Pentachlorbenzen
Pentachlorbenzen je chlorovaný aromatický uhlovodík, který se používal jako pesticid a zpomalovač hoření.
Pentachlorbenzen | |
---|---|
Obecné | |
Sumární vzorec | C₆HCl₅ |
Identifikace | |
Registrační číslo CAS | 608-93-5 |
Vlastnosti | |
Molární hmotnost | 247,852 088 432 Da |
Bezpečnost | |
[1] Varování[1] | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Chemické vlastnosti
editovatZa běžných podmínek je pentachlorbenzen bílá nebo bezbarvá krystalická látka, rozpustná jen minimálně ve vodě (0,83 mg/l). Dobře se rozpouští v benzenu nebo chloroformu. Teplota tání pentachlorbenzenu činí 86 °C a teplota varu je 277 °C.
Použití a úniky do prostředí
editovatPoužíval se hlavně jako pesticid (fungicid) a jako zpomalovač hoření. Užíval se jako surovina pro výrobu dalšího pesticidu pentachlornitrobenzenu. V zemích EU se nyní pentachlorbenzen nevyrábí a jeho použití bylo v řadě zemí zakázáno.
Pentachlorbenzen se do prostředí dostává výhradně vlivem lidské činnosti, např. z papíren, chemiček (výroba trichlorethylenu), železáren, ropných rafinerií, skládek odpadů, čistíren odpadních vod, spaloven odpadů. Vzniká také jako produkt degradace jiných aromatických chlorovaných uhlovodíků jako jsou hexachlorbenzen nebo lindan.
Ekologická rizika
editovatZa přístupu vzduchu pentachlorbenzen podléhá biodegradaci - v povrchových vodách fotodegradaci (působením slunečního záření), ve vzduchu se rozkládá reakcí s hydroxylovým radikálem. Ale tento proces je poměrně pomalý, takže může být prouděním přenášen na dlouhé vzdálenosti. Bez přístupu vzduchu (např. v sedimentech, hlubších vrstvách půdy) je pentachlorbenzen perzistentní a může se zde proto kumulovat.
Pentachlorbenzen je toxický, pro vodní organismy dokonce vysoce toxický (LC50 pro ryby je rovna 250 µg/l). Má schopnost biokumulace - hromadí se v tukových tkáních zvláště ve vyšších článcích potravního řetězce (dravci, všežravci).
Zdravotní rizika
editovatPentachlorbenzen vstupuje do těla kontaminovaným vzduchem, potravou nebo vodou. Poškozuje centrální nervový systém, játra a ledviny, předpokládá se jeho reprodukční toxicita. Jeho nebezpečnost zvyšuje schopnost bioakumulace.
Regulace
editovatV květnu 2009 bylo v Ženevě na 4. konferenci smluvních stran Stockholmské úmluvy rozhodnuto o zařazení pentachlorbenzenu na černou listinu úmluvy o perzistentních organických látkách.[2]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b Pentachlorobenzene. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Miroslav Šuta: Stockholmská úmluva: Tucet špinavců dostal 9 nových parťáků Archivováno 12. 5. 2009 na Wayback Machine., respekt.cz, 10.5.2009