Wikipedie

PWS-51

sportovní letoun

PWS-51 byl polský dvoumístný sportovní letoun z roku 1930 vyrobený společností PWS (Podlaska Wytwórnia Samolotów, Podlaská továrna na letadla). Projekt PWS-51 byl speciálně určen pro polskou účast v mezinárodní letecké soutěži Challenge de Tourisme International 1930. Bylo to první sportovní letadlo PWS smíšené konstrukce.[1]

PWS-51
PWS-51, sportovní letoun (1930)
PWS-51, sportovní letoun (1930)
Určenísportovní letoun
VýrobcePWS
ŠéfkonstruktérStanisław Cywiński
První let1930
Vyřazeno1934
UživatelPolsko
Výroba1929/1930
Vyrobeno kusů1 prototyp
Vyvinuto z typuPWS-5
Některá data mohou pocházet z datové položky.
PWS-51 při Challenge 1930

Vznik a vývoj

editovat

Letadlo bylo navrženo v roce 1929 ing. Stanisławem Cywińskim v PWS z iniciativy továrny k účasti na mezinárodní soutěži turistických letadel Challenge 1930 (společně s dalšími výrobky této továrny PWS-8, PWS-50 a PWS-52). Letadlo bylo postaveno za finanční pomoci organizace LOPP (Liga Obrony Powietrznej i Przeciwgazowej, Liga obrany protiletadlové a protiplynové).[2]

Poprvé vzlétlo na jaře 1930 za pilotáže Franciszka Rutkowského v Białe Podlasce. Je pozoruhodné, že bylo jen o 10 kg těžší (na rozdíl od PWS-8 a PWS-50) a jeho maximální rychlost byla o 18 km/h vyšší, než se odhadovalo projektem. Letadlo bylo imatrikulováno na jaře 1930 a létalo s označením SP-ADC. Letoun byl provozován továrním leteckým klubem (Klub Lotniczy P.W.S.).[3]

První prototyp byl vybaven hvězdicovým motorem Armstrong Siddeley Genet o výkonu 80 k. Po zmíněné soutěži byl letoun upraven a osazen jiným hvězdicovým pětiválcovým motorem, Walter Vega 85 k. Třetím motorem, který se na tomto letounu objevil, byl řadový čtyřválec Cirrus Mark III.[4]

 
PWS-51 (SP-ADC) na Challenge 1930

Popis

editovat

PWS-51 byl dvousedadlový jednoplošník, byl však proti svému předchůdci PWS-50 mnohem modernější. Křídlo dolnoplošníku bylo drženo dvěma vzpěrami po vzoru starších Avií BH z počátků 20. let. Konstrukce typu byla smíšená, s ocelovou svařovanou kostrou trupu; sedadla letců byla za sebou na rozdíl od PWS-50, kde seděli vedle sebe. K pohonu byl tentokrát vybrán drobný hvězdicový motor Armstrong Siddeley Genet o jmenovitém výkonu 80 k/59 kW a vzletovém 88 k/65 kW.[5]

Trup i podvozek byly svařeny z ocelových trubek, ocasní plochy byly dřevěné, řízení zdvojené a křídla byla lehce demontovatelná. Dvoučlenná posádka s otevřenými kokpity v tandemovém uspořádání ovládala letoun zdvojeným řízením. Přední kokpit (pro alternativního pasažéra) měl odnímatelné řízení. Za zadním sedadlem pro pilota byl menší zavazadlový prostor. Oba výhledy z kokpitu byly kryty čelním sklem. Mimo to vynikal zvýšeným součinitelem bezpečnosti a použitím olejo-pneumatického tlumení; součinitel bezpečnosti se pohyboval v mezích 6.5–8.5. Letoun byl vybaven konvenčním pevným beznápravovým podvozkem se zadní ostruhou. Hlavní palivová nádrž o objemu 100 l byla umístěna v trupu před kabinou. Spotřeba paliva činila 22 l/hod.[1]

Trup byl v průřezu obdélníkový, na horní části zaoblený s překližkovým potahem, s výjimkou sekce motoru, která byla opláštěna duralovým plechem. Křídlo bylo obdélníkového půdorysu se zaoblenými konci, pokryté plátnem s výjimkou náběžných hran, kde byla použita překližka.[1]

Anglický časopis Flight přirovnal tento stroj k britskému letounu Westland Interceptor z roku 1929.[6]

 
Trasa soutěže Challenge 1930

Použití

editovat

K mezinárodní letecké soutěži Challenge de Tourisme International v roce 1930 bylo přihlášeno 98 letadel z 6 států.[7] Soutěž, jejíž trať měřila 7552 km, byla odstartována 20. července 1930 se 60 startujícími.[8] Polská účast v tomto ročníku byla impozantní. Celkem bylo přihlášeno 16 strojů, 6 přihlásil polský aeroklub (po třech RWD-2 a RWD-4), 4 stroje továrna PWS (PWS-8, PWS-50, PWS-51 a PWS-52), továrna PZL dva stroje PZL-5 a zbytek tvořila letadla účastníků z polských aeroklubů.[9] Všechna letadla PWS byla zařazena do kategorie I. (užitečné zatížení do 400 kg).[10] Do soutěže odstartovalo 12 polských posádek. Letoun PWS-51 se startovním číslem O7 pilotoval Józef Lewoniewski. Mimo něj se soutěže s motorem Walter zúčastnili Švýcaři Jean Brocard a Jean René Pierroz na letounu Breda Ba.15S, který byl osazen motorem Walter Venus. Československo (potažmo Aeroklub RČs.) se toho ročníku nezúčastnilo.[8] Po přeletu v podstatě po celé Evropě byl závod ukončen 7. srpna na letišti Tempelhof, odkud soutěž odstartovala. Soutěž dokončilo 35 letounů. Jean Brocard a Jean René Pierroz na letounu Breda Ba.15S s motorem Walter Venus obsadili 13. místo.[11]

 
PWS-51, III. národní soutěž lehkých letadel (1930)

Prototyp PWS-51 měl během letu technické problémy a byl ze soutěže diskvalifikován, protože 28. července u Vídně poškodil letadlo, když násilně přistál kvůli poruše benzínového potrubí s poškozeným válcem[12] a tudíž soutěž nedokončil.[13]

Ještě na přelomu září a října 1930 obsadil tento letoun pilotován K. Stefaniukem 10. místo v III. národní soutěži lehkých letadel (III Krajowy Konkurs Awionetek), ale přitom byl letoun poškozen. V roce 1931 byl opraven a byl na něj instalován motor Walter Vega s prstencem Townend z odepsaného letounu PWS-8. V červnu 1933 bylo letadlo opět vážně poškozeno a při renovaci letoun obdržel již třetí motor, řadový Cirrus III, pro změnu z odepsaného letounu PWS-50.[4] V únoru 1934 pilot ing. A. Uszacki se na PWS-51 zúčastnil 4. zimní letecké soutěže Lublin-Podlasie a opět letoun poškodil. Po další renovaci se v květnu 1934 T. Arcinowski zúčastnil soutěže II. let v severovýchodním Polsku. Obsadil velmi slušné 2. místo. Krátce nato, 22. července 1934, letadlo opět havarovalo (v Katovicích), již definitivně.[14] Z polského civilního, leteckého rejstříku bylo odepsáno 30. března 1935.[3]

Uživatelé

editovat
  • Polsko  Polsko
    • Podlaska Wytwórnia Samolotów (PWS)

Specifikace

editovat

Údaje pro prototyp podle[5][15][16]

Technické údaje

editovat
  • Osádka: 2
  • Rozpětí: 10,8 m
  • Délka: 7,70 m
  • Výška: 2,28 m
  • Nosná plocha: 18,0 m2
  • Plošné zatížení: 38,9 kg/m2
  • Hmotnost prázdného letounu: 440 kg
  • Celková hmotnost za letu: 720 kg
  • Pohonná jednotka: 2 × použit hvězdicový vzduchem chlazený pětiválcový motor a jednou řadový čtyřválec Cirrus Mark III
  • Výkony:
    • Armstrong Siddeley Genet o nominálním výkonu 80 k/59 kW a vzletovém výkonu 88 k/65 kW
    • Walter Vega o nominálním výkonu 85 k (62,5 kW) při 1750 ot/min a vzletovém výkonu 90 k (66,2 kW) při 1800 ot/min
    • Cirrus Mark III o nominálním výkonu 85 k/62,5 kW a vzletovém výkonu 94 k/69 kW
  • Spotřeba paliva: 22 l/h
  • Vrtule: dvoulistá, dřevěná s pevným nastavením

Výkony

editovat
  • Maximální rychlost: 155 km/h
  • Cestovní rychlost: 120 km/h
  • Minimální rychlost: 70 km/h
  • Dolet: 700 km
  • Dostup: 2 700 m
  • Stoupavost: 2,2 m/s, do 1000 m 10 minut

Odkazy

editovat

Reference

editovat

V tomto článku byly použity překlady textů z článků PWS-51 na anglické Wikipedii a PWS-51 na polské Wikipedii.

  1. ↑ a b c GLASS, Andrzej (2004). Polskie konstrukcje lotnicze 1893–1939 [Polské letecké konstrukce 1893–1939] (v polštině). Sandomierz: Stratus. str. 259-262. ISBN 83-916327-8-4.
  2. ↑ MARTYNOVIČ, Zenon dr. Letecká činnost Ligy obrany protiletadlové a protiplynové. Letectví. Březen 1933, roč. XIII. (1933), čís. 3, s. 85–86. Dostupné online. 
  3. ↑ a b Civil Aircraft Register - Poland [online]. airhistory.org.uk [cit. 2019-12-07]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b PWS-51 [online]. Уголок неба (airwar.ru), 2018 [cit. 2019-12-07]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b NĚMEČEK, Václav. Z historie polského letectví. Křídla vlasti. 1954-05-11, roč. 3. (1954), čís. 10, s. 240a. Dostupné online. 
  6. ↑ International Touring Competition. Flight. 1930-07-25, roč. XXII. (1930), čís. 30. (1126), s. 840–848, 854. Dostupné online. 
  7. ↑ -, Hs. Chalenge de Tourisme International 1930. Letectví. Červenec 1930, roč. X. (1930), čís. 7, s. 261–264. Dostupné online. 
  8. ↑ a b II. mezinárodní závod turistických letounů nad Evropou. Letec. 1930-08-20, roč. 6. (1930), čís. 8, s. 385–392. Dostupné online. 
  9. ↑ -, rt-. Polská účast na letošních mezinárodních závodech turistických letounů. Letectví. Červen 1930, roč. X. (1930), čís. 6, s. 231. Dostupné online. 
  10. ↑ ARND, Zbigniew ing. Účast průmyslu, vědy a techniky v polském leteckém sportu. Letectví. Březen 1933, roč. XIII. (1933), čís. 3, s. 83–85. Dostupné online. 
  11. ↑ HEINZE, Edwin P.A. International Touring Competition. Flight. 1930-08-29, roč. XXII. (1930), čís. 35. (1131), s. 967–968. Dostupné online. 
  12. ↑ HEINZE, Edwin P.A. International Touring Competition. Flight. 1930-08-08, roč. XXII. (1930), čís. 32. (1128), s. 886–890. Dostupné online. 
  13. ↑ KRZYŽAN, Marian. Międzynarodowe turnieje lotnicze 1929–1934 [Mezinárodní letecké soutěže 1929–1934], (polsky), Varšava 1988, ISBN 83-206-0637-3
  14. ↑ WÓJCIK, Jacek. PWS - Podlaska Wytwórnia Samolotów [online]. powiiat.mielec.pl [cit. 2019-12-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2003-05-17. 
  15. ↑ GREY, C.G., ed. (1931). Jane's all the World's Aircraft 1931. London: Sampson Low, Marston & company, Ltd. s. 221c.
  16. ↑ Samolot PWS 51 - obliczenia wytrzymałościowe [online]. Kraków: muzeumlotnictwa.pl [cit. 2019-12-08]. Dostupné online. 

Literatura

editovat
  • CYNK Jerzy B.: Polish aircraft 1893–1939. London: Putman & Company Limited, 1971. ISBN 0-370-00085-4 (anglicky)
  • MAJEWSKI Mariusz Wojciech: Samoloty i zakłady lotnicze II Rzeczypospolitej. Warszawa: Wydawnictwo ZP, 2008. ISBN 978-83-922944-5-0 (polsky)
  • GLASS, Andrzej. ”Polskie konstrukcje lotnicze do 1939”. Tom 1. Wydawnictwo STRATUS. (polsky)
  • CHWAŁCZYK T., GLASS A. ”Samoloty PWS”. Wydawnictwo Komunikacji i Łączności. Warszawa 1990. (polsky)
  • Articles on PWS Aircraft, Hephaestus Book, 2011, 68 s., ISBN 978-1243105714 (anglicky)

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=PWS-51&oldid=23583498“