Pivovar Buštěhrad

zrušený pivovar

Buštěhradský pivovar je areál bývalého pivovaru, pocházejícího už ze 16. století, ve kterém se pivo naposledy vařilo roku 1967. Administrativní budova pivovaru je chráněna jako kulturní památka.[1]

Buštěhradský pivovar
Pohled z křižovatky ulic Náměstí a Pražská
Pohled z křižovatky ulic Náměstí a Pražská
Účel stavby

žádné

Základní informace
Slohbaroko
ArchitektAnselmo Lurago
Výstavba16. století
Přestavba1755
Současný majitelHabsburkové, Berounsko-rakovnické pivovary, n.p.
Poloha
AdresaBuštěhrad, ČeskoČesko Česko
UliceNáměstí 112/1 a 111/3
Souřadnice
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky102807 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie editovat

Buštěhrad získal právo várečné již v době jeho povýšení na město (1497). První zmínky o zdejším pivovaru, k němuž náležela i sladovna a chmelnice, pocházejí z roku 1548. Během třicetileté války byl podnik silně poškozen a dokonce vyrabován. Varní kotel měl být odtáhnut až do Drážďan.[2] K velkolepé barokní přestavbě došlo roku 1755 a vedl ji Anselmo Lurago, podílející se i na nové koncepci buštěhradského zámku.[3]

V pivovaru se vystřídalo mnoho majitelů, k nimž patřila například i Anna Marie Františka Toskánská. V roce 1847 se podnik dostal do vlastnictví Ferdinanda I. Dobrotivého a až do roku 1918 zůstal v habsburských rukou.[2] Náležel tedy přímo císařské komoře.[4] Roku 1873 byly vyhloubeny nové ležácké sklepy.[5] Po únoru 1948 byl pivovar začleněn do správy podniku Berounsko-rakovnické pivovary, n.p.[6]

Buštěhradské pivo mělo na našem území výbornou pověst, o čemž vypovídá výhra prvního místa na pivní přehlídce v Pardubicích v roce 1964. Již o tři roky později však podnik podlehl sílící konkurenci a poslední várka byla exportována dne 9. září 1967.[2] Po privatizaci probíhala neúspěšná jednání o jeho demolici, jelikož se pro prázdný objekt nepodařilo najít uspokojivé využití.[7][8] Studenti Ústavu památkové péče Fakulty architektury Českého vysokého učení technického v Praze vypracovali projekty, které zachovávají historickou hmotu barokního pivovaru a spojují ji s novým možným bytovým využitím.[9] O záchranu areálu a zapsání všech budov na seznam kulturních památek bojuje místní občanské sdružení.[10]

Od 29. prosince 2008 je bývalá administrativní budova pivovaru pod památkovou ochranou. Jedná se o barokní dům s mansardovou střechou a osovým rizalitem. Jeho přízemí je zaklenuté a obytné patro plochostropé.[1]

Galerie editovat

Odkazy editovat

Reference editovat

  1. a b Administrativní budova pivovaru. Památkový katalog [online]. Národní památkový ústav [cit. 2024-01-31]. Dostupné online. 
  2. a b c Pivovar. Město Buštěhrad [online]. [cit. 2024-01-31]. Dostupné online. 
  3. DVOŘÁKOVÁ, Eva; JIROUŠKOVÁ, Šárka; PEŠTA, Jan. 100 technikých a industriálních staveb Středočeského kraje. Praha: Titanic, 2008. 221 s. ISBN 978-80-86652-37-5. S. 28-29. 
  4. LIKOVSKÝ, Zbyněk. Známky českých pivovarů. Plzeň: Pivovarské muzeum v Plzni, 2008. 207 s. ISBN 978-80-254-1848-2. S. 33. 
  5. Pivovar v Buštěhradu. www.pivovary.info [online]. 2019-09-08 [cit. 2024-01-31]. Dostupné online. 
  6. KOZEL, Jiří; ŠÍPEK, Jaroslav. Katalog pivních etiket. Střední Čechy 3/I. díl. Praha: Klub sběratelů pivovarských suvenýrů, 2006. S. 79. 
  7. Pivovar v Buštěhradu na odstřel. Týden.cz [online]. 2008-03-14 [cit. 2024-01-31]. Dostupné online. 
  8. NIČ HUSÁROVÁ, Kateřina. Buštěhradský pivovar je v ohrožení, povolení k demolici trvá. Kladenský deník [online]. 2013-02-08 [cit. 2024-01-31]. Dostupné online. 
  9. Pivovar fungoval déle než 400 let, teď v něm vzniknou atraktivní byty. iDNES.cz [online]. 2011-02-20 [cit. 2024-01-31]. Dostupné online. 
  10. Občanské sdružení bojuje za záchranu buštěhradského pivovaru. ČT24 [online]. 2010-02-12 [cit. 2024-01-31]. Dostupné online. 

Externí odkazy editovat