Pasquale Cafaro

italský hudební skladatel a pedagog

Pasquale Cafaro (také Caffaro či Cafariello, 8. února 1715 San Pietro in Galatina, Itálie25. října 1787 Neapol) byl italský hudební skladatel a pedagog.

Pasquale Cafaro
Portrét skladatele (Museo Internazionale e Biblioteca della Musica, Bologna)
Portrét skladatele (Museo Internazionale e Biblioteca della Musica, Bologna)
Základní informace
Jinak zvanýCaffaro
PřezdívkaCafariello
Narození8. února 1715
San Pietro in Galatina, Itálie
Původitalský
Úmrtí25. října 1787 (ve věku 72 let)
Neapol
Povoláníitalský hudební skladatel a pedagog
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Narodil se v San Pietro in Galatina (dnes Galatina). V prosinci 1735 byl přijat na Conservatorio della Piety dei Turchini v Neapoli, kde byli jeho učiteli Nicola Fago a Leonardo Leo.

Jako skladatel debutoval v roce 1745 oratoriem Il figliuol prodigo ravveduto (Pokání marnotratného syna). 11. července 1759 byl jmenován druhým kapelníkem konzervatoře. V této funkci setrval až do roku 1781 a ještě poté mu zůstal titul mimořádného kapelníka. Mezi jeho žáky byli např.: Giacomo Tritto, Honoré Langlé, Francesco Giuseppe Bianchi a Angelo Tarchi.

25. srpna 1768 jej král Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský jmenoval mimořádným královským kapelníkem a současně se stal učitelem zpěvu a hry na ceebalo královny Marie Karolíny. V roce 1771, po smrti skladatele Giuseppe de Majo, se stal prvním kapelníkem jak na konzervatoři, tak i v královské kapli. Od této chvíle zcela přestal komponovat scénickou hudbu a věnoval se pouze chrámové a komorní hudbě. Bez ohledu na tuto skutečnost byl jmenován konzultantem královských divadel (na tomto místě vystřídal Johanna Christiana Bacha) a stanul i v čele divadla San Carlo.

Postavení dvorního skladatele jej nutilo pobývat v královských rezidencích Portici, Casertě a dalších, takže zanedbával pedagogickou činnost na konzervatoř, kde jej od roku 1785 prakticky nahradil jeho žák Giacomo Tritto.

Cafaro zemřel v Neapoli 23. nebo 25. října 1787. Je pohřben v kostele Santa Maria di Montesanto, v kapli sv. Cecilie vedle hrobu Alessandra Scarlattiho

  • La disfatta di Dario (opera seria, libreto Nicola Giuseppe Morbilli, 1756, Neapol)
  • L'incendio di Troia (opera seria, libreto Nicola Giuseppe Morbilli, 1757, Neapol)
  • Ipermestra (opera seria, libreto Pietro Metastasio, 1761, Neapol)
  • Arianna e Teseo (opera seria, libreto Pietro Pariati, 1766, Neapol)
  • Creso, ultimo rè della Lidia (opera seria, libreto Giuseppe Giovacchino Pizzi, 1768, Turín)
  • L'Olimpiade (opera seria, libreto Pietro Metastasio, 1769, Neapol)
  • Antigono (opera seria, libreto Pietro Metastasio, 1770, Neapol)

Jiná světská vokální díla

editovat
  • Prologo per una cantata per una voce (1764)
  • 5 cantate per il compleanno del Re di Neapol (1763, 1764, 1766, 1769, 1770)
  • Peleo, Giasone e Pallade (cantata per 3 voci, 1766)
  • Ercole ed Acheloo (cantata per il compleanno del Re di Spagna, text Saverio Mattei, 1766)
  • La giustizia placata (cantata per il Duca di Lavino, 1769)
  • 4 cantate per lo spostamento del Sangue di San Gennaro (1769, 1770, 1775, 1781)
  • Cantata per il compleanno della Regina di Neapol (1770)
  • Il natale d'Apollo (festa teatrale, libreto Saverio Mattei, 1775, Neapol)
  • La felicità della terra (cantata)
  • Různé jednotlivé árie, duetta a hlasová cvičení

Oratoria

editovat
  • Il figliuol prodigo ravveduto (1745)
  • Il trionfo di Davide (1746)
  • La Betulia liberata (libreto Pietro Metastasio, 1746)
  • L'invenzione della croce (1747)
  • Isacco figura del redentore (libreto Pietro Metastasio, 1763)
  • Oratorio per il glorioso Sant'Antonio di Padova

Mše a její části

editovat
  • Kyrie e Gloria per 2 cori (1760)
  • Messa breve per 4 voci (1769)
  • 2 messe per 4 voci (1771)
  • 5 Kyrie, Gloria e Credo (1772, ?, ?, ?, 1785-6)
  • Altri movimenti di messe
  • Requiem per 4 voci
  • 3 mottetti pastorali per 2 cori (1747, 1753, 1756)
  • Cadent arma per 5 voci
  • Undique sacri amoris per 1 voce

Jiné chrámové skladby

editovat
  • Litania in pastorale per 4 voci
  • Christus per 1 voce
  • Confitebor per 4 voci (1759)
  • Confitemini (1773)
  • Deus in adjutorium per 2 cori (1746)
  • Dixit per 4 voci (1771)
  • Et misericordia
  • Gloria Patri (1780)
  • Laudate pueri
  • Miserere per 5 voci (1764)
  • Miserere per 4 voci
  • Misit verbum per 2 voci
  • Propter quod per 5 voci
  • Regina coeli per 1 voce
  • Responsori per la Settimana Santa per 4 voci
  • 2 Salve regina per 5 voci
  • Sepolto Domino per 4 voci e basso continuo
  • Sopolto Domino per 5 voci (1774)
  • Subsequitur per 2 voci
  • Tantum ergo per 1 voce
  • Stabat mater per 4 voci, archi e basso continuo (1784)

Literatura

editovat
  • G. Grove's Dict. of Music and Musicians, II, London 1954
  • J. S. Sainsbury: A Dict. of Musicians from the Earliest Times, I, New York 1966, p. 127

Externí odkazy

editovat