Přestup tepla je fyzikální jev, při kterém dochází na rozhraní dvou látek s různou teplotou k přenesení tepla z jedné látky do druhé. Jedná se o zvláštní případ vedení tepla.

Součinitel přestupu tepla editovat

Za ustáleného stavu je možné pozorovat rozdělení teplot podobně jako na obrázku, kde   je šířka stěny,   je teplota látky před stěnou a   je teplota látky za stěnou, přičemž  . Na rozhraní kapaliny a pevné látky se vytváří tzv. mezní vrstva, ve které dochází k prudké změně teploty, tzv. tepelný skok.

Množství tepla, které přejde za čas   plochou   z látky o teplotě   do stěny o teplotě   je možné vyjádřit tzv. Newtonovým vztahem

 ,

kde konstanta úměrnosti   se nazývá koeficient (součinitel) přestupu tepla, fyzikální rozměr [W·m−2.K−1].

Pro hustotu tepelného toku platí

 

Hustota tepelného toku   [W·m−2] je tedy úměrná teplotnímu rozdílu, tak jako v případě vedení tepla.

Koeficient přestupu tepla   má při posuzovaní přestupu tepla rozhraním velkou úlohu.

Tento koeficient je závislý na celé řadě veličin, které jsou charakteristické pro danou látku a daný stav proudění. Nejde tedy o materiálovou konstantu jako např.: tepelná vodivost

Např. se ukazuje, že na součinitel přestupu tepla   má při ustáleném turbulentním proudění kapaliny dlouhou hladkou trubkou vliv průměr trubky  , rychlost proudění kapaliny  , tepelná vodivost kapaliny  , měrná tepelná kapacita  , viskozita   a hustota kapaliny  , tzn.  .

Hodnota součinitele je obvykle určována experimentálně.

Prostup tepla editovat

 
Prostup tepla stěnou

Pokud prochází tepelný tok určitou překážkou, hovoří se o prostupu tepla. Prostup tepla lze považovat za posloupnost přestupů. Při ustáleném proudění rovinnou stěnou platí

 ,

kde   je tepelná vodivost a   je šířka překážky..

Tyto rovnice je možné upravit do tvaru

 
 
 

Sčítáním rovnic dostaneme:

 ,

kde   představuje koeficient (součinitel) prostupu tepla, pro nějž platí   .