Pforzheim

německé město

Pforzheim je město v Bádensku-Württembersku v Německu. Žije zde kolem 119 000 obyvatel. Po světě je známé zejména koncentrací výroby šperků a hodinek. Proto se mu někdy přezdívá „Goldstadt“ (Zlaté město). Leží na severním okraji pohoří Černý les mezi městy Stuttgart a Karlsruhe. Jedná se o samostatný městský okres, který se rozkládá na soutoku tří řek (Enz, Nagold a Würm) na hranici Bádenska a Württemberska, přičemž spadá do Bádenska. Nachází se zde úřady okresu Enz, který jej ze všech stran obklopuje.

Pforzheim
Pforzheim
Pohled na město
Pohled na město
Pforzheim – znak
znak
Pforzheim – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška 273 m n. m.
Stát NěmeckoNěmecko Německo
spolková země Bádensko-Württembersko
vládní obvod Karlsruhe
Administrativní dělení 16 městských částí
Pforzheim na mapě
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha 98,03 km²
Počet obyvatel 119 788 (2009)
Hustota zalidnění 1 222 obyv./km²
Správa
Starosta Gert Hager (SPD)
Oficiální web www.pforzheim.de
Telefonní předvolba 07231, 07234, 07041
PSČ 75172–75181
Označení vozidel PF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

HistorieEditovat

Počátky dějin města spadají do roku 90, kdy zde Římané založili osadu „Portus“ poblíž dnešního staroměstského mostu (Altstädter Brücke). Osada se nacházela na silnici mezi vojenským táborem Argentoratum (dnes Štrasburk) a a táborem na území čtvrti Bad Cannstatt, která je dnes součástí Stuttgartu. V letech 259/260 byla ale úplně zničena germánskými kmeny Franků a Alamanů. Až do přelomu šestého a sedmého století není osídlení oblasti doloženo. Až z následujícího období se dochovaly lidské hroby.[1]

První písemná zmínka o městě pochází z roku 1067. V této době neslo název Phorzheim a navštívil je římský císař Jindřich IV.. Během následujících let mu bylo uděleno právo pořádat trhy. V té době náleželo klášteru v Hirsau.[2]

Hned v počátcích manufakturní výroby roku 1767 zde markrabí Karel Fridrich Bádenský založil hodinářskou továrnu. Ta byla do roku 1789 zásadně rozšířena o zlatnickou, šperkařskou a bižuterní výrobu,[3]která se pro město na následující dvě století stala nejvýznamnějším uměleckořemeslným i průmyslovým odvětvím, významným také vzhledem ke stykům s Čechami, protože první kovové výlisky šperků, které sloužily jako prefabrikáty pro montáž kamenů v severočeském bižuterním průmyslu, se dovážely odtud.

23. února 1945 se město stalo cílem ničivého spojeneckého kobercového bombardování. Tehdy zahynulo kolem 17 000 lidí a bylo zničeno kolem 83% městské zástavby.[4] Během následujících zhruba 20 let ale bylo postupně znovu vybudováno.

Městské částiEditovat

  • Vnitřní město (Innenstadt)
  • Severní město (Nordstadt)
  • Východní město (Oststadt)
  • Jihovýchodní město (Südoststadt)
  • Jihozápadní město (Südweststadt)
  • Západní město (Weststadt)
  • Arlinger
  • Brötzingen
  • Buckenberg a Hagenschiess, včetně částí Altgefaell, Haidach a Wald-Siedlung
  • Büchenbronn včetně části Sonnenberg
  • Sonnenhof
  • Dillweißenstein
  • Eutingen an der Enz včetně části Mäuerach
  • Hohenwart
  • Huchenfeld
  • Würm

PamátkyEditovat

 
Technické muzeum a galerie
  • ruiny hradu
  • jednolodní gotický kostel bývalého kláštera minoritů
  • radniční věž
  • budova archivu - část někdejšího rezidenčního zámku bádenských markrabí, který dal vystavět markrabě Karel II. Bádensko-Durlašský v letech 1553-1561; 23.2.1945 objekt vybombardován, od 1946 znovu dostavěn
  • zámecký kostel sv. Michaela archanděla, románsko-gotická stavba, z větší části rekonstruovaná r. 1946

MuzeaEditovat

  • Archeologické muzeum ve dvoře Kappelhof (exteriér): kamenné fragmenty zdejší římské antické architektury a sochařství
  • Schmuckmuseum (Muzeum šperku a galerie pro výstavy současných šperkařů)
  • Kollmar & Jourdan-Haus, budova někdejšího bižuterního závodu, nyní Technické muzeum šperkařství a bižuterie

Partnerská městaEditovat

OdkazyEditovat

ReferenceEditovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pforzheim na anglické Wikipedii.

  1. Hans-Peter Becht: Pforzheim in der fruehen Neuzeit, kapitola „Melanchthons Pforzheimer Schulzeit“, str. 9–50.
  2. Hans-Peter Becht: Pforzheim in der fruehen Neuzeit, kapitola „Der Pforzheimer Privilegienstreit (1716–1730)“, str. 117, 118.
  3. Johann Georg Friedrich Pflüger: Geschichte der Stadt Pforzheim, Pforzheim 1862, s. 635-640
  4. Archivovaná kopie. www.loebliche-singer-pforzheim.de [online]. [cit. 2011-02-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-04-04. 

Externí odkazyEditovat