Podhôľno-magurská oblast

Podhôľno-magurská oblasť; Obniżenie Orawsko-Podhalańskie
	Levočské vrchy
Nejvyšší bod	1314 m n. m. (Skorušina)
Nadřazená jednotka	Vnější Západní Karpaty
Sousední; jednotky	Stredné Beskydy, Beskidy Zachodnie, Východné Beskydy, Nízke Beskydy, Fatransko-tatranská oblasť
Podřazené; jednotky	Skorušinské vrchy, Podtatranská brázda, Spišská Magura, Levočské vrchy, Bachureň, Spišsko-šarišské medzihorie, Šarišská vrchovina, Oravská kotlina
Světadíl	Evropa
Stát	Slovensko; Polsko
Povodí	Orava, Dunajec, Poprad, Hornád, Torysa
Souřadnice	49°17′53″ s. š., 19°41′31″ v. d.
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Podhôľno-magurská oblast (slovensky Podhôľno-magurská oblasť, polsky Obniżenie Orawsko-Podhalańskie) je geomorfologická oblast Vnějších Západních Karpat na území severního Slovenska a jižního Polska.

Dělí se (od západu k východu) na:

i8 = Oravská kotlina (Kotlina Orawsko-Nowotarska)
i1 = Skorušinské vrchy (Skoruszyńskie Wierchy)
i2 = Podtatranská brázda (Rów Podtatrzański)
i3 = Spišská Magura (Pogórze Spiskie)
i6 = Spišsko-šarišské medzihorie
i4 = Levočské vrchy
i5 = Bachureň
i7 = Šarišská vrchovina

V polském geomorfologickém členění se toto území překrývá s makroregionem Obniżenie Orawsko-Podhalańskie, který se dělí na následující mezoregiony:

514.11 Kotlina Orawsko-Nowotarska (Oravská kotlina)
514.12 Pieniny (podle slovenského členění nepatří do Podhôľno-magurskej oblasti, ale do Východních Beskyd)
514.13 Pogórze Spisko-Gubałowskie (zahrnuje Oravskou vrchovinu (na Slovensku řazenou do oblasti Stredné Beskydy), Skorušinské vrchy, Spišskou Maguru a hornatiny, které je spojují přes polské území)
514.14 Rów Podtatrzański (Podtatranská brázda)

Nejvyšší hora oblasti je Skorušina ve Skorušinských vrších. Nejníže položená je severozápadní část oblasti, Oravsko-Nowotarská kotlina. Odvodňuje ji řeka Orava do Váhu a Dunajec do Visly. Skorušinské vrchy se táhnou souběžně s Oravou jihovýchodně od ní a končí za polskou hranicí údolím Černého Dunajce. Na polském území na ně navazuje oblast zvaná Podhalí. Skládá se z Gubalovského (Pogórze Gubałowskie, Palenica Kościeliska, 1183) a Bukovinského podhůří (Pogórze Bukowińskie, Cyrhla nad Białką, 1158). Dále na východ se toto horské pásmo vrací na území Slovenska a nese název Spišská Magura. Ta je z východu ohraničená Podtatranskou kotlinou a řekou Poprad. Celé toto pásmo dohromady tvoří polský mezoregion Pogórze Spisko-Gubałowskie (Spišsko-gubalské podhůří). Za řekou Poprad pak pokračují další vrchoviny ve slovenském vnitrozemí: Levočské vrchy, Bachureň a Šarišská vrchovina, severně od nich pak Spišsko-šarišské mezihoří.

Podtatranská brázda je úzký pás území, který se táhne souběžně se Spišsko-gubalským podhůřím jižně od něj a odděluje ho od Chočských vrchů a Tater. Začíná na Oravě v prostoru Dolného Kubína, pokračuje Zubereckou brázdou k polské hranici, dále na východ přes města Kościelisko a Zakopane a opět na slovenském území Ždiarskou brázdou, která odděluje Spišskou Maguru od Belanských Tater. Nadmořská výška činí většinou 750 až 1000 m. Většina potoků a říček, které brázdou protékají, si po krátké době proráží cestu vrchovinou k severu (Studený potok, Oravica, Černý Dunajec, Bílý Dunajec, Białka), případně k jihu (Kvačianka mezi Chočskými vrchy a Západními Tatrami), a tak brázda netvoří jednolité říční údolí. Výjimkou je Ždiarska brázda na východě, kudy protéká řeka Biela, přítok Popradu. Nejvyšším bodem je vrch Strednica (1129) ve Ždiarské brázdě.

Externí odkazy editovat

Obrázky, zvuky či videa k tématu Podhôľno-magurská oblast na Wikimedia Commons