocený jako zranitelný druh. Existuje jen malá roztříštěná populace, která nadále klesá vlivem predace hnízd, umístěných na zemi (hlavními predátory jsou introdukovaná myš domácí a lasice hranostaj). Endemit Nového Zélandu; před evropskou kolonizací žil i na Severním ostrově, v současné době je jeho výskyt omezen na několik míst Jižního ostrova. V posledních dvaceti letech vymizel ze 20% lokalit. Současná populace je odhadována na méně než 10 000 jedinců.[6]

ReferenceEditovat

Externí odkazyEditovat