Pavel Krbálek

český malíř

Pavel Krbálek (2. dubna 1928 Miroslav29. srpna 2015 Praha) byl český sochař, šperkař a malíř.

Pavel Krbálek
Narození2. dubna 1928
Miroslav
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí29. srpna 2015 (ve věku 87 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Alma materVysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze
Povolánísochař, malíř, klenotník, designér šperků, vysokoškolský učitel, designér, učitel a umělecký kovář
OceněníBayerischer Staatspreis (1970)
Artis Bohemiae Amicis (2000)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Niké 89 v Praze v Chotkových sadech
Radost před zámkem v Miroslavi

Narodil se v kovářské rodině, která provozovala toto řemeslo po sedm generací.[1]

V letech 19481952 studoval na brněnské Škole uměleckých řemesel,[2] ve třídě prof. J. H. Šálka. V letech 19521959 studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, jeho učitelem zde byl doc. Bedřich Stefan.[3] V letech 19561957 byl na studijním pobytu u prof. H. Drakea na Vysoké škole výtvarného a užitého umění v Berlíně.[2]

V roce 1967 se podílel na kolekci šperků československých výtvarníků pro Světovou výstavu v Montréalu[4] a roku 1968 se zúčastnil sympozia Stříbrný šperk v Jablonci nad Nisou.

V roce 1968 emigroval do švýcarského Lucernu.[4] Stál u vzniku Lucernského kruhu, který podporoval české spisovatele pronásledované komunistickým režimem.[4] V 70. a 80. letech působil jako lektor na výtvarných školách ve Švýcarsku a Německu. Po roce 1989 žil střídavě v Praze, kde měl byt, a v Miroslavi a Lucernu, kde měl ateliéry.[3] Miroslavský ateliér vybudoval z bývalé rodinné kovárny,[5] kterou získal po roce 1989 zpět a rekonstruoval ji.[4]

V roce 1970 obdržel Bavorskou státní cenu.[1] Roku 1990 obdržel japonskou Rodinovu cenu za sochu Mrznoucí srdce a roku 1991 byl nominován na cenu Henry Moora za sochu Níké.[6] Roku 2000 mu Ministerstvo kultury ČR udělilo medaili Artis Bohemiae Amicis.

Pavel Krbálek byl vyučeným kovářem a své první šperky vykoval z mědi již během studia na Škole uměleckých řemesel. Jeho absolventské práce na VŠUP (Dívka a Studie mužského aktu, 1958) znamenala návrat k abstraktnímu pojetí v kované plastice u nás. Pro Expo ´67 v Montréalu uplatnil techniku kování pro zlato a podařilo se mu vytvořit soubor efektních šperků koncipovaných jako prostorové kompozice. V dalších letech podobné šperky vytvořil pro prestižní zlatnické firmy (Gübelin) a pro významné osobnosti světové aristokracie a společenského života. Jeho šperky důsledně respektují tvary lidského těla a většinou vznikají přímo na míru objednavatele. Kromě nápadných a rozměrných šperků pro módní přehlídky navrhl řadu šperků pro divadelní inscenace[7] a jeho kresebné návrhy obstojí i jako samostatná výtvarná díla.[8]

Krbálek se ve svých plastikách pokusil o zachycení pohybu zvířat a později o abstraktní vyjádření pocitů člověka. Po své emigraci roku 1968, během pobytu ve švýcarském Luzernu a německém Rastattu a Mugensturmu[9], vytvářel kované a svařované plastiky, mříže a dekorativní stěny s využitím stříbra i zlata. Objevil vlastní technologii, která umožnila vtisknout měkkému kovu tvarovou paměť.[10][11]

Jeho plastiky stojí v Japonsku, Švýcarsku, Německu i v Česku.[1] V japonském Hakone Open Air Museum je umístěna socha z oceli Niké 89. V roce 2002 byla v Lucernu odhalena její replika, o rok později byla další replika umístěna v pražských Chotkových sadech.[12] V Miroslavi před kulturním domem stojí od roku 2001 kovový objekt Radost, ve městě je také socha Péče.[2]

Zastoupení ve sbírkách

editovat
  • v Německu: v městských muzeích v Lindau a v Rastattu, ve Schmuckmuseu v Pforzheimu
  • v Česku: v Moravské galerii v Brně[13], Národní galerii v Praze, Severočeském muzeu v Liberci a v Uměleckoprůmyslovém muzeu v Praze.

Výstavy (výběr)

editovat

Autorské

editovat
  • 2000 Kovová plastika ak. soch. Pavla Krbálka, Hrad Helfštýn
  • 2001 Kovová plastika: Tvorba českých autorů ze sbírky uměleckého kovářství na hradě Helfštýně, Lobkovický palác na Pražském hradě, Praha
  • 2005 Pavel Krbálek: Kovová plastika a šperk, Muzeum Českého ráje v Turnově
  • 2016 Pavel Krbálek: Linie v pohybu - sochy v kovu, Novoměstská radnice, Praha 2

Kolektivní

editovat

Pavel Krbálek se od roku 1957 zúčastnil desítek výstav doma i v zahraničí. Domácí výstavy podrobně viz abART[14], zahraniční viz Křížová.[15]

Reference

editovat
  1. a b c KAMEN, Jiří. Luzernský kruh Pavla Krbálka. Rozhlas.cz [online]. [cit. 2015-09-05]. Dostupné online. 
  2. a b c ŠRÁMKOVÁ, Eva. Krbálek, Pavel (1928). Městská knihovna Znojmo [online]. [cit. 2015-09-05]. Dostupné online. 
  3. a b KAMEN, Jiří. Příběh Pavla Krbálka. Xantypa.cz [online]. [cit. 2015-09-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-13. 
  4. a b c d KUCHYŇOVÁ, Zdeňka. Ve věku 87 let zemřel sochař a šperkař Pavel Krbálek. Rozhlas.cz [online]. 2015-09-01 [cit. 2015-09-05]. Dostupné online. 
  5. http://www.rozhlas.cz/vltava/dokument/_galerie/1080501?type=image&pozice=1
  6. Eva Šrámková: Pavel Krbálek, Městská knihovna Znojmo
  7. Křížová A, 2002, s. 50
  8. František Dvořák, Kresby Pavla Krbálka, Tvar 4, 1960, s. 112-117
  9. Franz J. Rothenbiller, Freundschaft mit dem Stadtbild. Pavel Krbálek und seine Kunst in Rastatt, Rastatt 1991
  10. Jaromír Pečírka, Plastiky Pavla Krbálka, Tvar 4, 1960, s. 104-111
  11. Ladislav Kesner st., Od podkovy ke zlatu. Kus životní poutě Pavla Krbálka, Umění a řemesla 3, 1993, s. 29-32
  12. Vetřelci a volavky - Pavel Krbálek: Níké/
  13. 14 šperků, online [1]
  14. Pavel Krbálek, výstavy, abART
  15. Křížová A, 2002, s. 180-181

Literatura

editovat
  • Křížová, Alena: Proměny českého šperku na konci 20. století. Academia : Praha 2002, s. 180-181.
  • Mohr, Jan: Pavel Krbálek - kovové plastiky. Katalog výstavy (konané u příležitosti kovářského sympozia na hradě Helfštýn a reprízované v Severočeském muzeu v Liberci). Přerov 2000
  • Vokáčová Věra: Kov a šperk. Katalog výstavy. galerie Václava Špály. Praha 1990
  • Vokáčová Věra: Pavel Krbálek, in: Nová encyklopedie českého výtvarného umění I., ed. Anděla Horová. Academia Praha 1995, s. 404.

Externí odkazy

editovat