Podhrad (zámek)
Zámek Podhrad stával v obci Podhrad u řeky Odravy.
| Podhrad | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | novogotický |
| Výstavba | před r. 1474 (tvrz) |
| Přestavba | 15. století, 1863 (zámek) |
| Zánik | 50. léta 20. století |
| Stavebník | neznámý |
| Další majitelé | Junckerové, Opitzové, Kalinové z Jäthensteinu |
| Poloha | |
| Adresa | Podhrad,  Česko |
| Souřadnice | 50°3′1,08″ s. š., 12°23′45,96″ v. d. |
  Podhrad (zámek) Podhrad (zámek), Česko | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tvrz editovat
Na místě zámku v minulosti stávala tvrz. První zmínka o ní pochází z roku 1474. Hlavní obytnou a obrannou stavbu tvrze představovala věž a opevnění doplňoval vodní příkop napájený z mlýnského náhonu, u kterého se tvrz nacházela. V 15. století vlastnili tvrz Junckerové, kteří původní tvrz přestavěli do novější podoby. Tvrz v roce 1860 koupil Jan Gottfried Opitz a o 3 roky později ji přestavěl na zámek.
Popis editovat
Přesná vnitřní struktura tvrze není známá, nicméně se dá podle umístění arkýře předpokládat, že v patře se nacházeli pokoje majitelů. Před palácem a věží se nacházelo nádvoří a areál byl obehnán hradební zdí. V 17. století (přibližně kolem roku 1663) byla tvrz upravena. Padací most přes vodní příkop nahradil kamenný most a u něj byla přistavěna další budova, pravděpodobně kuchyně.
Zámek editovat
V roce 1860 koupil tvrz Jan Gottfried Opitz, který ji roku 1863 přestavěl z gotické podoby do podoby pseudogotického zámku. Kromě zámku byly přestavěny také hospodářské budovy. Po jeho smrti zámek zdědil jeho syn Karel Gottfried Opitz. Ten umírá roku 1872 a zámek přešel do rukou Albrechta Kaliny z Jäthensteinu. V roce 1907 se novým majitelem stal Karel Janda. Jeho potomci drželi zámek až do roku 1945, kdy připadl státu. Na konci 50. let 20. století byl kvůli výstavbě vodní nádrže Jesenice zbořen.
Popis editovat
Stará část tvrze byla během přestavby přeměněna v duchu pseudogotiky. Stejné změny se dočkal i mladší palác, který byl navíc novým křídlem propojená se vstupní místností a mladším obydlím. Venkovní část stavby vyzdobili řadou štítků, cimbuří a dalšími prvky. Nad vstupem navíc postavili novou věž. V této podobě vydržel zámecký areál až do konce 50. let 20. století.
Opitzové také v blízkosti zámku založili rozlehlý park.