Pavel Krbálek
Pavel Krbálek (2. dubna 1928 Miroslav – 29. srpna 2015 Praha) byl český sochař, šperkař a malíř.
Pavel Krbálek | |
---|---|
Narození | 2. dubna 1928 Miroslav Československo |
Úmrtí | 29. srpna 2015 (ve věku 87 let) Praha Česko |
Alma mater | Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze |
Povolání | sochař, malíř, klenotník, designér šperků, vysokoškolský učitel, designér, učitel a umělecký kovář |
Ocenění | Bayerischer Staatspreis (1970) Artis Bohemiae Amicis (2000) |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Život
editovatNarodil se v kovářské rodině, která provozovala toto řemeslo po sedm generací.[1]
V letech 1948–1952 studoval na brněnské Škole uměleckých řemesel,[2] ve třídě prof. J. H. Šálka. V letech 1952–1959 studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, jeho učitelem zde byl doc. Bedřich Stefan.[3] V letech 1956–1957 byl na studijním pobytu u prof. H. Drakea na Vysoké škole výtvarného a užitého umění v Berlíně.[2]
V roce 1967 se podílel na kolekci šperků československých výtvarníků pro Světovou výstavu v Montréalu[4] a roku 1968 se zúčastnil sympozia Stříbrný šperk v Jablonci nad Nisou.
V roce 1968 emigroval do švýcarského Lucernu.[4] Stál u vzniku Lucernského kruhu, který podporoval české spisovatele pronásledované komunistickým režimem.[4] V 70. a 80. letech působil jako lektor na výtvarných školách ve Švýcarsku a Německu. Po roce 1989 žil střídavě v Praze, kde měl byt, a v Miroslavi a Lucernu, kde měl ateliéry.[3] Miroslavský ateliér vybudoval z bývalé rodinné kovárny,[5] kterou získal po roce 1989 zpět a rekonstruoval ji.[4]
V roce 1970 obdržel Bavorskou státní cenu.[1] Roku 1990 obdržel japonskou Rodinovu cenu za sochu Mrznoucí srdce a roku 1991 byl nominován na cenu Henry Moora za sochu Níké.[6] Roku 2000 mu Ministerstvo kultury ČR udělilo medaili Artis Bohemiae Amicis.
Dílo
editovatPavel Krbálek byl vyučeným kovářem a své první šperky vykoval z mědi již během studia na Škole uměleckých řemesel. Jeho absolventské práce na VŠUP (Dívka a Studie mužského aktu, 1958) znamenala návrat k abstraktnímu pojetí v kované plastice u nás. Pro Expo ´67 v Montréalu uplatnil techniku kování pro zlato a podařilo se mu vytvořit soubor efektních šperků koncipovaných jako prostorové kompozice. V dalších letech podobné šperky vytvořil pro prestižní zlatnické firmy (Gübelin) a pro významné osobnosti světové aristokracie a společenského života. Jeho šperky důsledně respektují tvary lidského těla a většinou vznikají přímo na míru objednavatele. Kromě nápadných a rozměrných šperků pro módní přehlídky navrhl řadu šperků pro divadelní inscenace[7] a jeho kresebné návrhy obstojí i jako samostatná výtvarná díla.[8]
Krbálek se ve svých plastikách pokusil o zachycení pohybu zvířat a později o abstraktní vyjádření pocitů člověka. Po své emigraci roku 1968, během pobytu ve švýcarském Luzernu a německém Rastattu a Mugensturmu[9], vytvářel kované a svařované plastiky, mříže a dekorativní stěny s využitím stříbra i zlata. Objevil vlastní technologii, která umožnila vtisknout měkkému kovu tvarovou paměť.[10][11]
Jeho plastiky stojí v Japonsku, Švýcarsku, Německu i v Česku.[1] V japonském Hakone Open Air Museum je umístěna socha z oceli Niké 89. V roce 2002 byla v Lucernu odhalena její replika, o rok později byla další replika umístěna v pražských Chotkových sadech.[12] V Miroslavi před kulturním domem stojí od roku 2001 kovový objekt Radost, ve městě je také socha Péče.[2]
Zastoupení ve sbírkách
editovat- v Německu: v městských muzeích v Lindau a v Rastattu, ve Schmuckmuseu v Pforzheimu
- v Česku: v Moravské galerii v Brně[13], Národní galerii v Praze, Severočeském muzeu v Liberci a v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze.
Výstavy (výběr)
editovatAutorské
editovat- 2000 Kovová plastika ak. soch. Pavla Krbálka, Hrad Helfštýn
- 2001 Kovová plastika: Tvorba českých autorů ze sbírky uměleckého kovářství na hradě Helfštýně, Lobkovický palác na Pražském hradě, Praha
- 2005 Pavel Krbálek: Kovová plastika a šperk, Muzeum Českého ráje v Turnově
- 2016 Pavel Krbálek: Linie v pohybu - sochy v kovu, Novoměstská radnice, Praha 2
Kolektivní
editovatPavel Krbálek se od roku 1957 zúčastnil desítek výstav doma i v zahraničí. Domácí výstavy podrobně viz abART[14], zahraniční viz Křížová.[15]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c KAMEN, Jiří. Luzernský kruh Pavla Krbálka. Rozhlas.cz [online]. [cit. 2015-09-05]. Dostupné online.
- ↑ a b c ŠRÁMKOVÁ, Eva. Krbálek, Pavel (1928). Městská knihovna Znojmo [online]. [cit. 2015-09-05]. Dostupné online.
- ↑ a b KAMEN, Jiří. Příběh Pavla Krbálka. Xantypa.cz [online]. [cit. 2015-09-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-13.
- ↑ a b c d KUCHYŇOVÁ, Zdeňka. Ve věku 87 let zemřel sochař a šperkař Pavel Krbálek. Rozhlas.cz [online]. 2015-09-01 [cit. 2015-09-05]. Dostupné online.
- ↑ http://www.rozhlas.cz/vltava/dokument/_galerie/1080501?type=image&pozice=1
- ↑ Eva Šrámková: Pavel Krbálek, Městská knihovna Znojmo
- ↑ Křížová A, 2002, s. 50
- ↑ František Dvořák, Kresby Pavla Krbálka, Tvar 4, 1960, s. 112-117
- ↑ Franz J. Rothenbiller, Freundschaft mit dem Stadtbild. Pavel Krbálek und seine Kunst in Rastatt, Rastatt 1991
- ↑ Jaromír Pečírka, Plastiky Pavla Krbálka, Tvar 4, 1960, s. 104-111
- ↑ Ladislav Kesner st., Od podkovy ke zlatu. Kus životní poutě Pavla Krbálka, Umění a řemesla 3, 1993, s. 29-32
- ↑ Vetřelci a volavky - Pavel Krbálek: Níké/
- ↑ 14 šperků, online [1]
- ↑ Pavel Krbálek, výstavy, abART
- ↑ Křížová A, 2002, s. 180-181
Literatura
editovat- Křížová, Alena: Proměny českého šperku na konci 20. století. Academia : Praha 2002, s. 180-181.
- Mohr, Jan: Pavel Krbálek - kovové plastiky. Katalog výstavy (konané u příležitosti kovářského sympozia na hradě Helfštýn a reprízované v Severočeském muzeu v Liberci). Přerov 2000
- Vokáčová Věra: Kov a šperk. Katalog výstavy. galerie Václava Špály. Praha 1990
- Vokáčová Věra: Pavel Krbálek, in: Nová encyklopedie českého výtvarného umění I., ed. Anděla Horová. Academia Praha 1995, s. 404.
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu Pavel Krbálek na Wikimedia Commons
- Pavel Krbálek v informačním systému abART