Panagjurište
Panagjurište (bulharsky Панагюрище) je město ve středním Bulharsku, ležící na svazích Sredné gory. Žije tu zhruba 17 tisíc obyvatel.
| Panagjurište Панагюрище | |
|---|---|
 Město od památníku Dubnového povstání | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 42°30′17″ s. š., 24°11′21″ v. d. |
| Nadmořská výška | 550 m n. m. |
| Stát |  Bulharsko |
| Oblast | Pazardžická |
| Obština | Panagjurište |
  Panagjurište Panagjurište, Bulharsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 16 825 ([1]2016) |
| Etnické složení | Bulhaři |
| Náboženské složení | pravoslaví |
| Správa | |
| Telefonní předvolba | 0357 |
| PSČ | 4500 |
| Označení vozidel | PA |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jde o správní středisko stejnojmenné obštiny v Pazardžické oblasti.
Historie
editovatOblast byla osídlena od středověku. Město vzniklo na začátku osmanské nadvlády. Jeho jméno Panagür bylo odvozeno od řeckého slova pro výroční trh (πανηγυρι). Tyto významné trhy se později přesunuly do Pazardžiku, leč jméno sídlu zůstalo. Počet obyvatel vzrostl v 16. století, kdy sem po neúspěšném povstání přišli utečenci z Albánie, ale i později bylo cílem přistěhovalců jak z východního, tak západního Bulharska. Již počátkem 19. století se jednalo o významné hospodářské i kulturní centrum. Proslulá byla zdejší zlatnická škola. V roce 1861 zde z 12 500 obyvatel zaznamenali američtí misionáři 2 500 řemeslníků. Město bylo ohniskem Dubnového povstání v roce 1876 a po jeho potlačení bylo vypáleno a zcela zničeno. Z tohoto důvodu nejsou ve městě žádné historické budovy. Sídlem obštiny je od roku 1977.
Obyvatelstvo
editovatVe městě žije 16 825 stálých obyvatel a je zde trvale hlášeno 18 995 obyvatel.[1] Podle sčítáni 1. února 2011 bylo národnostní složení následující:[2][p 1]
Památky
editovat
- Protestantský chrám sv. Jiří, stavba dvouvěžové baziliky z let 1856-1860, patří k největším chrámům v Bulharsku
- Starosel - archeologická lokalita s antickým thráckým chrámem z 5. století př. n. l.
Thrácký poklad
editovatV roce 1949 byl nedaleko města objeven poklad 8 zlatých nádob thráckého původu ze 4. až 3. století př. n. l. Obsahoval poháry rhytony, amforu a rituální nádoby o celkové hmoznosti 6,1 kg[3] je vystaven v Archeologickém muzeu v Plovdivu.
Osobnosti
editovat- Marin Drinov (1838–1906), bulharský osvícenský myslitel z období bulharského národního obrození, historik a lingvista
Odkazy
editovatPoznámky
editovat- ↑ Jsou uvedeni pouze ti, kdo národnost deklarovali.
Reference
editovat- ↑ a b Тримесечни таблици на населението по постоянен и настоящ адрес (по общини и населени места) [online]. Sofie: Главна Дирекция, Гражданска Регистрация и Административно Обслужване, 2016-03-15 [cit. 2017-01-15]. Dostupné online. (bulharsky)
- ↑ НАСЕЛЕНИЕ ПО ОБЛАСТИ, ОБЩИНИ, НАСЕЛЕНИ МЕСТА И САМООПРЕДЕЛЕНИЕ ПО ЕТНИЧЕСКА ПРИНАДЛЕЖНОСТ КЪМ 1.02.2011 ГОДИНА url = http://www.nsi.bg/census2011/PDOCS2/Census2011_ethnos.xls [online]. Sofie: Национален статистически институт, 2011 [cit. 2015-10-07]. (bulharsky)
- ↑ Thrácké umění. Z pokladu bulharských muzeí. Katalog výstavy. Národní galerie v Praze, Praha 1978
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Panagjurište na Wikimedia Commons
