Palác Louvre (Praha)
Palác Louvre je secesně-novorenesanční obchodní a kancelářský palác ležící na dvojparcele č. 18-20 na Národní třídě čp. 117/II 1987/II, na Novém Městě v Praze 1. Nazván byl podle pařížského královského paláce a muzea Louvre. Zde založená kavárna Louvre patřila k největším v tehdejším Rakousku-Uhersku a patřila k předním místům pražského společenského života.
| Palác Louvre | |
|---|---|
 | |
| Účel stavby | |
Obchodní dům | |
| Základní informace | |
| Sloh | secese-novorenesance |
| Architekt | Richard Klenka |
| Výstavba | ?–1902 |
| Přestavba | 1926–1927 |
| Materiál | zdivo |
| Poloha | |
| Adresa | Národní 1987/22 Praha 1, Nové Město 110 00 Praha 1, Praha 1,  Česko |
| Souřadnice | 50°4′55,56″ s. š., 14°25′7,41″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Historie editovat
Výstavba editovat
Na původních parcelách na tehdejší Ferdinandově třídě na hraně Starého a Nového Města stávaly budovy Trautmannsdorfského paláce, zbudovaného rodem z Trauttmannsdorffu, a Kernského domu se starou jízdárnou. Ty byly začátkem 20. století zbořeny a na jejich místě začal vyrůstat luxusní městský palác podle projektu architekta Richarda Klenky,[1] stavebné práce prováděla firma Františka Buldry.[2]
Kavárna Louvre editovat
Kavárnu Louvre zde zřídil a provozoval podnikatel Adolf Pelc (1866-?), mj. provozovatel restaurace v Obecním domě či pražírny kávy v nedalekém paláci Platýz. Součástí kavárny o několika prostorách byly také herny, kulečníkový sál,[3] klubovny, Moravská vinárna a Tokajský sklep[4]. Ke specialitám patřila "pařížská káva Louvre", dodávaná z pražírny v Platýzu. O další rozvoj provozu se zasloužil kavárník Jan Náprstek, který podnik koupil roku 1917 a zavedl mimo jiné salónní orchestr.[5] Hlavní popularity dosáhla kavárna v meziválečném Československu.
Přestavba editovat
Druhá stavební etapa proběhla v letech 1926–1927 podle projektu stavební firmy Matěje Blechy, kdy byl mj. vybourán původní portál a adaptovány mnohé prostory. Foyer bylo proskleno jedněmi z prvních luxfer v Praze. V suterénu byl pak vytvořen sálový prostor.
Po únoru 1948 byla budova znárodněna, po společenských změnách v rámci Sametové revoluce roku 1989 byla restituována. V suterénních prostorách vznikl na přelomu milénia hudební a divadelní klub Rock Café.[6]
Odkazy editovat
Reference editovat
- ↑ ARCHITEKTURY, ZDENĚK LUKEŠ, historik. Podivuhodný svět rytíře z Vlastimilu. Nekonvenční architektura a osobitý rukopis | Design. Lidovky.cz [online]. 2018-09-22 [cit. 2023-06-29]. Dostupné online.
- ↑ Fr. Ruth, 1903, s. 192-193
- ↑ Café Louvre – před sto lety a dnes. www.turistickelisty.sportovnilisty.cz [online]. [cit. 2023-06-29]. Dostupné online.
- ↑ Rozvoj z 29.10.1909, s. 6
- ↑ Národní politika ze 4.8.1917, inzerce s. 8
- ↑ Info a kontakty. rockcafe.cz [online]. [cit. 2023-06-29]. Dostupné online.
Literatura editovat
- BAŤKOVÁ, Růžena a kol.: Umělecké památky Prahy 2, Nové Město a Vyšehrad. Academia Praha 1998, s. 224 (čp. 117/II)
- Českožidovský kalendář na léta 1932-1933, Praha 1931, s. 177 (inzerce kavárny)
- RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha: Pavel Körber, 1903-1904. 1246 s. Dostupné online. Kapitola Ferdinandova třída, s. 192–193.
- SEKANINA, František. Album representantů všech oborů veřejného života československého. Praha: Umělecké nakladatelství Josef Zeibrdlich, 1927, s. 1078. Dostupné online
Externí odkazy editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Palác Louvre na Wikimedia Commons
